Článek
On nikdy nebyl sprinter, který se hnal na bránu, ale když měl šanci, uměl připravit góly finální přihrávkou, kterou nikdo nečekal. Jeho genialita byla ve čtení hry. Viděl skulinku na nahrávku, kterou ostatní neviděli, a co je hlavní, dal ji přesně.
Narodil se čtyři dny před Štědrým dnem v roce 1981 a poprvé ho širší veřejnost zaregistrovala v dresu Mladé Boleslavi ve druhé lize. Věkem byl ještě dorostenec, ale už dostával šanci v A-týmu. To se psala sezona 1999/2000. O rok později si ho už jako člena základní sestavy vyhlédl Jablonec, ve kterém moc šancí nedostal. Během půlroku za něj nastoupil jen v posledním ligovém kole. Nezbývalo než změnit působiště, a tak se Marek Matějovský vrátil na hostování do svého klubu, do Mladé Boleslavi. Po návratu na sever Čech se na jeho pozici nic nezměnilo. Na jaře 2002 odehrál čtyři utkání a na podzim jen jedno. V zimě tedy nic nebránilo návratu do mateřského klubu, kterému v roce 2004 pomohl mezi elitu. O rok později debutoval v evropských pohárech a další rok i v reprezentaci. Tady už o kvalitách Matějovského nebylo pochyb. Jeho přímočarých přihrávek i zakončení si všimli už i skauti ze zahraničí. Mluvilo se o zájmu Liverpoolu, Hamburku a i Steaua Bukurešť se tehdy o šikovného středopolaře zajímala. Všem vypálil rybník anglický Reading FC, který v lednu 2008 oznámil do svých řad novou posilu, která se upsala na tři a půl roku.
Matějovský v dresu Readingu debutoval 19. ledna 2008 proti Manchesteru United. Sice si na úvod zahrál jen něco přes deset minut, ale to nebylo tak podstatné. To podstatné se událo 15. března 2008 proti Liverpoolu, kde Matějovský vstřelil po rozehrání přímého volného kopu svůj první gól. A byl výstavní. Z hranice vápna přímo do šibenice. Reading bohužel v té samé sezoně sestoupil do druhé ligy.
V roce 2010 si ho vyhlédla Sparta, která ho z Readingu vykoupila za zhruba 25 milionů korun. Po Patriku Bergerovi převzal číslo osm. Osmička ho provázela jak v Mladé Boleslavi, tak i poslední sezonu i v Anglii.
Spartě pomohl k zisku prvního českého Superpoháru, když Letenští porazili Viktorii Plzeň 1:0. Asi nejlepší sezonu v rudém dresu zažil v sezoně 2012/13. Sparta dostala do základní skupiny Evropské ligy Olympique Lyon, Hapoel Ironi Kirjat Šmona a Athletic Bilbao. Sparta porazila Bilbao, Šmonu, poté remizovala v Izraeli a také s Lyonem i s Bilbaem a posunula se do jarní vyřazovací fáze. Tam narazila na Chelsea, jejíž branku hájil Petr Čech. Když doma Sparta prohrála 0:1, moc šancí se jí nedávalo. Jenomže když na Stamford Bridge rozehrál Marek Matějovský rychle trestný kop na Václava Kadlece, který přistrčil Davidu Lafatovi, jenž Čecha prostřelil, bylo zaděláno na drama, které asi nikdo nečekal. Chelsea až ve druhé minutě nastavení sebrala Spartě naději na postup a po remíze Letenské vyřadila.
I přesto, že v dalším ročníku přišel o kapitánskou pásku, kterou převzal David Lafata, tak se na zisku double podílel výrazným způsobem svým působením na hřišti. V onom ročníku zasáhl do 22 utkání. Sparta s ním podepsala novou smlouvu a Matějovský v ní nakonec strávil šest let. V sezoně 2016/17 se vrátil do Mladé Boleslavi.
