Článek
Hitler zaútočil na SSSR v nesprávnou dobu - Jiný pohled
Musím začít tím, že článek je velmi kvalitní a s autorem ve většině souhlasím. Přesto existují tři zásadní strategické chyby, kde mám na věc odlišný pohled. I přes to musím autora pochválit za krásný článek který může být součástí výuky dějin a druhé světové války. Není cílem jakkoliv rozporovat názor nebo článek autora, ale přinést další pohled na toto obdobní a události.
1. Doba útoku
Autor tvrdí, že Němci měli zaútočit už v dubnu, což však nebylo možné, protože německá armáda byla v té době vázána operacemi na jihu Evropy – konkrétně v Jugoslávii, Řecku a na Krétě. To byl jeden z hlavních důvodů, proč byl útok na Sovětský svaz odložen. I kdyby však Němci zaútočili na jaře, čelili by podobným problémům jako na podzim, kdy Wehrmacht uvázl v bahně. Jarní cesty by byly stejně špatně přístupné, což by zpomalilo postup a poskytlo Sovětům čas na zorganizování nových obranných linií.
Dalším problémem byly logistické výzvy – ruské a evropské železnice měly odlišný rozchod kolejí a partyzánská činnost narušovala zásobování. Německé armádě tak chyběla potřebná podpora pro rychlý postup.
2. Ruská zima
Autor poukazuje na problémy spojené s ruskou zimou, ale skutečným nepřítelem bylo spíše počasí obecně. Jarní plýskanice a podzimní bláto dokázaly zastavit většinu útoků. Německé tanky měly navíc zpočátku úzké pásy, což způsobovalo jejich uvíznutí v terénu, a tím ztrátu manévrovací schopnosti.
3. Zastavení postupu na Moskvu
Možná, že rozhodnutí zastavit postup na Moskvu nebylo ideální, ale bylo nezbytné. Bez útoku na jih by bylo německé jižní křídlo vystaveno riziku útoku ze strany sovětských sil. Hitler také nutně potřeboval suroviny z Donbasu a úrodné oblasti Ukrajiny k zásobování armády i civilního obyvatelstva.
Kde se tedy Němci dopustili zásadních chyb?
Za prvé, vyhlášení války USA v době, kdy vojáci mrzli před Moskvou a hrozilo jim obklíčení, bylo fatální. Zatažení Spojených států do války znamenalo konečný zvrat.
Za druhé, pokud by Němci podpořili národy na dobytých územích, jako byli Ukrajinci, Estonci, Lotyši a Bělorusové, místo jejich útlaku a perzekuce, mohli získat cenné spojence. Tito lidé by mohli bojovat po jejich boku a poskytnout bezpečné zázemí pro zásobování.
Za třetí, Hitlerovo zasahování do válečných operací bylo další zásadní chybou. Spoléhal se na intuici a riskoval, protože si postupně začal připadat neomylný. Tento pocit neomylnosti, podpořený jeho narůstající závislostí na drogách, mu znemožňoval racionální rozhodování.
Kdyby se Němci k okupovaným národům chovali lépe a využili například objevení obětí masakru v Katyni k propagandistickým účelům dříve, mohli mít šanci na diplomatická jednání se Spojenými státy i Velkou Británií. A to by jim možná zajistilo vítězství ve válce.
Na místo toho Hitler, poháněn nenávistí a vlastním egem, dělal jednu strategickou chybu za druhou.
