Článek
Ač se veřejnosti tento vlastník moc nelíbil kvůli svému původu, nasypal do Slavie velké množství peněz. Klub se stabilizoval. O tři roky později prodala společnost většinový podíl další čínské společnosti Sinobo. Ta se stala majoritním vlastníkem a nesl po ní název i stadion v Edenu. Tato společnost se zabývala výstavbou luxusních nemovitostí a peníze tekly do Slavie i nadále. Převzetí do českých rukou nastalo až odkoupením díky Pavlu Tykačovi, velkému slávistovi, který splnil sen celé své rodině, která po generace fandí tomuto pražskému týmu. Navíc je třeba zmínit ještě dvě jména.
Tím prvním je Jaroslav Tvrdík, který v tomto klubu začal tahat za nitky z postu místopředsedy představenstva CEFC pro Evropu. Z tohoto postu dojednal prodej majoritní části Slavie této společnosti. Dvacátého října 2015 byl zvolen místopředsedou dozorčí rady Slavie. V dubnu 2016 se stal předsedou představenstva. Po dalších otřesech jak s prodejem, tak s posledním nákupem Slavie již zmíněným Pavlem Tykačem Jaroslav Tvrdík zůstává. Vzhledem ke svým minulým štacím má dobré kontakty po celém světě, a to se vždycky hodí. Ač jsou některé jeho výroky občas trochu kontroverzní, faktem je, že vzestup Slavie Praha je i jeho zásluhou.
Druhým jménem není nikdo jiný než Jindřich Trpišovský. Důvěru, kterou od vedení po svém nástupu dostal, jsem neviděl v žádném jiném fotbalovém klubu u nás. Svou trenérskou pouť začínal na Žižkově, ze kterého přešel do Slovanu Liberec, aby se stal od roku 2017 trenérem klubu SK Slavia Praha. V téže sezoně vyhrál domácí pohár a Slavia pod jeho dohledem začala sbírat jeden úspěch za druhým. Posuďte sami.
Vítěz ligy v sezonách 2018/19, 2019/20 a 2020/21. Na druhém místě skončil s klubem v ročnících 2021/22, 2022/23 a 2023/24 s tím, že v té letošní jeho i Slavii připraví o titul už jen zázrak. Přidám i statistiky z poháru. Se Slavií zvítězil v sezonách 2017/18, 2018/19, 2020/21 a 2022/23. V roce 2019 se stal i vítězem Česko-slovenského superpoháru. Za svou práci se dočkal i ocenění pro nejlepšího trenéra roku, a to hned čtyřikrát (2019, 2020, 2021 a 2023). Jeho trenérské umění bylo vidět i v Evropě, když dvakrát postoupil se Slavií do čtvrtfinále Evropské ligy (2018/19 a 2020/21) a do čtvrtfinále Konferenční ligy (2021/22). V sezoně 2019/20 si se Slavií zahrál i Ligu mistrů.
Tady se ukazuje dobrá provázanost s vedením, které mu věří a pořizuje mu posily do jeho systému hry. Samozřejmě, že se občas nějaký nákup nepovede, ale pod Jindřichem Trpišovským výkony většiny jeho hráčů rostou. Jeho rukopis se zakládá na výborné fyzické vybavenosti, kdy i věhlasnější kluby po zápasech se Slavií přiznaly, že se ještě nikdy tak nevysílily jako právě v zápasech s Trpišovského svěřenci. Vyznává nátlakovou represinkovou hru, kdy hráči okamžitě napadají soupeře při ztrátě míče a ve většině případů si ho vezmou brzy zpět. Jeho vidění hry přechodu do útoku je skvělé. Má výborné čtení hry. Nedávný zápas v odvetě předkola Ligy mistrů s Lille byl impozantní. Nevím, jak nabudil po úvodní prohře Slavie ve Francii své svěřence, ale to, co jsem sledoval na domácím hřišti, byl jedním slovem „válec“. Slavia drtila svého soupeře takovým způsobem, že jsem to ani já chvílemi nechápal. Myslím, že od tohoto zápasu začala Slavia dominovat i v těch následujících.
I když v kabině nejsem, myslím si, že dokáže namotivovat naprosto všechny aktéry k tomu, že nikdy není nic ztraceno. Jeho úspěchy se Slavií mi dávají za pravdu. Bylo i období, kdy se výsledkově nedařilo, ale vedení nezačalo panikařit a kouče podrželo. Udělalo dobře. Tým se průběžně doplňuje, a i když Slavia s úspěchem prodává hráče, dobře si hlídá, aby jádro týmu zůstalo pohromadě. To je pro Jindřicha Trpišovského důležité a je to další důkaz, že i skauting probíhá v tomto klubu velmi dobře. El Hadji Malick Diouf je dalším potvrzením, že ve Slavii umějí pracovat s mladými a nadějnými hráči. Toho je součástí i úspěšný trenér, který se nebojí dát mladému novému hráči šanci. Výsledkem u tohoto jména může být rekordní částka za další přestup.
Dalším ukazatelem dominance Slavie je její kvalitní lavička, kde je většina hráčů na takové úrovni, že by v jiných klubech hrála v základu. Domnívám se, že Jindřich Trpišovský s těmito hráči pracuje i po psychologické stránce. Oni vědí, že tu šanci pod jeho vedením dostanou, a jsou smířeni s pozicí náhradníka. Když se v zápasech Slavie střídá, úroveň hry klubu z Edenu neopadá. Někdy spíše naopak. I tady vidím namotivovanost hráčů se trenérovi ukázat. Z tohoto přístupu profitují samozřejmě všichni.
Je ale třeba zmínit, že nynější náskok Slavie je dán i formou jejích pronásledovatelů. Plzeň, Ostrava i Sparta mají střídavé úspěchy a nedokáží potvrdit stabilní formu v několika zápasech po sobě. Slavia mezitím poráží všechny, a proto je náskok takový, jaký je. Musím uznat, že vzhledem ke způsobu hry, kvalitě kádru a vedení je tento náskok naprosto zasloužený.
Možná to bude pro fanoušky před koncem sezony trochu nuda, protože už bude o titulu rozhodnuto, ale tady je třeba hledat chybu v mančaftech za Slavií, které nejsou momentálně kvalitou na její úrovni. Do příští sezony si budu přát, aby byl můj klub z Letné důstojnějším protivníkem a já se mohl znovu s kolegy špičkovat, jak to dopadne.
Autor: Jan Lajbl
