Článek
Nikdy si nemyslel, že bude řešit sousedské spory. René platil za bezproblémového pohodáře, který se konfliktům vyhýbá. Samozřejmě věděl, že s přítelkyní mají za sousedku starší paní, která většinu dne nemá co dělat. Ovšem nikdy by ani nepomyslel na to, že by snad mohli mít nějaké problémy. „Hned jsme se jí šli představit. Vypadala úplně v klidu. Nabídli jsme jí, že jí kdykoli s čímkoli pomůžeme, když bude potřeboval. Vypadala, že má radost,“ vzpomínal René.
Nikdo jiný se s ní nebavil
První dva, tři měsíce bylo všechno v naprostém pořádku. René občas zaběhl k sousedce, aby jí tu něco přivrtal, jindy dojel na nákup apod. Neměl jakékoli podezření, že by se dělo něco divného. „Přišla mi jako fajn paní. Jasně, chtěla si povídat, ale to moje babička také. Bral jsem to tak, že je osamělá, takže využívá každou možnost, jak se trošku zabavit. Neměl jsem s tím problém.“
Bylo mu však divné, že jiné sousedé se seniorce obloukem vyhýbají. Nikdo í nepomáhal. „Dokonce klidně přešli na druhou stranu ulice, když hrozilo, že by ji potkali. Když jsem se na to ptal, tak mlžili. Nikdo nechtěl být konkrétní. Tak jsem to hodil za hlavu.“ Jak později zjistil, měl být ve svých pátráních důslednější. A hlavně se neměl nechat odbýt.
Po nějaké době začal mít totiž René pocit, že když je na zahradě, tak ho někdo sleduje. Nejprve si myslel, že je paranoidní. Všechno ale vygradovalo jedno letní odpoledne. S partnerkou si na zahradu dali deku a chtěli si užít romantické chvíle. „Když jsme byli v nejlepším, tak jsem slyšel šramot. Přísahal bych, že jsem viděl, jak se laťka v plotě pohnula. V tu chvíli jsem ale myslel na jiné věci, tak jsem to nechal být.“
Neuniklo jí nic
René si asi za dva dny na tento moment vzpomněl. A šel se k plotu podívat. Nevěřil vlastním očím. „Na několika místech opravdu bylo možné laťky odsunout. Když jsem se podíval skrz, byla tam normálně pozorovatelna. Sousedka mohla z různých míst sledovat každý kout naší zahrady, neuniklo jí nic. V tu chvíli mi došlo, že nás už nějakou dobu pozoruje. Je jasné, že viděla všechno. Naše intimní chvilky samozřejmě také.“
Okamžitě to chtěl řešit. Šel za sousedkou, ta se mu ale vysmála do obličeje. „Řekla mi, že všechno popře a naopak bude tvrdit, že ji jako seniorku šikanuji. Ať se prý zeptám ostatních, kteří na ni poslali úřady. Mě konečně došlo, proč se jí lidi vyhýbají a proč nikdo nechtěl nic říkat.“
René ale nakonec řešení našel. Před plotem nechal postavit zeď. Sice ho to stálo dlouho byrokratické řízení a soudní spor, nakonec ale dosáhl svého. „Teď už na nás nemůže. Všechno je v pohodě.“
Zdroj: autorský článek
