Článek
Ano, mají to s námi těžké. Musí odpovídat na nespočet našich dotazů, odpálkovat stížnosti nespokojených zákazníků a u vedení se jim často nedostane zastání.
Jsou však čestné výjimky, které si takový obdiv nezaslouží.
Některé se snad pokaždé tváří jako mučitelky, nebo otráveně, nebo věčně naštvaně. I když jste v jistém řetězci již po sté, stejně mají ten samý výraz. Člověk si pak říká, zda je to jenom nebaví, či mají nějaké své vnitřní trápení.
Samozřejmě jsou tady i velmi ochotné prodavačky, jenž by Vás za Váš dotaz poslali s klidem do patřičných míst, kdyby za to nedostávali zaplaceno. Nemusí znát každý kout prodejny, ale aspoň trochu ochoty, by projevit mohli.
Nerušte, jsem na mobilu! Obzvlášť mladé brigádnice se mnohdy zabaví ve volné chvíli zíráním do svého nejnovějšího iPhonu. V takové chvíli člověk neví, zda si významně odkašlat nebo pomalu vycouvat.
Moment, já si to tady dopočítám! Do konce směny přes hodinu čas, uličkami se stále proplétají zákazníci a Vy chcete pouze zaplatit a odejít. Ale ona si zrovna musí přepočítat kasu. Jako vážně?
Prodavačky u pultu s lahůdkami by mohly být kapitolou samy o sobě. Některá se Vás třikrát zeptá, co vlastně chcete a kolik, a pak to stejně zvrtá.
Jiná je na své kolegyně schopná nahlas zahlaholit, že si skočí zakouřit. Příště by klidně mohla na celou prodejnu zařvat, že jde ze záchodu a neumyla si ruce.
