Mára z Ďolíčku: Hráči odměněni za bojovnost a srdce, fanoušci za věrnost!

Jablonec byl favoritem, a to nejen kvůli postavení v tabulce, ale také kvůli zdravotním neduhům celé Bohemky. O to sladší je vítězství, které bylo po jediné brance v závěru z kopačky našeho bahrajnského prince – Yusufa!

Když mám mluvit sám za sebe, nejsem z těchto brzkých ,,jarních“ termínu ligy vůbec nadšený a na první zápas v nové roce jsem se netěšil. Důvodem je zimní počasí a špatné terény, i když v Jablonci býval trávník v dobách minulých daleko horší.

Pak musím zmínit i to, že Bohemka se jako i několik jiných týmů potýká s virovým onemocněním. Středeční tiskovka Bohemky před začátkem jarní části, na které jsem byl osobně přítomen, také nebyla příliš veselá…

Matěj Hybš bojuje se zákeřnou nemocí a Vojta Smrž byl pozitivně testovaný na doping po posledním zápase roku s Karvinou. Matěji, i já Ti posílám mnoho sil, hodně zdraví, a hlavně koukej ten svůj největší zápas kariéry a života porazit! Klokan je odpradávna bojovník a Ty vyhraješ, protože si náš!

U Smrže nemám žádné informace, ale pokud se vyšetří, že je Vojta skutečně vinen, bude to tvrdý trest.

Ve čtvrtek jsem ještě mluvil na bohemáckém kvízu se samotným hlavním trenérem, který mi u pisoáru sdělil, že mu onemocněl i Yusuf. Sám nebyl schopný říct, kdo z jeho svěřenců bude na území ,,Velkého čápa“ vůbec moci nastoupit.

Takže opravdu nebyl z mé strany jediný důvod se na začátek ligy těšit. Jsem tak rád, že naši hráči udělali nejen mne, ale i všem fanouškům obrovskou radost a vezeme tři cenné body z půdy ambiciózního Jablonce. Už těch útrap bylo dost, věřme, že po minimálně sportovní stránce bude rok 2025 mnohem lepší než ten předešlý.

Pár dní před zápasem se z Jablonce linula zpráva, že trávník je v dobrém stavu. Ale náš kouč Jarda Veselý důvěřuje, ale prověřuje. Proto neváhal pověřit své zvědy, které ho den před utkáním informovali, že hřiště není v tak dobrém rozmaru, jak se původně zdálo. Tato zastírací taktika domácím nevyšla, a kouč Veselý i díky zvědům zvolil jinou sestavu a taktiku na samotný první ligový mač v tomto roce.

Člověk si může říct, taková blbost?! Ale fotbal je v dnešní době hlavně o kontaktech a dobrých vztazích a náš trenér dokázal, že i takové věci, jako je trávník se nedá podcenit, ať ti soupeř tvrdí cokoliv.

S přítelkyní jsme si udělali hezký víkend. Z Prahy jsme vyjeli už v sobotu ráno, navštívili v Liberci iQLANDII a pak se ubytovali v penzionu. A Teď už konečně k samotnému zápasu, který jsme tentokrát nesledovali z kotle, ale sektoru ,,I“ na západní tribuně.

Když jsem uviděl základní sestavu klokanů, začal jsem být mírným realistickým optimistou a věřil, že pokud neuděláme nějakou fatální chybu, mohli bychom navázat na venkovní formu a přivést alespoň bodík.

Jablonec měl v úvodu mírnou územní převahu, jedinou šanci měl po deseti minutách náš bývalý útočník David Puškáč, ale výborně zasáhl náš gólman Michal Reichl, který v bráně opět nahradil naší slovenskou posilu – Tomáše Frühwalda. S Frigem zatím v realizačním týmu nepanuje příliš velká spokojenost, po utkání v Jablonci se situace v brance určitě měnit nebude.

Reichlík nás minimálně dvakrát podržel, teda, až na ty jeho výkopy. Ale to bylo zapříčiněno velmi špatným terénem, kdy se do kopaček při každém dotyku s trávníkem zarývalo bahno. Ale důležitý je výsledek a historie se ptát nebude.

