Nezapomenutelné momenty ze sezony 2024/25. Tottenham i Harry Kane mají trofej

Loňský ročník byl bezesporu štědrý, pokud přijde řeč na pohádkové příběhy, památné momenty a historické okamžiky. Nezapomenutelné zápasy a milníky se odehrávaly napříč fotbalovou Evropou. Poháry zvedali nad hlavu ti, od kterých to leckdy čekal jen málokdo, a prolomilo se několik dlouholetých sérií bez trofeje. Byli jsme svědky zápasů, ze kterých se tajil dech, fanoušci obvolávali své kardiology a které budeme chtít, aby nám v paměti zůstaly navždy. Těch nezapomenutelných momentů bylo opravdu hodně, pojďme zavzpomínat alespoň na některé z nich.

Odvetný čtvrtfinálový duel na Old Trafford pro fanoušky připravil hned několik zvratů. Domácí celek se díky Ugartemu a Fernandesovi dostal do dvougólového vedení. Lyon ovšem v rozmezí šesti minut ve 2. poločase dokázal skóre srovnat, když se prosadil Tolisso a Tagliafico. Po 90 minutách odveta skončila stejným poměrem jako úvodní duel, tedy 2:2. Velké věci se začaly dít až v prodloužení.

Cherki otevřel skóre další třicetiminutovky ve 104. minutě. Aby se fotbalisté United nedostali do ještě většího maléru, tak vyrobili penaltový faul, který ve 109. minutě potrestal Lacazette. Necelých 11 minut před koncem museli Rudí ďáblové vstřelit alespoň dvě branky, aby se šlo do penalt.

Velkolepý comeback zahájil ve 114. minutě proměněnou penaltou Fernandes. Když se v poslední minutě prodloužení dokázal prosadit Mainoo, vypadalo to, že dojde na penaltový rozstřel. Manchester neskládal zbraně a za další minutu poslal do pokutového území nadýchaný centr Casemiro. Ten si našel v nezastavitelném náběhu hrdina Maguire, který otočil skóre ve prospěch fotbalistů v červených dresech. Divadlo snů tak zažilo další nezapomenutelné drama.

Do celého dvojzápasu vstupovala Barcelona jako favorit, na druhé straně Interu se moc šancí nedávalo, i kvůli vyššímu věkovému průměru týmu. Milánský celek na Camp Nou šokoval celý svět, ve 21. minutě už vedl 0:2 a s domácími to nevypadalo vůbec dobře. Po přepnutí na vyšší rychlostní stupeň však Barca velmi brzy snížila a před poločasem srovnala na 2:2. Inter dokázal velmi snadno překonávat vysunutou obranu Katalánců a zásluhou Dumfriese se opět dostal do vedení. Úvodní duel nakonec po smolném odrazu od Sommera skončil remízou 3:3.

Definitivní reklamou na fotbal se stala odveta. Po vzoru úvodního duelu se Inter v 1. poločase ujal dvougólového vedení. Zásluhou Garcíi a Olma ovšem hosté brzy odpověděli. Neslábnoucí tlak dominující Barcelony nepolevoval a svého vyvrcholení se dočkal v 87. minutě, když se prosadil Raphinha. Neskutečný dvojzápas tím ale neskončil, v nastavení se na hrotu útoku ocitl stoper Acerbi a ranou pod horní tyč srovnal na 3:3. V prodloužení se už prosadil jen Frattesi a poslal svůj tým do finále. Celý dvojzápas je označován za nejhezčí moment sezony 2024/25.

Do finále Ligy mistrů se dostal výše zmíněný Inter Milán a PSG. Pařížský celek se po celou sezonu prezentoval náročným napadáním a kvalitní finální fází hry. Mírným favoritem se mohl zdát Inter, a to především skrz vyřazení dominantní Barcelony v semifinále. O průběhu celého zápasu rozhodla už úvodní dvacetiminutovka. Italský celek od začátku zápasu nestíhal tempu francouzského mistra a trestem mu byl úvodní gól z nohy Hakimiho. Pařížané nenechali nic náhodě a po marockém obránci se dokázal prosadit Doué.

Po poločasové přestávce obraz hry vypadal stejně jako v úvodním dějství. Vysoké napadání PSG dělalo Interu velké problémy, což přinášelo brzké ztráty míčů. Když v 63. minutě přidal svůj druhý gól v zápase Doué, nikdo už nepochyboval o tom, kdo zvedne nad hlavu ušatý pohár. Na mladého Francouze ještě dokázal navázat Kvaratskhelia a Mayulu, pro kterého to byl v devatenácti letech největší okamžik dosavadní kariéry. Italskému gigantovi po vyřazení favorizované Barcelony nakonec zbyly pouze oči pro pláč.

Anglický útočník se přeci jen dočkal vyhrané trofeje a v jednatřiceti letech zlomil své prokletí. Doposud Kane zapisoval pouze maximálně 2. místa. Hned dvakrát těsně pod vrcholem skončil s národním týmem na evropském šampionátu v roce 2021 i 2024. S Tottenhamem se v roce 2019 Kane dostal do finále Ligy mistrů, kde ovšem londýnský celek nestačil na Liverpool. Aby toho nebylo málo, tak v sezoně 2016/17 zapsali Spurs 2. místo v Premier League a v sezoně 2014/15 v londýnském derby nestačili na Chelsea ve finále ligového poháru.

Prokletí mělo téměř prakticky hned skončit po přestupu do Bayernu Mnichov. Bohužel pro Angličana to nebylo tak rychlé, jak by asi čekal. Superpohár zvedlo nad hlavu Lipsko, které si s Bayernem pohrálo a vyhrálo vysoko 3:0. V německém poháru se stal osudovým soupeřem mnichovských třetiligový 1.FC Saarbrücken, když v nastaveném čase 2. poločasu otočil skóre na 2:1 Gaus. Bundesligu opanoval Leverkusen a Bayern skončil dokonce až na 3. místě.

Leverkusen se zdál být osudovým soupeřem Mnichova i v další sezoně. Právě celek vedený Alonsem totiž vyřadil Bayern z poháru. Na konci sezony se ale Harry Kane přeci jen dočkal. Bavorský celek dokázal po roční pauze vyhrát Bundesligu a anglický forvard tak poprvé v kariéře zvedl nad hlavu velkou trofej.

Podobně jako Kane se i jeho bývalý klub dočkal v sezoně 2024/25 první trofeje po dlouhé době. Poslední vyhraná trofej Spurs sahá do ne tak dávné minulosti, konktrétně do roku 2007/08. Od té doby se trofeje londýnskému celku vyhýbaly jako čert kříži. Tottenham od té doby třikrát prohrál finále ligového poháru, jednou skončil na 2. místě v Premier League a dokonce prohrál i finále Ligy mistrů.

Vysněná trofej pro fanoušky Spurs přišla až v roce 2025. Ve finále Evropské ligy se utkali s Manchesterem United, který zažil podobně špatnou sezonu. O jedinou trefu zápasu se postaral Brennan Johnson. V závěru duelu podržel svůj tým Vicario, který předvedl hned několik skvělých zákroků. Velšský křídelník se nakonec stal i nejlepším střelcem klubu v sezoně, když nastřílel osmnáct branek.

Fotbalisté Arsenalu po většinu úvodního čtvrtfinálového duelu Ligy mistrů přehrávali Real Madrid. Nemohli ale najít žádnou skulinku, která by je dovedla ke vstřelené brance. Gólově zápas otevřel až přímý kop Rice z 58. minuty. Angličan si postavil míč pár metrů za vápnem a krásným obstřelem zdi poslal míč přímo do branky. Courtois byl zcela bez šance.

Belgický brankář držel svůj tým skvělými zákroky, ale na další Ricův přímý kop byl znovu krátký. Tentokrát zvolil střední záložník Arsenalu střelu na brankářovu stranu a vymetl horní roh branky. Kuriozitou je fakt, že do tohoto zápasu si Rice stoupl ke dvanácti přímým kopům, ale ani jeden z nich neskončil brankou.

Real Madrid vstupoval do prvního El Clásica s vědomím, že předchozí čtyři zvládl. Tým navíc v létě posílil Kylian Mbappé, tak co by se mohlo pokazit? Odpověď je čárový rozhodčí. V zápase byli fotbalisté Bílého baletu přichyceni hned dvanáctkrát v ofsajdu a s vysoko hrající obrannou linií soupeře si nebyli schopni poradit. Obrana Realu si pro změnu nebyla schopna poradit s aktivním napadáním a často ztrácela míče.

Do 54. minuty se zápas vyvíjel ve vyrovnaném duchu. Když však Lewandowski skóroval dvakrát během dvou minut, Santiago Bernabeu ztichlo. Domácí jako kdyby pokropila kyselina a na hřišti už vládl jen jeden tým. Bezmocný Lunin do konce zápasu lovil míč ze sítě ještě dvakrát a po dvou letech z toho opět byla vysoká domácí prohra Realu s Barcelonou 0:4. Další zničující událostí pro domácí fanoušky byla branka teprve sedmnáctiletého Yamala, který jim navíc nasypal sůl do ran, když ji oslavil ve stylu Cristiana Ronalda.

Nizozemský křídelník se slavným příjmením zažil nejlepší sezonu v kariéře. V dresu Bournemouthu naskočil do osmatřiceti duelů, ve kterých třináctkrát skóroval a přidal k tomu i šest asistencí. Cherries nakonec skončili na skvělém 9. místě, ale historický moment zažil Kluivert i celý Bournemouth 30. listopadu. V rámci 13. kola Premier League Bournemouth zavítal na půdu Wolves.

Skóre otevřel hned ve 3. minutě právě Kluivert z pokutového kopu. Domácí bleskově odpověděli, ale Cherries vrátil vedení Kerkez. V 18. minutě další penaltu proměnil znovu Kluivert. Ve 2. poločase sice domácí dokázali znovu snížit, ale o pár minut později se hostům vrátilo dvougólové vedení. Brankář José Sá sestřelil jednoho z protihráčů a byla z toho třetí penalta utkání. Šel ji znovu kopat Kluivert? Odpověď je ano a znovu ji proměnil. Nizozemský fotbalista se tak stal úplně prvním hráčem v historii Premier League, který nastřílel hattrick góly pouze z penaltové značky.

Anglická Premier League zaznamenala první historický milník už ve 4. kole. Nottingham Forrest zažil velmi vydařenou sezonu, ve které nakonec skončil na 7. místě. Právě tým kolem kanonýra Chrise Wooda si připsal úvodní zajímavost sezony. Na Anfield Road svěřenci Nuna Esposita Santa drželi o dost méně míč a na branku v konečném součtu vystřelili pouze třikrát. To je ale nijak nelimitovalo, protože se jediným střelcem zápasu stal Hudson-Odoi, který otevřel skóre v 72. minutě.

Jelikož se domácí Reds nezmohli na odpověď, byla z toho velmi překvapivá výhra Nottinghamu. Peprnost celé věci dodává fakt, že pro Forest to byla první výhra na Anfieldu po pětapadesáti letech. Právě tato výhra nastartovala překvapivě skvělou sezonu týmu Nuna Espirita Santa.

Autor: Jiří Holovský