Vláda chce z Česka vesmírnou velmoc. Překonat máme i Jižní Koreu

Slova o „vesmírné velmoci“ v souvislosti s aktuálním plánem české vlády nejsou nikterak přehnaná, jelikož by se Česko v počtu astronautů, kteří byli v kosmu, vyrovnalo dokonce se Spojených královstvím či Nizozemskem a předehnala by například Španělsko, Brazílii, Indii, Norsko, Argentinu, Jižní Koreu, Austrálii či Švýcarsko. A to vskutku nejsou žádné rozvojové státy.

Právě jmenované státy, které chce Česko v dobývání kosmu předehnat, ve vesmíru měli pouze jednoho či dokonce žádného astronauta, a i taková země jako Austrálie – přestože by to u ní čekal jen málokdo – dosud nevyslala do kosmu jediného svého obyvatele. Když přimhouříme jedno oko, dal by se alespoň polovičatě zemi připočíst astronaut a australsko-americký strojní inženýr Andrew Sydney Withiel Thomas, který do kosmu letěl za USA, avšak mise Australana, jenž by letěl do vesmíru přímo za svoji zemi, by se měla teprve odehrát a první astronautkou by se mohla stát Katherine Bennell-Peggová. Švýcarsko či Španělsko pak dosud měli ve vesmíru pouze jednoho člověka. A Jižní Korea rovněž.

Poté, co Česko vyšle na oběžnou dráhu země dalšího astronauta po Vladimíru Remkovi, jenž do kosmu letěl 2. března 1978, budeme moci sdílet pozici i se Spojeným královstvím, Belgií či Nizozemskem. Dosud totiž překonalo vzdálenost 100 kilometrů od povrchu Země 617 lidí, ovšem hned 364 z nich bylo z USA a 135 z Ruska (respektive dříve z SSSR) a 20 z Číny, což jasně ukazuje nepoměr, stojící za tím, že většina světových národů zatím neměla svého zástupce v kosmu žádného či maximálně jednoho.

Máme i na co navazovat. Právě Československo se koncem sedmdesátých let stalo po Sovětském svazu a Spojených státech teprve třetí zemí, jejíž občan se podíval do vesmíru. Ne vše je ale růžové. Současná cesta má rovněž určitý háček – nejde totiž ani zdaleka o levnou záležitost.

Zatímco v předchozích letech bylo překážkou, v jakém stavu byly veřejné finance, a poukazovalo se na nutnost šetřit, v letošním roce již kabinet míní, že je již cena 1,5 miliardy pro jednoho astronauta přijatelná a nebudeme muset šetřit jako v předchozích letech, kdy finance bránily českému dobývání vesmíru.

Kosmonautika v Česku podléhá Ministerstvu dopravy a stěžejní slovo tak patří právě resortu ministra dopravy Martina Kupky (ODS), jenž v loňském roce vyslat dalšího Čecha do vesmíru odmítl právě kvůli ceně, letos již ovšem na návrh kývl. Historicky druhý český astronaut by nyní mohl putovat do kosmu již za rok.

Že téměř po půl století vyšle Česká republika do vesmíru svého druhého člověka, potvrdil Kupka pro televizi CNN Prima NEWS, kde stvrdil, že Česko z veřejných financí „letenku do kosmu“ za téměř 1,5 miliardy korun zaplatí. „Pravda to je, navíc potřebujeme s cestou do vesmíru spojit větší podporu kosmického průmyslu, který je v České republice úspěšný,“ řekl Kupka pro CNN Prima NEWS.

A kdo se má stát historicky druhým Čechem, který poletí do vesmíru? O jménu už je jasno. Po Vladimíru Remkovi se jím má stát armádní stíhací pilot Aleš Svoboda, o němž se přemýšlelo již v minulém roce, než se resort rozhodl celý návrh americké společnosti Axiom na let do vesmíru pro českého astronauta odmítnout.

