Článek
Josef Síkela patří k nejschopnějším ministrům naší vlády, i proto je žhavým kandidátem na to, aby se stal členem nejelitnějšího klubu našeho kontinentu. Má našlápnuto k tomu, aby byl jmenován jedním z eurokomisařů.
Své schopnosti Josef Síkela zatím nejlépe ukázal v roce 2002, kdy se naše vláda rozhodla podílet se s Německem na společném využívání německých LNG terminálů. Zároveň se svým německým protějškem probírali shodu o solidaritě. Česká média pak přinesla zprávu, že v případě, že by Česká republika měla plynu nedostatek, by Německo vypnulo část svého průmyslu a o plyn v německých terminálech se s námi podělilo.
Všimněte si tradiční české vyčůranosti obsažené už v tomto mediálním sdělení. Ani slovo o tom, co udělá naše republika, jen jakýsi nárok na to, co mají udělat Němci, kteří nás i tak po celou dobu našeho existování v Evropské unii vyživují, dotují a podporují. A my jen vznášíme další požadavky jako nevděční spratci.
V těchto dnech vyšlo najevo, že vzhledem ke změněné situaci na trhu budou Němci pro svůj průmysl potřebovat plynu více a nebudou ho moci tolik posílat do České republiky. Této celkem neutrální zprávy se hned chopila dezinformační média a začala Josefu Síkelovi s nepředstíranou škodolibostí připomínat jeho slova. A to tak vehementně, že se i tento ministr snížil k typicky čecháčkovskému chování a směrem do Německa poslal stížnost.
Nepochybuji o tom, že toto Síkelovo jednání je zapříčiněno tím, že i on musí vystupovat tak trochu jako politik. Skutečnost je totiž taková, že Německo je stěžejní ekonomikou celé Evropské unie. Na jeho ekonomiku je úzce navázána i ta naše. A proto právě Německo by mělo mít veškerou podporu, pokud jde o jeho zásobení všemi potřebnými surovinami a všeho, co ke svému chodu a prosperitě potřebuje. Pokud jsme skutečnými Evropany, pak bychom se v době, kdy Německo říká, že potřebuje více surovin, neměli ptát, jestli se s námi náhodou nebude dělit (ostatně, dělí se s námi o všechno už desítky let), ale měli bychom se ptát, jak mu můžeme pomoci. Protože bez silné německé ekonomiky nebude dost silná ani ekonomika Evropské unie. A bez Evropské unie je i naše země naprosto bezmocná a bezradná.
Z hlediska etických a morálních hodnot, na kterých stojí evropská integrace, je tak naprosto správné, že si Německo ponechává co nejvíce surovin. A obzvláště pro naši zemi je nesmírně důležité, aby se mohla opřít o německou sílu.
Zdroje: