Komentář Jana Lajbla: Chorý je dobrým útočníkem, fanoušky ale stále rozděluje

Část fanoušků to nemohla skousnout a dávali to v diskuzních fórech jasně najevo. Sám vytáhlý útočník Tomáš Chorý tušil, že to bude mít v úvodu ve Slavii těžké. Upřímně se domnívám, že kdyby zvolil Spartu, o které se také mluvilo, reakce by byly podobné. On ví, že je hráč, který rozděluje. Hráč, který se v minulosti nebál říci, že fandil Spartě. Hráč, který pro tvrdý střet nejde daleko. Hráč, který rád rány rozdává a někdy i trochu zákeřně, či chcete-li, nesportovně. Na druhou stranu je to i hráč, proti kterému nechcete hrát, ale chcete ho mít v týmu pro jeho bojovnost. Pojďme si přesto na úvod některé jeho zákroky připomenout.

V roce 2022 udeřil hlavou obličej Asgera Sorensena, ale VAR to tehdy ani nevyhodnotil jako faul. Následná boule ve tváři sparťanského obránce ovšem byla jasným důkazem, že měl být vyloučen. Pavel Franěk, který tehdy seděl u videa se později omluvil, že vše vyhodnotil v daný moment špatně.

Téměř rok na to, stejná situace, stejní protagonisté a opět po úderu hlavou zůstal tento útočník bez trestu. Později disciplinárka samozřejmě uznala, že měl být znovu vyloučen. Další tvrdý střet podstoupil s brankářem Mladé Boleslavi, kdy do něj vloni vletěl, i když už domácí gólman držel míč v rukavicích. Tehdy dostal pouze žluté napomenutí. V Jablonci v březnu letošního roku v 54. minutě dojel na půlce tvrdě domácího Michala Černáka. Opět to volalo po červené, ale znovu nic. Hra proti Chorému zkrátka bolí, ale často úplně zbytečně.

Ano, to jsou věci, které nedělají Chorému dobrou pověst, ale nutno říci, že má i statistiky, které nelze ignorovat a kvůli kterým ho SK Slavia Praha kupovala. Rád bych tedy Chorého představil i z druhé stránky. Jako fotbalistu, který má čuch na góly.

Tomáš Chorý se narodil v Olomouci 26. ledna 1995. V mládežnických kategoriích začínal v Hanácké Slavii Kroměříž, aby si ho v roce 2004 vyhlédla Sigma Olomouc. Svou kvalitu prokazoval už od dorosteneckého věku, a tak Česko reprezentoval v U16, U17, U18, U19, U20. Za reprezentaci do 21 let dal sedm branek a od roku 2023 reprezentuje v dospělé kategorii.

První gól dal za Sigmu v roce 2014 v květnu proti Znojmu. Tehdy ovšem s klubem sestoupil. V následující sezoně se opět podařil postup. Chorý nastoupil do 13 zápasů a vstřelil v nich tři branky. Rok na to Hanáci znovu sestoupili a Chorému se nedařilo probojovat do základní jedenáctky. V 18 zápasech se prosadil pouze dvakrát.

Klíčovým rokem se pro Tomáše Chorého stal ročník 2016/17, kdy šestnácti brankami pomohl klubu zpět mezi elitu a stal se druhým nejlepším střelcem soutěže. To neuniklo zájmu klubů z české špičky a tehdy se nejvíce spekulovalo o zájmu Slavie.

Chorý trochu překvapivě prodloužil smlouvu v Olomouci do roku 2019. Jenže na podzim 2017 se začalo mluvit o zájmu Viktorie Plzeň. V lednu 2018 se přestup do západních Čech uskutečnil. Na svou první branku si počkal v dresu Viktorky do března, kdy skóroval proti Liberci. Nakonec jich více nepřidal, přesto slavil svůj premiérový titul v dresu Plzně.

Následující ročník začal na lavičce. Jedničkou byl Michael Krmenčík. Ten si v listopadu poranil koleno a Chorý se stal útočníkem číslo jedna. Nezklamal. V 33 zápasech vstřelil 12 gólů. Zdálo se, že o pozici jedničky nepřijde, ale přišel. Způsobil to Jean David Beauguel. Jeho výkony nepouštěly Chorého do základní sestavy, a tak se musel znovu spokojit s pozicí střídajícího hráče.

V sezóně 2019/20 nastoupil, ne vždy v základu, do 40 zápasů a připsal si sedm branek. Tušil, že mu v Plzni pšenka nepokvete, a tak využil zájem o hostování v klubu SV Zulte-Waregem z Belgie. V 16 zápasech dal 4 branky. Po návratu z hostování ho přivítal nový trenér Plzně Michal Bílek. Ten vsadil na vytáhlého útočníka a ten se mu odměnil sedmi brankami a stejným počtem asistencí. Nelze opomenout, že kvůli zlomenině v obličeji absentoval několik zápasů.

V září 2022 dal Chorý tři branky ve třech ligových zápasech a byl vyhlášen hráčem měsíce. I když Plzeň ztratila vedení v tabulce na konci ročníku, Chorý prožil svou nejlepší sezonu. Ve 47 zápasech dal 17 branek a k nim přidal 8 asistencí.

V následující sezoně se činil v předkolech Konferenční ligy. Tobol Kostanaj – jeden gól. Ve skupině Dinamo Záhřeb – dva góly a jeden proti Astaně. Tehdy byl poprvé pozván na reprezentační sraz. V poslední sezoně v dresu Plzně vylepšil své statistiky na nové maximum. 19 gólů a sedm asistencí. Za Viktorku nastoupil do 226 zápasů a vstřelil 63 gólů a na 28 přihrál.

Tato čísla vzbudila zájem již zmiňované Slavie a Jindřicha Trpišovského, který si vytáhlého útočníka do svého týmu přál. V červenci tohoto roku se mu to splnilo.

Já patřím do opačného tábora a nikdy jsem neměl rád zákeřnou hru tohoto vysokého útočníka, ale musím uznat, že jeho poslední výkony jsou příslibem, že může být pro Slavii velkou posilou.

Vzpomínám na nedávné utkání s Lille, kdy udržel spoustu míčů a napadal obránce s velkou intenzitou. Objektivně jsem uznal, že hrál velmi dobře. Bylo na něm vidět, že hodně chce. Pokud k tomu přidá i minimálně podobné statistiky, které ho proslavily v Plzni, vyvaruje se zákeřným dohrám a blikancům, vstoupí brzy do klubu ligových kanonýrů v sešívaném dresu. Kvalitu na to rozhodně má. Jestli si ji udrží, myslím si, že i fanoušci, kteří ho nechtěli, uznají, že je tou správnou posilou.

V naší lize a hlavně v blížící se Evropské lize má brzy příležitost dokázat, zda jsem se v hodnocení spletl či nikoliv. A jak to vidíte Vy?

Zdroje: oficiální stránky SK Sigma Olomouc, FC Viktoria Plzeň, Wikipedie