Problémem totiž byly v té době veřejné finance. Na misi, jejíž cena tehdy měla být šedesát milionů dolarů (1,35 miliardy korun), se před několika měsíci ještě nenašly peníze. Šéf odboru kosmických aktivit a výzkumu na ministerstvu dopravy Václav Kobera pro ČT24 uvedl, že se vloni americká společnost obrátila na evropské státy, které mají podobně jako Česko svého astronauta v rezervním týmu Evropské vesmírné agentury (ESA), avšak cestu nebylo možné uskutečnit. „V současné době finanční prostředky na to, aby (Svoboda) letěl (do vesmíru), nemáme,“ řekl Kobera v prosinci na akci o možných aktivitách na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kterou tehdy pořádalo italské velvyslanectví v Praze.

Šéf odboru tedy ještě před několika měsíci poukazoval na obtížnou ekonomickou situaci v Česku. Co se za těch několik měsíců změnilo? Inu, to je otázkou.

Aktuální vládní otočka totiž přichází zrovna v moment, kdy hrozí vážná vládní krize, jelikož právě kvůli financím hnutí STAN hrozí pádem vlády. Ministr školství Mikuláš Bek v tomto týdnu v televizi CNN Prima NEWS prohlásil, že pokud jeho resort nedostane o dalších 40 miliard navíc, hrozí, že Starostové nepodpoří rozpočet a dojde tak k pádu Fialovy vlády. Před těmito požadavky na zvýšení výdajů přitom již ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizoval, že „musíme být úsporní i v dalších letech“.

Jak je tedy možné, že by v takovémto světle náhle může dát vláda 1,5 miliardy na let do vesmíru? Ministr dopravy Martin Kupka si stojí za tím, že se vyslání člověka do vesmíru Česku vyplatí. „Každá koruna investovaná do vesmírného programu, stejně jako v jiných státech, se i u nás vrátí až osmkrát,“ tvrdil v reakci pro CNN Prima NEWS.

Naopak politolog Jan Kubáček dle stanice vysoké náklady kritizoval. „Obhájit se to nedá. Vládě se to šeredně nevyplatí,“ varoval kabinet před „astronomickou“ útratou. Peníze by dle něj měl kabinet aktuálně raději dát – na místo letu do vesmíru – do zdravotní péče či do opravy silnic.

Sám budoucí astronaut Svoboda, který je v záložním týmu astronautů Evropské kosmické agentury, v listopadu loňského roku pro Interview ČT24 k nabídce účasti na misi společnosti Axiom Space na Mezinárodní vesmírné stanici, zmínil, že by Česko mělo mít na poli kosmonautiky jasnou koncepci.

„Je potřeba říct, že to musí být součástí nějaké dlouhodobé strategie, koncepce. Když se podíváte na většinu evropských zemí, tak ty mají strategie výzkumu, vědy, průmyslu a vzdělávání jasně dané, pilotované kosmické lety jsou součástí takovýchto systémů. Když se podíváte na Polsko, tak má cíle jednoznačně dané a Poláci mají kosmickou strategii do roku 2030,“ řekl tehdy s tím, že Česko jasně vytyčené cíle jako sousední země nemá.

Čechům, kteří by raději zvolili cestu vyrovnaného rozpočtu a seškrtání zadlužení namísto uskutečnění jeho letu do vesmíru, pak vzkázal, že není dobré šetřit na některých položkách týkající se nejen kosmonautiky, ale především samotné armády a obrany státu. Sám se totiž rovněž účastnil testování letounů F-35 v USA, jejichž pořízení část společnosti taktéž kritizovala kvůli vysokým nákladům.

Pilot, jenž bude druhým Čechem ve vesmíru, tehdy naznačil, že s F-35 půjde mnohem lépe bojovat i proti přesile ruských stíhacích letounů Suchoj Su-27. „Myslím si, že v Česku je odtažitost české společnosti od toho, co vůbec obranná bezpečnost je a co je práce armády a pilotů. Spousta lidí si neuvědomuje, že to nejsou hračky, ale letadla, v kterých by v případě války létali lidi a nasazovali život,“ vyjádřil se jasně.

Zatímco tato slova stíhacího pilota v reakci na argumenty proti pořízení F-35 vyznívají jasně, u letu do vesmíru se stále i nadále nabízí otázka, zdali v současné době, kdy se stále potýkáme se stamiliardovými deficity, jde o přijatelný výdaj. A naplní se slova ministra Kupky, že se naší zemi vyslání astronauta vyplatí a mnohonásobně vrátí?