Článek
Tento hráč je jen o čtyři měsíce starší než autor tohoto článku, a přesto se dokázal udržet na nejvyšší úrovni až doteď. Klobouk dolů. Proto jsem se rozhodl, že si tento věrný Bohemák zaslouží za svou trpělivost, věrnost ke klubu, povahu a hlavně lásku k fotbalu mou pozornost a velký obdiv.
Josef Jindřišek se narodil na Valentýna roku 1981 v Plavech. Jeho první fotbalové krůčky začaly v Sokolu Plavy, odkud se poprvé stěhoval do Sokolu Držkov. To se psal rok 1989. Tam strávil dva roky, aby se vrátil tam, kde s fotbalem začínal. První vážný přestup byl do Jablonce. To už se psal rok 1995. Trvalo to osm let, než se propracoval do A-týmu. V zimě 2006/2007 podepsal Sigmě Olomouc. Na podzim 2008 si odskočil na hostování do Fulneku a následné jaro strávil na hostování u klokanů na Bohemce. Asi ani on sám netušil, jakou ikonou se pro toto mužstvo stane a jak tento tým ovlivní celou jeho fotbalovou kariéru.
O čtyři roky později, tedy v létě 2013, navlékl kapitánskou pásku. Tady už se psal příběh fotbalisty, na kterého se bude dlouho vzpomínat a který si v mých očích zaslouží obdiv za to, jakou věrnost svému klubu prokázal. Nebývá obvyklé, aby někdo strávil 16 let v jednom týmu. Připadá mi to až neuvěřitelné.
Psal se 5. únor 2022, kdy na hřišti Teplic odehrál 294 prvoligový zápas za Bohemians, čímž vyrovnal rekord Zdeňka Prokeše. To ale nebyl zdaleka jediný moment, kdy Josef Jindřišek přepisoval historické milníky. Třicátého dubna o rok později proměnil penaltu proti Jablonci, a tím se stal nejstarším střelcem nejvyšší soutěže od jejího založení (1925). V té době mu bylo 42 let, 2 měsíce a 16 dní! Později ho překonal další nestárnoucí veterán Marek Matějovský.
Musím upřímně říci, že myšlenka, že jdu dnes hrát nejvyšší soutěž, dávám si plné zátěžové tréninky a udržuji si slušnou fyzičku, abych ve svém věku stačil na nejvyšší úroveň, je pro mě absolutně nepředstavitelná.
O jeho statistiky vlastně vůbec nejde: 447 zápasů, 25 branek a 11 asistencí jsou v jeho případě jen druhořadá čísla. Jeho kouzlo bylo a je v něčem jiném. V jeho povaze, vůdčích schopnostech a kouzlu osobnosti, které uplatňoval v kabině i mimo ni. Když jsem si četl zhruba před rokem rozhovor, často v něm znělo slovo skromnost. Přesně ta vystihuje jeho přístup k fotbalu jako takovému. Nutno podotknout, že je a byl na hřišti i takový buldok. 2574 vyhraných soubojů do této chvíle ho řadí na třetí místo v historických tabulkách. On ze soubojů neuhýbal a asi i proto je často vyhrával. Za Bohemku by na hřišti nechal duši. To, že ho Jaroslav Veselý pošle v neděli na hřiště, je jasné. Tím zapíše zápas s číslem 448 a dostane se před Václava Procházku na druhé místo v počtu ligových startů. K těmto číslům asi netřeba více dodávat.
Jeho dres s číslem čtyři by měl být vyvěšen podobně jako je tomu v hokejových halách někde vysoko a nikdo už by ho neměl nikdy obléknout, protože pokud ho někdo přece jen oblékne po něm, šije si na sebe bič. Proč? Takové legendě se bude těžké byť jen přiblížit. Pokud se klokani dočkají nového stadionu, možná by nebylo od věci pojmenovat jednu z tribun po hráči, jenž hrdě oblékal dres, který pro něj byl v podstatě celou jeho kariéru vším. To by bylo ocenění, které by si Josef Jindřišek bezesporu zasloužil.
Josef Jindřišek je vyučený instalatér a netají se tím, že by možná po ukončení aktivní kariéry oprášil své řemeslo. To o něčem svědčí. Něco mi ale říká, že u fotbalu zůstane. Pokud je mi známo, má trenérskou licenci B a nehledě na ni si myslím, že bez fotbalu dlouho nevydrží. Také by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby jeho další kroky pokračovaly v jeho milovaném klubu. Na jaké pozici, to je otázka, ale nechat si utéct fotbalistu respektovaného napříč celou soutěží, to by byl skoro hřích. Díky svým zkušenostem má určitě co nabídnout. Už jen jeho přítomnost by byla pro další fotbalisty velikou inspirací.
V neděli o výsledek utkání nepůjde. V neděli půjde o Josefa Jindřiška, který se rozloučí s aktivní kariérou, během níž zažil vzestupy, pády, radost i smutek, ale vždy v dresu Bohemians s číslem čtyři. Já mu přeji, aby jeho následné kroky byly nadále spjaty s fotbalem, protože takové lidi náš fotbal potřebuje a potřebovat bude.
