Článek
Jiná generace, řeší jiné problémy. Jedna bude lobovat za světový mír, další bude ničit planetu nebo řešit globální oteplování.
Typický monolog generace před vámi často zní takto: ,,Vy se máte lépe než my, máte vše na co si vzpomenete a nevážíte si toho. Dřeli jsme se, abyste měli lepší život. Neustále si na něco stěžujete, přestože netušíme, proč nebo na co…". A takto bychom mohli pokračovat. Věty v podobném duchu jsou stejně nesmrtelné jako hlášky našich rodičů, které budete jednou používat i vy, pokud už je dávno nepoužíváte. (Určitě jste se před několika lety nezařekli, že zrovna vy je používat nebudete.)
Nedávno generace Z dostala za uši, protože se sice stará o blaho naši planety, lobbuje za obnovitelné zdroje energie, ale vyhodí nejvíce jídla. Především vysokoškolští studenti na kolejích, do koše vysypou hromadu jídla, jež jim starostliví rodiče nabalí s sebou.
Dále také často podlehne rychlým trendům, jež se šíří skrze sociální sítě, které se staly, stejně jako alkohol, metlou lidstva. Také je nesmírně depresivní, líná a nekompetentní. Neumí šetřit a utrácí za nesmysly, jako by předešlá generace netoužila po džínách z tuzexu a walkmanovi. Zkrátka se na ní poslední dobou nenechá nit suchá. Pokud by měla mít nějakou tvář či maskota, byla by to nejspíš uřvaná Gréta, pomatený TikToker tančící na píseň Baby Shark nebo obézní mladý dospělý vyvalený na posteli se sluchátky na uších a nosem přilepeným na mobilu.
Že nic z toho není alespoň zčásti pravda, by bylo naprosté pokrytectví. Ostatní generace by si však mohly také sáhnout do svědomí.
Pokud se podíváme, kdo vlastně sedí ve vládě, vidíme samé boomery a miléniály, jak si hrabou do svých kapes a po nás ať přijde potopa. Bohužel jsou v naší malé zemi především zástupy starých unavených lidí, jenž touží po svém zaslouženém důchodu, a tak jim ho vláda dopřeje. Na mladou generaci se spíš z vysoka kašle. Především bydlení je velmi ožehavý problém, když už se vymyslí nějaké příspěvky, aby vláda život mladším lidem v uvozovkách ulehčila, můžete čekat nějaký podraz.
Nejdříve si dáte pár koleček po úřadech, doložíte vše od rodného listu po fotografii vaší zlaté rybky. Samozřejmě zprávy o tom, jak jsou dnes všechny úřady propojené, se ani zdaleka nepřibližují realitě. Vše doložíte dvakrát, ne-li třikrát a nakonec vás pošlou tam, kam slunce nesvítí, jelikož přece jen tak někomu nedají něco zadarmo.
Přihlásí-li se o slovo, jedná se jen o blbé kňourání. Vždyť ještě nic nedokázala, ani nic nezažila, tak ať drží hubu a šlape brázdu. Pak se spousta lidí diví, že buď ještě stále bydlí u rodičů nebo se odstěhuje do jiné země za lepším.
Boomeři a miléniálové se o ní často vyjadřují jako o sněhových vločkách. Toto pojmenování se přenáší i na další generaci alfa. Jedná se podle nich o křehká stvoření, jenž se neumí přizpůsobit dnešnímu světu. Pokouší se však svět přizpůsobit jim?
Jedná se o mladé lidi, jenž si chtějí užívat život a ne být od osmnácti zapřaženi jako tažný kůň. Chtějí pracovat, ale ne od nevidím do nevidím za almužnu. Mají nové nápady, nové vize, ale málokdo je vyslechne. Chtějí aspoň na chvíli zpomalit, ne se pořád za něčím hnát.
Jako ti před nimi, chtějí nějakou změnu. Miléniálové chtěli volně dýchat a nebýt svazování komunistickým režimem. Tato generace zase nechce být svázána zastaralými společenskými konvencemi.
Je tedy opravdu tak špatná?
