La Liga: Barcelona ztrácí dech, Mbappé nabírá tempo, ale bacha na Simeoneho

Barcelona ztrácí dech, Mbappé nabírá tempo, ale bacha na Simeoneho! Tak nějak by se dalo stručně vystihnout španělské dění na přelomu starého a nového roku. Barcelonští pod vedení Hansiho Flicka měli soutěž skvěle rozjetou a dlouho se vyhřívali na jejím čele, až začala doléhat začátkem listopadu krize a o svůj náskok přišli. Katalánský celek ztratil všechny body na hřišti Realu Sociedad a poté klopýtl i na Celtě Vigo, kde po červené kartě Casada přišel o dvoubrankový náskok a nakonec mohl být rád za remízu 2:2. O týden později navíc přišla na Camp Nou další blamáž, když si šokující triumf 1:2 z barcelonského svatostánku odvezlo Las Palmas.

Tím ale výčet prohospodařených bodů v podání Barcelony ani zdaleka nekončí. Když už se na začátku prosince zdálo, že jsou Blaugranas po drtivém vítězství 5:1 s Mallorcou zpět, vrátil je zpět na zem Betis. Sevillský výběr uhrál doma výsledek 2:2 a to ještě Barca nečekala, co ji čeká v posledních dvou ligových vystoupeních roku 2024. Před domácím publikem měla Flickova družina odčinit selhání s Las Palmas proti nováčkovi z Leganes, jenže místo toho přišel další výbuch v podobně prohry 0:1. Aby toho pro zdrcené příznivce Barcy nebylo málo, tři dny před Štědrým dnem je jejich miláčci obdarovali prohrou v domácím, ostře sledovaném šlágru s Atléticem Madrid.

Do lednového programu La Liga Barcelona zasáhne až v sobotu 18. ledna na hřišti Getafe, tedy o týden později, než většina týmů. To vše kvůli Superpoháru, který se jí podařilo po výhrách s Bilbaem a Realem Madrid ovládnout. Právě Real Madrid byl mnohými před sezonou pasován na jednoznačného favorita na titul. Už tak hvězdný tým posílil jeden z nejlepších fotbalistů planety Kylian Mbappé, avšak Ancelottiho mašina měla velmi pomalý rozjezd a dá se říct, že se pořádně nerozjela doteď.

Herně to madridským doslova skřípe. Po odchodu Toniho Kroose zůstal na pozici dirigenta hry Luka Modrič, jenž má svůj zenit už bohužel za sebou, a také Dani Ceballos. Středopolař, který v sobě má záblesky geniality však mnohdy doplácí na to, že mu dříve v těžkých utkáních nedával Ancelotti tolik důvěry a právě v těchto duelech tak mnohdy působí nevyhraným dojmem. Real zkrátka oproti svým konkurentům ztrácí v záloze. Valverde, Camavinga i Tchouameni, jenž se v poslední době objevuje i na pozici stopera, jsou při absenci lídra oproti hráčům jak Pedri, Casado, Dani Olmo, De Paul nebo Pablo Barrios nemastní neslaní.

Co ale může Bílý balet těšit je fakt, že se do formy dostává Mbappé. Francouzský útočník zatím zasáhl do 17 ligových zápasů, v nichž vsítil 10 branek a přidal 2 asistence. Tři góly přitom vstřelil ve čtyřech prosincových kláních, kdy po jednom zásahu přidal ještě na klubovém mistrovství světa pro Pachuce a v Lize mistrů proti Atalantě. Mbappé taktéž otevřel skóre v nedávném finále španělského superpoháru, které ale nakonec Real prohrál 2:5. Ani tak se ale nehodí Ancelottiho výběr odepisovat. Real Madrid už nejednou ukázal, že vyhraná bitva neznamená vyhranou válku. Ofenzivní hvězdy si sice na hřišti mnohdy nevyhoví, jejich individuální kvalita je však obrovská a mohou zápas rozhodnout prakticky „z ničeho“.

