Článek
Bohužel se tak nestalo. Pavel Nedvěd je díky své bohaté kariéře určitě personou, ale zda bude umět prosadit své myšlenky a názory směrem k vedení, to je otázkou.
Pavel Nedvěd byl vynikajícím fotbalistou, který měl to štěstí, že se dostal do generace Rosického, Poborského a dalších, kteří hlavně na Euru 2004 pod vedením Karla Brücknera předváděli fantastický fotbal. I on byl strůjcem toho, že nás až v semifinále vysekli Řekové svým defenzivním antifotbalem. Už v roce 1996, kdy tito borci začínali v reprezentaci, dokázali vybojovat stříbrné medaile. To je katapultovalo do předních evropských velkoklubů. Pavel Nedvěd vsadil na Juventus Turín, kde po skončení kariéry přešel do role funkcionáře. Konkrétně se vypracoval až na viceprezidenta Staré dámy.
Nový manažer reprezentačního áčka a jednadvacítky se v této roli zapletl do kauzy s manipulacemi cenovek hráčů, falšování faktur a čachrování s hráčskými platy během koronavirové pandemie.
Grande Paolo už v roce 2023 dostal osmiměsíční zákaz činnosti, který soud později zrušil. Nyní stanul znovu před soudem, kde advokáti přednesli dohodu o vině a trestu. Státní zástupce údajně s touto nabídkou souhlasil, což by znamenalo podmíněný trest na jeden rok a dva měsíce pro Pavla Nedvěda. Co to znamená? Za mě osobně jen to, že si jsou bafuňáři Juve v čele s Nedvědem vědomi, že všechno asi nebylo tak křišťálově čisté, jak se snažili prezentovat.
Z tohoto důvodu mně připadá, že Nedvěd tak trochu utekl do Čech a nabídka se mu náramně hodila. I v minulosti byl několikrát osloven s nabídkou spolupráce, ale vždy odmítl. Co ho tedy teď najednou přimělo změnit názor, to nechám na čtenářích. Svůj pohled na věc jsem popsal výše.
Brzy třiapadesátiletý rodák z Chebu má určitě co nabídnout, ale bude mít pravomoce prosazovat své názory a postřehy? Ivan Hašek je momentálně achillovou patou, když svým zpátečnickým uvažováním fotbalu brzdí vše, co bychom jako fanoušci chtěli ve hře národního týmu vidět. Už samotné nominace, kdy jsou prosazováni hráči z laviček ze zahraničních klubů před domácími hráči, kteří táhnou své týmy, nutí k zamyšlení. Styl, projev, vnímání hry, to všechno je v podání Ivana Haška, teď hledám slušné slovo, hrozné nebo přinejmenším zpátečnické.
Pavel Nedvěd, který má v zádech italskou kauzu, která se táhne již roky, má být tím, kdo znovu nasměruje naše repre týmy k modernímu fotbalu. Já si nejsem jistý, zda to dokáže. Už to, že řekl, že bude chtít s Ivanem Haškem mluvit, mi přijde takové naivní. Co se asi tak stane, když spolu dají řeč? Poté, co jsme dostali v Chorvatsku bůra, za kterého jsme mohli být nakonec ještě rádi, za mě nebylo o čem. Předvedený výkon nebyl hoden tomu, aby jak trenér, tak většina hráčů dále nosili reprezentační dres. Pokud se chceme posunout, nesmíme uvažovat tak, že je Chorvatsko jinde a my na něj nemáme. Hráči musí jít na hřiště s tím, že chtějí vyhrát, a i pokud se to nepovede, musejí na hřišti nechat všechno. Pokud se vymlouváme, že mají Chorvati Modriče, kterému je skoro 40 let, tak se nikam neposuneme. Nepochybuji o tom, že to ví i Pavel Nedvěd, nepochybuji, že má i nějakou vizi, za kterou by rád šel, jen pochybuji o tom, že s ním všichni budou zajedno.
Rád bych na závěr napsal, že oslovení fotbalové legendy, aby se zapojila do chodu reprezentací, je sice chvályhodné, ale hned doplním, že pokud je uznán vinným v kauze Juve, neměla by tato osoba být spojována s jakoukoliv funkcí ve fotbale, a to Pavla Nedvěda jako fotbalovou legendu velmi respektuji.
