Baller B2TS Andrea Rizzi: Za úpadek italského fotbalu může i přehnaná fixace akademií na výsledky

V rozhovoru pro 90min.cz se podělí o své zážitky z působení v italském fotbale, o své dojmy z české soutěže a také prozradí, co pro něj znamená streetový fotbal.

Co Vás jakožto Itala přivedlo do Česka? Uvažoval jste i o jiných zemích, nebo bylo Česko jasnou volbou?

Do Česka jsem se dostal kvůli práci. Vystudoval jsem byznys a management na univerzitě v Nottinghamu a musel jsem se rozhodnout, co bude dál. Měl jsem celkem tři pracovní nabídky, ale nakonec zvítězila Praha, kde teď žiji už dva a půl roku.

Jak dlouho tu chcete zůstat?

Jak to bude z dlouhodobého hlediska, to zatím nedokážu říct, ale moc se mi tu líbí a nějakou dobu tu ještě určitě pobudu.

Jak jste na tom s češtinou?

Přiznám se, že česky moc nemluvím. Ano, naučil jsem se pár slov a frází, ale jde opravdu jen o naprosté minimum.

Aktuálně hrajete za šestiligové Prague Raptors. Jak jste se do klubu dostal?

Fotbal jsem hrál vždycky a všude, takže i po přestěhování se do České republiky jsem si hledal nový klub. Raptors mi byli sympatičtí tím, že se jedná o mezinárodní klub s velkým počtem cizinců, takže pro mě byli naprosto ideální volbou.

V Itálii jste prošel mládeží Interu Milán, co Vám to z fotbalového i osobního hlediska dalo?

V akademii Interu jsem strávil zhruba čtyři roky. Byla to samozřejmě úžasná zkušenost, která mi umožnila zažít fotbal na nejvyšší možné úrovni. Nebylo to ale čistě jen o fotbale, Inter mě také naučil, co to znamená být profesionál. Měl jsem kolem sebe ty nejlepší trenéry a ty nejtalentovanější spoluhráče, což mě jen motivovalo k tomu, abych byl každý den lepší.

Hrál jste italskou Serii C a D. Jak jsou na tom tyto soutěže, co se kvality týče, v porovnání s českými soutěžemi?

To záleží na daném regionu, ale například v Lombardii, kde jsem hrál, má i Serie D opravdu vysokou úroveň a dá se srovnávat minimálně s třetí českou ligou. Oficiálně se sice jedná o poloprofesionální soutěž, ale realita je taková, že se trénuje každý den a platy hráčům dovolují věnovat se pouze fotbalu.

Italská Serie A byla dlouhou dobu považována za nejlepšího ligu na světě, ale v posledních letech se do popředí dostala spíše Premier League. Jaký na to máte pohled? Proč myslíte, že k tomu došlo?

Faktorů, které v to hrají roli, je hned několik. Jedním z nich jsou například nedostatečné investice do stadionů a sportovních center. Stadiony často ani nevlastní příslušné kluby, takže i kdyby do nich chtěly investovat, nemají moc možností, jak to udělat. To navazuje na další problém, kterým je zdlouhavá a zbytečná byrokracie. Pokud už se rozhodne, že se něco nového postaví, trvá to dlouhé roky. Dalším problematickým elementem jsou také akademie, které se až moc soustředí na výsledky a zapomínají na to, že jejich primárním cílem by měla být výchova konkurenceschopných hráčů pro ty nejvyšší soutěže. V budoucnu se to snad změní, ale v blízké době to na žádné zlepšení nevidím.

Jaký máte pocit z Čechů? V čem jsou jiní než Italové?

Mám mnoho českých přátel, ale nerad bych generalizoval. Jak v Česku, tak i v Itálii jsou lidé různí.

Co podle Vás chybí českému fotbalu?

Musím říct, že kvalita fotbalu je v hlavním městě i na nižších úrovních velmi slušná. Kvalita infrastruktury i hracích ploch je dobrá, ale samozřejmě jde i tady vidět, že občas chybějí peníze a že některé kluby jsou zkrátka bohatší než jiné. To se pak samozřejmě projevuje tím, že o titul nebo postup reálně bojují třeba jen tři kluby.

Jak jste se dostal k B2TS?

S Jorgem Doleželem už jsem se znal, takže když mi projekt představil a zeptal se mě, jestli bych měl zájem se připojit, souhlasil jsem.

Máte už s B2TS nějaké předchozí zkušenosti?

Turnaje jsem se ještě nikdy nezúčastnil, ale v rámci tréninku jsem samozřejmě fotbal dva na dva zažil nesčetněkrát.

Jak moc je streetový fotbal populární v Itálii?

Když jsem sám byl dítě, tak ještě nikdo v takové míře nepoužíval mobil nebo sociální sítě, takže náš den vypadal velmi jednoduše. Šli jsme ven a hráli jsme fotbal. U mladší generace to ale bohužel už tak časté není a já doufám, že právě turnaje B2TS nějaké ty děti zpět k streetovému fotbalu přivedou, byť si myslím, že do starých kolejí se to už nevrátí nikdy.

Redaktorka: Terezie Šenkyříková