Marek Matějovský za 22 sezon v lize odehrál 443 zápasů, ve kterých vstřelil 25 gólů a u 69 asistoval. On nikdy nebyl střelec, ale jak jsem zmiňoval, jeho zakládání akcí a zrychlování hry přímočarou přihrávkou z něj dělaly v mých očích jednoho z nejšikovnějších fotbalistů posledních dvou dekád. V aktuálně skončené sezoně si připsal tři branky a u jedné asistoval. To nejsou vůbec špatná čísla, pokud se bavíme o fotbalistovi, kterému bude 44 let!
Pokud se zastavím ještě u statistik, tak se přetahoval o korunu nejstaršího střelce s Josefem Jindřiškem, který se nedávno také rozloučil s aktivní kariérou. Josef Jindřišek nakonec vyhrál, ale pokud se zeptáte na nejstaršího hráče, který vstřelil hattrick, tak je to Marek Matějovský. Měsíc před 43. narozeninami naděloval v Českých Budějovicích. V počtu sezon, do kterých zasáhl, drží také první místo, ale má i jedno prvenství, o které asi úplně nestojí. Nasbíral celkem 110 žlutých karet. Já v tom naopak vidím i to, že se soubojům nevyhýbal a hra proti němu bolela.
Co se týká reprezentační kariéry, tak první zápas v národním dresu absolvoval 7. února 2007 proti Belgii. V Bruselu český celek vyhrál 2:0 a Matějovský střídal v 68. minutě Tomáše Galáska. Téhož roku si připsal v národním dresu jedinou trefu. V Allianz Areně zvyšoval proti domácímu Německu na dvoubrankový rozdíl. Zápas z pohledu domácích skončil nakonec 0:3. V roce 2008 se zúčastnil s českým výběrem mistrovství Evropy, kde reprezentace nepostoupila ze základní skupiny.
Byl přítomen u aféry, kdy se po prohraném kvalifikačním zápase se Slovenskem o MS 2010 zúčastnil oslavy, která prosákla do médií. To se psal duben 2009. Veřejnost to tehdy hodně řešila, ale problém byl i v tom, že to řešili sponzoři. Ti z toho chtěli vyvodit důsledky. Tehdy to odnesl i Marek Matějovský vyloučením z reprezentace. Na podzim stejného roku se do ní vrátil, ale návrat to nebyl šťastný. Na turnaji ve Spojených arabských emirátech prohrál ligový reprezentační výběr na penalty se Saúdskou Arábií a poté i s Ázerbájdžánem 2:0. Ve druhém utkání přivedl český výběr v roli kapitána. Za reprezentaci odehrál 15 utkání a vstřelil jednu branku.
To je stručný výčet kariéry Marka Matějovského. Když jsem ho viděl po posledním odehraném utkání v televizním rozhovoru v slzách, bylo mi ho líto. On fotbal miloval. Měl rád balon a podle toho jeho hra vypadala. Je těžké si po takové době připustit, že věk člověk nezastaví. Marek Matějovský však smutnit nemusí. V srdcích mnoha fanoušků, stejně jako u mě, zůstane zarytý svým fotbalovým pojetím. Jeho jsem poznal na hřišti vždycky. Přihrávky, přímáky, čtení hry a přínos pro mužstvo se budou v jeho podání jen těžko nahrazovat.
U fotbalu zůstane, jen v jiné roli, a to manažera týmu. Bude to samozřejmě v Mladé Boleslavi. Svůj definitivně poslední rozlučkový zápas odehraje 14. června. Pozváni budou jak hráči středočeského klubu, tak i Sparty. Výtěžek půjde na konto Kapky naděje. I to charakterizuje hráče, kterých po českých trávnících moc neběhalo.
Na závěr tedy popřeji hodně štěstí v nové roli a i v soukromém životě fotbalistovi, který dokázal více, než si možná on sám myslí. Dokázal totiž na hřišti dlouhou dobu svou hrou dělat radost fanouškům, k nimž se určitě řadím i já. Marku, díky.
