Článek
Přes prvotní nervozitu v nové roli dokázal s Interobalem vyhrát český pohár a sympaticky zapůsobit v Lize mistrů. Teď ho čeká poslední mise sezony - finále proti Chrudimi.
Pátý rok po sobě nás čeká stejná finálová dvojice. Jak jsou na tom vaši svěřenci zdravotně a sportovně? Jak jste připraveni na finále?
Oba týmy se už dobře znají. V kádrech nastaly mírné změny, ale opět se setkáváme ve finálovém souboji a věřím, že jsme připraveni obhájit titul potřetí v řadě.
Pociťujete poprvé v pozici hlavního trenéra tlak na svou osobu, nebo bylo po omlazení kádru hlavním cílem dosáhnout finále?
Dá se říci, že finále bylo cílem. K dosažení této mety ale bylo potřeba zvládnout celou sezonu a sbírat vítězství. Tlakem bych to nenazval, ale na začátku sezony tam možná byla chvíli nervozita ze toho, jak si to všechno sedne, ale postupem času to opadávalo. Možná se to před úvodním hvizdem finále opět vrátí (směje se).
Máte nějaký speciální rituál před zápasy spolu s týmem?
Žádný specifický rituál nemáme. Je to možná klasický pokřik a nějaké to poplácání se s každým hráčem.
Kolik titulů jste získal jako hráč (RCS Košice, Slov-Matic, Interobal Plzeň)?
Jako hráči se mi podařilo získat 11 nebo 12 titulů, teď nevím přesně.
Jak vypadají Vaše rady mladším hráčům? Co jim říkáte, aby pod Vaším vedením plnili?
Snažím se je vést k tomu, aby pracovali tvrdě v tréninku a soustředili se na pokyny, ať už taktické, nebo technické. Musím ale uznat, že jsou pracovití, za což je musím pochválit.
Je šance, že Vás někdy uvidíme na lavičce slovenské reprezentace?
To asi není otázka na mne. Navíc jsem teprve na začátku své trenérské cesty.
Díky za Váš čas a hodně štěstí do finále!
Autor: Marián Baláž
