Článek
Takový Modrić si s námi v téměř 40 letech dělal v podstatě, co chtěl. Představa, že se takto budeme prezentovat na světovém šampionátu, ve mně budí hrůzu. Touto ztrátou jsme si postup notně zkomplikovali, ale přesto ještě můžeme postoupit. Co nás tedy dovede na šampionát?
Vracet se k zápasu s Chorvatskem už nemá smysl. Hašek u kormidla zůstal a nový předseda jen ukázal, že nemá odvahu do toho říznout, i když je nad slunce jasné, že taktika ordinovaná dosavadním koučem bude stačit tak maximálně na soupeře, kteří jsou hluboko pod námi. S těmi nad námi v top kvalitě se momentálně nemůžeme měřit. Náš kapitán byl na tým hrdý, i když po pětigólovém přídělu tak úplně nechápu na co, a tak dále a tak dále. Bohužel strach, respekt, zmiňovaná taktika, kdy je prioritou ubránit bezbrankovou remízu a hrát beton, na MS nemůže uspět. Přesto náš trenér a třeba i kapitán Souček stále hovoří o šanci na postup, která pro ně žije. V tomhle ohledu mají pravdu, takže co nás dovede na šampionát?
Pokud všechny zbývající zápasy vyhrajeme, a to i ten domácí s Chorvatskem, skončíme na druhém místě. Na první by nás posunula výhra s balkánským soupeřem o pět a více branek. Pokud jste sledovali naše první měření sil s tímto soupeřem, tak tušíte, že je tato myšlenka z říše sci-fi. Samozřejmě kalkuluji s myšlenkou, že ani Chorvaté nic neztratí.
Na první místo se můžeme pochopitelně i dostat v případě, že všechny zápasy, které nás čekají, vyhrajeme a Chorvatsko někde zaváhá. To se zdá velmi nepravděpodobné. Trenér Hašek doufá, že Černá Hora by mohla doma favorita potrápit. Já se spíše přikláním k tomu, že potrápí nás, ale všechno je možné, takže i s touto variantou se dá okrajově počítat, i když asi jen v hlavě našeho trenéra.
Další, a tady už si troufám říci reálnější variantou, je baráž. Jenomže ani tady nás nečeká procházka růžovou zahradou. Záleží totiž, do jakého koše nás přiřadí.
Pokud nedojde k nějaké senzaci ve skupinách, to znamená, že favorité vyhrají a vše dopadne dle předpokladů, tak si to rozdáme s někým, jako je Slovensko, Slovinsko, Dánsko, Řecko, Skotsko, Turecko, Maďarsko, Polsko, nebo i Rakousko, Bosna, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, ale třeba i Itálie by se mohla stát naším barážovým soupeřem. Vše je otevřené.
Dvanáct týmů a čtyři nejlépe postavené týmy z Ligy národů, které ještě nepostoupily na šampionát ze svých skupin, bude rozřazeno do košů tak, že v prvních dvou budou nasazená mužstva, jež budou mít výhodu domácího prostředí. Bude se hrát na jeden zápas, takže být nasazený by mohlo hrát velmi důležitou roli. Hrát například v Dánsku či Turecku, nebo si to s nimi rozdat doma, to je veliký rozdíl.
Nasazení se počítá na základě pozice v žebříčku FIFA v době losu (13. prosince 2024). Tady českému výběru patřila 22. příčka. Z výše uvedených reprezentací držíme asi tak sedmou či osmou pozici, což je na hraně nasazeného týmu do baráže. To by nám stačilo na druhý koš, ale… Pokud se neudržíme před Řeckem, Slovenskem nebo Skotskem, padáme do třetího koše. Další špatnou zprávou by bylo umístění nějakého favorita na druhé příčce ve skupině. I to by nás odsunulo do třetího koše. Tím bychom ztratili do baráže v březnu 2026 výhodu domácího prostředí.
Ať to dopadne, jak chce, byl bych osobně rád, pokud bychom se v případě postupu MS jen neúčastnili a neodjížděli s ostudou, kterou jsme předvedli v duelu s Chorvatskem. Myslím si však, že naše neúčast je pravděpodobnější než postup. Srdcem bych rád sledoval naše fotbalisty na největším fotbalovém turnaji, ale rozum mi říká, že nepostoupit mi ušetří pár let života tím, že se nebudu rozčilovat nad výkony naší repre.
Obávám se také, že bude ještě hodně dlouho trvat, než našemu nejvyššímu vedení dojde, že s Haškem, Součkem a dalšími, kteří na reprezentaci nemají, se nikam dopředu neposuneme. To je možná ještě horší zprávou než nepostoupit na světový šampionát, kde jsme nebyli už bezmála dvacet let.
