Článek
Nemůžeme zavírat oči před tím co se děje kolem, tahle planeta je jen jedna a přestože se mluví o osídlování Měsíce, Marsu a vzdálených planet, jež mají podmínky podobné zemi, vše se stále nachází v počátku. Dokud první posádka úspěšně nezačne obydlovat některé z vesmírných těles, musíme žít zde.
Třídění odpadků, neplýtvání jídlem a energií, instalování čističek vzduchu do továren, čištění vodních toků nejsou nesmyslné akce, o kterých se učí pouze děti ve školce a dělají je jen skauti běhající po lesích. Vše má ale své meze, sami znáte ty situace, kdy vám někdo neustále něco nutí tak moc, až o to ztratíte zájem, aneb čeho je moc, toho je příliš.
Možná někteří celkem nedávno žrali proslovy aktivistky Gréty, jež si už možná nikdy nekoupí žádný nový svetr, za to že má tři elektromobily, jejichž výroba dala životnímu prostředí také pěkně zabrat, o tom se mlčí. Svět nejspíš ještě před chvílí naslouchal hlasům zelených vizionářů, dnes se k nim obrací zády a to kvůli jejich radikálně svérázným akcím. Házéní obřích tenisáků na Wimbledonu, vysypání barevného prachu na sportovních akcích, ničení obrazů, jež jsou naším kulturním dědictvím. to nejsou žádné kultivované projevy vyjádření názoru. Úplným vrcholem, jak naštvat lidí již po ránu, je přilepit se k silnici, na odstranění lepidla se zajisté použije moč medvědů volně žijících v přírodě, nebo se ploužit před auty. Stejně svérázné odpovědi na to mají i lidé, kteří s těmito aktivisty nesympatizují, ať už je odtáhnou z vozovky, žádají je o opuštění silnice nebo se proti nim klidně rozjedou v kamionu, rozhodně je to nenechá chladnými.
Dá se pochopit, že tihle lidé mají názory a myšlenky, za které chtějí bojovat, nepochopitelný je způsob, jakým tohoto cíle touží dosáhnout.
