Komentář: Graham Potter ve West Hamu. Učaruje mu Souček s Coufalem?

Vedení West Hamu konečně došlo k závěru, že Julen Lopetegui nebyl pro klub vhodným průvodcem pro chystanou přestavbu a modernizaci. Londýnský klub se domluvil s Grahamem Potterem, snad v naději že předvede nějaký podobný kouzelnický kousek jako jeho jmenovec Harry. Přestože má za sebou anglický trenér působivou minulost, Hammers na tom před jeho příchodem nebyly zrovna dobře. Kolik práce na něj v Londýně čeká? A proč je právě bývalý kouč Brightonu nebo Chelsea skutečně perfektní volbou?

Čekat, že se do čela týmu postaví Graham Potter, mávne kouzelným proutkem a všechno bude rázem parádní, by bylo samozřejmě naivní. Zaprvé přišel do klubu, kde se páchaly chyby a prznil fotbal několik let, takže náprava si bude také žádat určitý čas. A zadruhé přes kouzla tu byl jiný Potter. Po letech teroru, který na vlastních fanoušcích páchal David Moyes (prosinec 2019 - červen 2024) příznivcům Hammers konečně svitla naděje na opravdu lepší zítřky.

Současný trenér West Hamu se během svých předchozích angažmá vždy prezentoval atraktivním moderním fotbalem. Zároveň se maximálně snaží vyhýbat bránění v hlubokém bloku, což bylo hlavní know-how, kterým se v Londýně prezentoval jeho předchůdce Moyes. Potter klade velký důraz na rychlý a agresivní presink, ze kterého následně jeho svěřenci ve Švédsku nebo Brightonu dokázali vytěžit velké množství šancí a střeleckých příležitostí. V Östersunds jeho tým střílel v průměru 1,7 gólu na zápas. V Brightonu to bylo o poznání méně (zhruba 0,9), nicméně útočníci Seagulls rozhodně nezdobila efektivní koncovka. O tom svědčí i fakt, že průměrné xG na zápas měli ve třech sezónách pod Potterem vždy přes 1,2.

Dalším důležitým aspektem Potterovy trenéřiny je i to, že dává hodně prostoru mladým hráčům. Což je disciplína, ve které nevynikal Moyes ani Lopetegui. Nový kouč Hammers dal během svých prvních tří zápasů u kormidla více prostoru mladíkům než dal Lopetegui za půl roku. A jelikož v současnosti ve West Hamu dorůstá velmi slibná generace, Potterovo angažmá nemohlo přijít ve vhodnější chvíli. Scarles, Orford, Earthy nebo Brazilec Guilherme tuto trenérskou změnu určitě kvitují, protože z ní pro ně kouká šance vyzkoušet si Premier League.

Posledním a zároveň největším alibi pro nového trenéra Hammers jsou okolnosti, za kterých do klubu přichází. West Ham se nachází v situaci, která se příliš neliší od té, v níž byl Brighton. A pokud by vedení váhalo s nějakým razantním krokem ještě o něco déle, mohli by dopadnout jako Swansea, kde Potter startoval po jejich sestupu do Championship.

Anglický trenér položil základy toho, na čem Brighton postavil a upevnil svou stálou pozici v nejvyšší anglické soutěži. Před příchodem Pottera Seagulls paběrkovali ve druhé polovině tabulky a nejednou koketovali se sestupovými příčkami. Nový kouč je ale ve své třetí sezóně dostal až na devátou příčku. Kdoví, kde by se nyní nacházela Chelsea, kdyby Potter dostal více času a podpory od vedení klubu, protože jeho trenérské kvality nelze zpochybňovat.

Ať už se nový kouč Hammers vytasí se kteroukoli ze svých nejčastěji využívaných formací (3-4-3 či 4-2-3-1), Tomáš Souček má místo v týmu rozhodně pojištěné. Plní důležitou roli ve středu pole a na své pozici je v současnosti nenahraditelný. Álvarez je více defenzivně laděný a navíc má problémy s kázní. A Soler s Rodríguezem jsou stále v procesu adaptace na anglický fotbal. Český záložník je v současném kádru West Hamu největší jistotou, pokud jde o záložní řadu. Navíc od zranění Bowena nosí i kapitánskou pásku, což jen potvrzuje, jak důležitou roli a silný vliv v týmu má.

Dalším benefitem, který Souček novému trenérovi může nabídnout, je jeho univerzálnost. Tu jsme mohli vidět v zápase proti Crystal Palace. Ten sice Hammers prohráli 0:2, nicméně český reprezentant v něm patřil do celkem úzké společnosti hráčů, které bylo možné za předvedený výkon pochválit. Bývalý hráč pražské Slavie je přínosem na obou koncích hřiště, kdy se aktivně a svědomitě zapojuje do bránění stejně jako do útočení. Při každém centru, který míří do soupeřovy šestnáctky, s sebou Souček přináší do vápna potřebné centimetry, které umí svou silou prosadit a využít. Ostatně spolu s Bowenem je to nejlepší střelec West Hamu v aktuálním ročníku (oba skórovali pětkrát).

O poznání hůře se situace vyvíjí pro druhého českého legionáře v Londýně. Vladimír Coufal příchodem Aarona Wan-Bissaky ztratil svou pozici v základní jedenáctce už pod Lopeteguim. A v zápasech, kdy mu dal španělský kouč šanci se předvést, zrovna nezazářil. Proti Manchesteru City si vstřelil vlastní gól a třeba takový Leicester a Liverpool se opakovaně prosazovaly právě přes Coufalovu stranu. Ačkoli českého obránce fanoušci West Hamu spíše chválí a cení jeho nasazení a pracovitost, pro Pottera představuje nyní maximálně nezbytný záskok za Wan-Bissaku.

Coufalovi nenahrává ani to, jak chce nový kouč dávat šance mladíkům. Levý bek Oliver Scarles toho za tři zápasy, kdy tým vedl Graham Potter, odehrál více než jeho český spoluhráč. Tím je nově zdvojena i pozice na levém kraji obrany, kde musel občas zaskakovat Coufalův konkurent Wan-Bissaka, čímž se otevíral prostor právě pro Coufala. Na Ostrovech se navíc spekuluje, že by chtěl nový trenér Hammers z Chelsea vysvobodit Bena Chilwella, který se Marescovi nehodí. Pokud by se opravdu podařilo tohoto levého krajního obránce přivést do West Hamu, potenciální herní vytížení našeho legionáře by se opět o něco snížilo. Vše nasvědčuje tomu, že se na konci sezóny cesty Vladimíra Coufala a londýnského klubu rozdělí.

Autor: Petr Illner