Článek
Teď budu přehánět, ale zamysleli jste se někdy nad tím, jaké poselství ohledně lásky a vztahů nám předávají filmy?
Už jen když si rozebereme taková veledíla, jenž milují především náctileté slečinky jako Stmívání, After nebo Padesát odstínů šedi. Základem těchto filmových perliček je k uzoufání nudná holka s ještě nudnějším životem, tak nezáživná, že byste ji přehlédli jak krajinu a radši skočili z mostu, než s ní šli na rande, protože, co sní chcete dělat? Bavit se o počasí? Pak se samozřejmě objeví „pan úžasný“, který naši hrdinku zachrání, než se unudí k smrti. Často se spolu pohádají, on se chová jako hňup, ona ho žere, pak se půl roku nevidí, on přijde, mají sex a ráno zmizí s tím, že má něco na práci, ale nesmí jí říct co. U teenagerů tato šablona zdá se boduje. Dívky se vidí jako hlavní hrdinka, kterou vytáhne ze šedi ten největší borec v okolí. Lepí se na něj roztleskávačky, třídní hvězdička a ta mladá učitelka by ho taky brala, kdyby to bylo povolené, ale on si vybere tu průměrnou šedou myšku bez špetky sebevědomí sedící v rohu. Proč?
Velká láska až za hrob je snem spousty lidí, a tak se vezmou už po pár měsících známostí, nastěhují se k sobě, jen co se poznají, a na internetu rozhlašují, jak moc se mají rádi a s těmi selfíčky, na nichž zvěčňují svou lásku, by si podle Vás měli vytřít zadek. Krátce po svatbě vše krachne a nešetří nadávkami, slzami a penězi na právníky kvůli rozvodovým papírům a přerozdělení majetku. Už Shakespeare psal o velké lásce, kdo by neznal Romea a Julii, dílo, které si za vzor bere půlka filmařů a spisovatelů, uvědomili jste si ale, jak krátce spolu ti dva byli? Nebyla to záležitost ani půl roku. Romeo měl navíc ještě těsně před jejich setkáním v srdci jinou a následně spolu spáchají sebevraždu v rodinném hrobu Kapuletů? Docela silný kafe.
Dalšími příklady jsou Pomáda nebo Bullshit, kde se hlavní hrdinka úplně kvůli svému vyvolenému změní, ale je to správné? A abych nezůstala u žen, i chlapi jsou deformováni tím, že jakmile nejsou žádní atleti, ale radši programují, jsou automaticky na odpis. Zde můžeme také vidět případy toxické maskulinity.
Příště až se budete dívat na film, možná najdete další případy nereálných vztahů a lásek, které by v realitě nevydržely. Pohádky končí slovy: žili šťastně až do smrti, proč tedy to poslední, co většinou vidíme, je svatba a ne společné zestárnutí manželského páru?
