Článek
První poločas snesl přísnější měřítko, které korunoval Tomáš Chorý proměněnou penaltou. Změna stran nám však vzala veškerý elán, díky Vítězslavu Jarošovi si český výběr může oddechnout, že neprohrál.
První poločas snesl přísnější měřítko, které korunoval Tomáš Chorý proměněnou penaltou. Změna stran nám však vzala veškerý elán, díky Vítězslavu Jarošovi si český výběr může oddechnout, že neprohrál.
Národní tým však před utkáním s Araby počítal absence, ze zdravotních důvodů se od mužstva odpojilo slávistické duo David Douděra a Vasil Kušej. Dalším odpadlíkem je Ladislav Krejčí, který však byl po dohodě s realizačním týmem omluven, protože letěl do Anglie sjednávat detaily přesunu mezi vlčí smečku z Wolverhamptonu. Široká veřejnost, proto věřila, že kouč Hašek dá důvěru širšímu kádru, což se nakonec potvrdilo kompletně změněnou jedenáctkou. Úvodních minut se dočkali od začátku i nováčci Michal Beran a Martin Cedidla.
Indivudualita vs. týmová síla
Tak bych hodnotil úvodní dějství. Vstup do zápasu jsme zachytili v obrovské intenzitě, agresivitě a nasazení, což se však s postupem času rozplynulo a hra se vyrovnala. Podobně jako v Černé Hoře nás trápila nepříliš přesná rozehrávka od stoperů. V celkovém měřítku pětačtyřiceti minut si český výběr zaslouží pochvalu za přesvědčivý výkon dozadu, Saudská Arábie si přes svou kvalitu v driblinku, kombinaci, rychlosti a technice nevěděla rady přes naši konzolidovanou defenzivní práci.
Za první poločas bych vyzdvihl tři jména v naší zcela nově poskládané sestavě, a to sice dva debutanty Michala Berana a Martina Cedidlu, kteří zřetelně nechali na hřišti kus svého herního dna. Zatímco Cedidla dodal bojovnost, tak exjablonecký kreativec předvedl neskutečný běžecký výkon, kterým pokryl velkou plochu hřiště.
Čerstvé akvizici olomoucké Sigmy bych smeknul kloboukem ještě v jednom aspektu, kdy v okamžiku držení míče byl neustále v nabídce a s tohou konstruktivní myšlenky. Pozitivní slova si zaslouží i Tomáš Chorý, nejen díky proměněné penaltě, ale ještě před ní se dostal do několika slibyných situací.
Čekání na vyrovnání
Po změně stran pokračovala obrovská nepřesnost nejen v rozehrávce, ale především v kombinaci našich kluků jako takové. Z toho pramenily další potíže, minimální držení míče, jehož jsme se velmi rychle a zbrkle zbavovali. Stejně jako v Podgorici nás trápilo čisté odebírání balonu soupeři, u něhož jsme byli většinou pozdě, což končilo buď fauly nebo otočení těžiště hry.
V celém průběhu druhé půle jsme si vypracovali jen náznak akce z kopačky Michala Sadílka, jenž hledal před brankou Jana Kuchtu, který nebyl na pobídku připraven. V několika momentech nás výrazně podržel i Vítězslav Jaroš, jenž měl mnohem víc práce než Matěj Kovář v úvodním poločase.
Vyřkl bych zde i kritiku trenéru Haškovi, protože nechápu jeho rozhodnutí nechat Alexe Krále odehrát plných 90 minut nota bene, když jsme měli obrovský pohybový problém v celém zápase. Typologie soupeře byla realizačním týmem dle mého názoru velmi nezvládnutá, protože náš kádr disponoval běžecky vybavenými fotbalisty o jednu až dvě úrovně výše než právě muž s výrazně kudrnatou kšticí.
Český národní celek však nakonec závěr nezvládl a inkasoval z perfektně rozehrané standardky Abdullahem Al Hamdanem. Z tohoto klání si musíme vzít obrovské ponaučení z několika pohledů. Již za měsíc čeká naše hráče klíčový kvalifikační duel s Chorvatskem, kde je potřeba odvést absolutně odlišný výkon. Pohybově, aktivně v ofenzivní fázi a především kombinačně.
Autor: Jakub Špaček
