Kdo se může stát novým trenérem ženské reprezentace?

Nechal se sice slyšet, že ho v souvislosti s jeho možným nástupcem aktuálně žádné jméno nenapadá, ale mezi fotbalovou veřejností už začínají kolovat přerůzná jména. Dovolte mi, abych i já přispěla svou troškou do mlýna a lehce si zaspekulovala.

Každý, kdo má o této trenérce nějaké povědomí, by pravděpodobně souhlasil, že se právě ona jeví jako ideální kandidátka na post reprezentační koučky. Málokdo se jí v míře trenérských zkušeností z oblasti ženského fotbalu může rovnat. Tato rodačka z moravského Kyjova toho jak na klubové, tak na reprezentační úrovni zažila opravdu hodně. Z vlasti se rozhodla odejít, jelikož byla v té době úroveň podpory ženského fotbalu více než tristní, a nepomohly ani napjaté vztahy s Romanem Berbrem. Před odchodem do zahraničí působila jako trenérka české devatenáctky a poté přijala angažmá u novozélandských i amerických mládežnických výběrů a jako hlavní trenérka novozélandského ženského áčka se svými svěřenkyněmi zavítala i na mistrovství světa. Před pár měsíci však za zvláštních okolností ze své funkce odstoupila. Nejprve byla z neupřesněných důvodů novozélandským svazem vyšetřována, a i když byla nakonec nezávislou komisí očištěna, rozhodla se raději pro rezignaci a přijala roli svazového poradce. Snad nikdo nevěří tomu, že by jí trenérská profese nechyběla. Česká reprezentace se pro ni tak může stát ideální cestou k tomu, aby restartovala svoji veleúspěšnou kariéru.

Mistr Evropy do jednadvaceti let z roku 2002 se letos v létě rozhodl z blíže nespecifikovaných důvodů ukončit své dvouleté vydařené angažmá ve Slavii, v rámci něhož dovedl sešívané ke dvěma vítězstvím v domácím poháru a především ke dvěma titulům, které navíc slávistky vybojovaly s působivým náskokem před svým rudým rivalem. Za jeho působení doznala slávistická hra citelného zlepšení a vybudovala si hegemonii v české lize. Volný trenér je tak vcelku logickým kandidátem na post reprezentačního kouče, a to i vzhledem k tomu, že kostru reprezentace tvoří tradičně hráčky pražských „S“. Piták by tak polovinu týmu znal jako své boty a dobře by věděl, jak s týmem pracovat.

To, co se Karlu Pitákovi povedlo ve Slavii, to dokázal tento slovenský kouč ve Spartě. Gregora, v jehož trenérském životopise se objevují i takové destinace jako Německo či Španělsko, dokázal Letenským vtisknout tvář, kterou tři roky hledaly. Z hráček srší dravost, jsou důraznější v soubojích, chyby v rozehrávce se objevují mnohem méně a také kombinační hra zaznamenala zřetelný progres. Důkazem toho může být poslední derby, kdy Sparta Slavii porazila 5:1. Samozřejmě je třeba říct, že mají na sparťanské obrození velký vliv i letní posily, ale rukopis Pavola Gregory je na týmu nepochybně vidět.

Gólově Slovácko sice pod jeho vedením nijak neoslnilo, ale bodově na tom Moravané nebyli vůbec špatně. Ještě před jmenováním na pozici hlavního kouče se navíc blýskl jako spasitel slovácké U19, kterou s velkým přehledem zachránil před sestupem. Když to přetlumočíme do prvoligového slovníku, byl to zhruba takový husarský kousek jako dostat v právě probíhající sezoně České Budějovice do středu tabulky. Mladý a perspektivní kouč by měl reprezentaci jistě co nabídnout. Otázka je, jestli jeho jméno v této souvislosti napadne i ty nejpovolanější.

Nebylo by vůbec od věci se po nové trenérce či trenérovi porozhlédnout v zemích, které se v rámci ženského fotbalu pohybují na vrcholu. Za tímto účelem by FAČR musela důkladně zrentgenovat ligy a mládežnické i seniorské výběry USA, Kanady, Anglie, Španělska, Německa či Švédska a vyhodnotit, zda se na jejich trenérských či asistentských pozicích nenachází osoba, která by do české reprezentace zapadla.

Redaktorka: Terezie Šenkyříková