Špatné aktuální rozpoložení dvou španělských gigantů tak zatím hraje do karet Atléticu Madrid, které je po 19 kolech na čele s jednobodovým náskokem na svého městského rivala Real. Oproti Barceloně pak Simeoneho družina posbírala o šest bodů více. Colchoneros většinou působí dojmem toho „třetího vzadu“, avšak letos by se mohlo naplnit pořekadlo „když se dva perou, třetí se směje“. Atleti chytli v závěru roku vítěznou šňůru, ve které pokračují i nyní v lednu. V lize vyhráli 8 zápasů v řadě a naposledy ztratili body 27. října na Betisu, kde padli 1:0. Co je ještě více fascinující, právě od prohry s Betisem zatím neztratili napříč všemi soutěžemi ani jeden bod, a to odehráli 15 duelů. Pokud si formu udrží, mohli by se znovu po čtyřech letech vrátit na trůn španělské nejvyšší soutěže a zapsat v ní už 12. trofej.

Pokud bychom měli předpovídat, kdo z této trojice vyjde nejlépe, pak bychom ukázali na Atlético. Barcelona se do své formy dost možná vrátí, přesto jejímu kádru chybí více zkušeností, což se většinou ukáže, když jde do tuhého. Ostatně už si tím letos Barcelona jednou prošla. Proti Realu zase hraje nevyvážený kádr, kde příliš mnoho hvězd na jedné hrací ploše zkrátka nedělá dobrotu. V tomto ohledu je nejlépe poskládané právě Atlético. Počínaje velezkušeným Janem Oblakem v bráně, jemuž kryje záda další ostřílený muž Juan Musso, přes tradičně pevnou obranu posílenou o mistra Evropy Robina Le Normanda a skvěle fungující střed zálohy De Paul – Barrios, až po nové útočné akvizice Juliana Álvareze s Alexanderem Sorlothem, dává každý díl soupisky Colchoneros dohromady skvěle fungující celek.

Jeden z týmů, který nezachytil úvod ročníku 2024/2025 v dobrém světle, byl Athletic Bilbao. Baskický celek se ale v průběhu podzimu vrátil do hry a vyškrábal se už na 4. místo, jen dva body za Barcelonu. Souhra bratří Williamsů, produktivita Oihana Sanceta, nebo defenziva postavené na španělských reprezentantech Unaiovi Simonovi a Danim Vivianovi by ještě mohla zamíchat kartami v boji o titul. Bilbao však bude zřejmě jediným černým koněm, který může tři hlavní aspiranty na ligovou trofej ohrozit. Pátý Villarreal už má se 30 body na kontě ztrátu velkou. Přesto je pro Žlutou ponorku stále ve hře návrat do evropských pohárů, a pokud Bilbao dá, tak dost možná i do Ligy mistrů. Velkým překvapením je zatím šesté místo, které drží loni patnáctá Mallorca. I ona má v kolonce bodů zapsanou třicítku, a tak se dá o evropské poháry očekávat tuhý boj až do samotného závěru.

Za nimi totiž číhá dvojice pronásledovatelů s 28 body – Real Sociedad a Girona v sestavě s Ladislavem Krejčím. Girona už téměř jistě vypadne z Ligy mistrů, a tak bude mít více sil na ligové boje. Krejčí a spol. by se tak znovu mohli dočkat zápasů na evropské scéně. Tentokrát to ale nejspíš nebude milionářská soutěž, nýbrž jedna z jejich „chudých příbuzných“. Zbraně nemusí skládat ani Betis nebo Vallecano, kteří mají 25 bodů.

Na opačném pólu tabulky to vypadá špatně s osudem Valencie, která je poslední se ztrátou čtyř bodů na první nesestupovou pozici. O dva body nad ní je Valladolid a další bod navíc má na kontě Espanyol Barcelona, za který kope český reprezentant Alex Král. Nic jistého nemá ani další Čech – brankář Jiří Letáček, jehož Getafe je 15. s 19 body. Stejný bodový zisk má i o jednu příčku hůře postavené Leganes. Těsně nad hranicí sestupu se drží Alavés se 17 body. Všichni fanoušci španělského fotbalu tak budou napjatě sledovat, jestli dřívější gigant Valencia sestoupí o patro níž. Její hra zatím není nijak oslnivá, Netopýři však už v sezoně 2022/2023 ukázali, že není třeba na začátku ledna ještě panikařit.

Autor: Jiří Zubík