Až na mnou zmíněnou šanci jabloneckého Puškáče to vypadalo, jak na hřišti i v hledišti, že domácím mužstvem je Bohemka. S trávníkem sice měly problémy oba kluby, ale více se s ním sžila klokaní smečka. Zápas vůbec nepřipomínal souboj pátého s dvanáctým týmem. Jablonec daleko více podklouzával a evidentně ho domácí trávník překvapil více než nás. U postranní čáry na straně našeho kotle to pažit příliš nepřipomínalo. Náš Martin Dostál by mohl povídat, který tam úvodní dějství hrál, no hrál, spíše bojoval.

O přestávce i několik domácích fandů, kterých bylo opravdu málo zmiňovalo, že by dalo svým fotbalistům pokutu za špatné obutí. Z tribuny se to kecá, ale něco na tom bude.

Ale zpátky k mým postřehům k prvním 45 minutám. Výkon se mi opravdu zamlouval, byli jsme aktivní, fotbalovější, jen tomu chyběl gól. Stoprocentní šanci z malého vápna Tondy Křapky vyškrábl na břevno reflexivně jablonecký gólman Hanuš a v další mířil tvrdou hlavičkou mimo branku Honza Matoušek. Půlka bez gólů, a pro domácí určitě lepší výsledek než jejich bídná hra.

Pořád mluvím o trávníku, jsem trapný co? Kdyby se hrálo v dubnu, vypadá výkon obou týmů jinak, ale na kdyby se nehraje! Pro oba byly podmínky totožné. Sám to uznal i bývalý záložník Bohemky na pozápasové tiskovce, dnes už jablonecký Michal Beran, který měl jedinou příležitost Jablonce v druhé části. Jeho střelu však výborně vyrazil Reichlík na rohový kop.

Přes velké virové onemocnění celé Bohemky jsem se obával, že nám dojdou kolem 65. minuty síly. Spletl jsem se, i když někteří hráči jeli na morálku a sebezapření. Ale přesně takhle si představuji víru, bojovnost, soudržnost a odmakaný zápas v dresu Bohemians! Jak by řekl Franta Straka – bylo tam vidět srdíčko! Hráči i trenéři zaslouží velkou pochvalu, jak samotný zápas u Pelty vypadal. Díky!

I když jsme ve druhém poločase nebyli rozhodně lepším mužstvem, ten ,,Nahoře“ nám to v závěru za celý souboj vrátil. Aleš Čermák vybojoval míč, předal ho našemu bahrajnskému princi, který z nějakých 27 metrů levačkou zamířili přesně k tyči. Hanuš byl na špatném terénu bez šance a fotbalisté Jablonce zmrzli ještě více. Na nic se Jabka nezmohli, tedy až na pana obránce Martince. Ten se proti našemu kapitánovi v masce Lukáši Hůlkovi zachoval jako primitiv s inteligentním kvocientem silně pod hodnotou 80.

Výhra je naše! Po dlouhých týdnech můžeme být na naše borce zase pyšní, zaslouží si to, a nejen oni!

Fanoušků v našem kotli bylo přesně 280. Na stadionu bylo celkem 2105 diváků a z toho minimálně čtvrtina fandila Bohemce. Zaplněný sektor povzbuzoval své hráče v černých dresech po celý zápas. Vytvořili jim prakticky domácí atmosféru. Díky všem, kteří se podílíte na těchto výjezdech a jste slyšet i vidět!

Posunuli jsme se na 9. místo Chance Ligy, což už vypadá lépe. Jen to musíme potvrdit v dalším zápase, a všichni víme, kdo do Ďolíčku přijede.

Beznadějně poslední a bez výhry hrající České Budějovice. Jihočeský celek je ovšem naše letitá noční můra! Pojďme tuto čarodějnici z Dynama skolit a poprvé v letošním ročníku Chance Ligy vyhrát dvě ligová střetnutí v řadě.

Už je na čase se fotbalem opět bavit a vyhrávat. Všichni si to zasloužíme! Tak se v neděli uvidíme v našem stařičkém chrámu. Budu rád za každou vaši reakci na stadionu nebo komentář pod mou rubrikou.

Ať žije Bohemka, jediná milenka!

Váš Mára z Ďolíčku

Autor článku: Marek Horký