Článek
O zvolení teprve šestatřicetiletého kandidáta bylo rozhodnuto na konferenci Slovenského futsalu v Martině. Norbert Sališ v této funkci zůstane minimálně další čtyři roky.
Pane prezidente, gratuluji ke zvolení. Ve 36 letech jste se stal po Tomáši Takáčovi dalším prezidentem Slovenského futsalu a pravděpodobně i nejmladším v historii.
Jak byste stručně představil své první kroky v nové roli?
Děkuji, ano, asi máte pravdu, že jsem nejmladší. I při posledním rozhovoru mi řekli, že čekali spíše staršího pána v obleku. Když v létě probíhaly volby, využil jsem prázdniny a mimosezonní přestávku a na dva měsíce jsem se ponořil do papírů a zaměřil jsem se na svaz. Za prioritu jsem si už před volbami kladl zvýšit počet účastníků extraligy, protože toto jsem vnímal jako největší trn v patě slovenského futsalu. Proto jsem rád, že se na futsalovou mapu vrátily dvě tradiční bašty, tedy Tatran Prešov a Miba Banská Bystrica. Druhým důležitým bodem bylo dostat futsal do televize, což se nám podařilo také velmi rychle, a tak se těšíme, že tento sport každé pondělí najdeme na TV Arena Sport 1, která je v základní nabídce, takže je přístupná všem.
V jaké situaci jste svaz od předchozího vedení převzal a s jakými novými spolupracovníky nyní pracujete?
Svaz jsem přebral v ne zrovna ideálním stavu a to ve všech směrech. Každopádně nějakou představu, do čeho jdu, jsem měl a hlavně jsem měl jasnou vizi, co chci udělat, aby se slovenský futsal vrátil na svou někdejší pozici. Nechci kritizovat předchozí vedení, i ono mělo své plány a cíle, ale každopádně nastupovalo, když měla extraliga 12 mužstev, a končilo s tím, že v nejvyšší soutěži bojovalo týmů jen šest. Před létem skončil i generální partner, takže já jsem se rozhodl sestavit nový tým lidí, a to od kolegů na svazu až přes realizační týmy v reprezentacích. Máme vlastní marketingové oddělení, které je v dnešní době fundamentální součástí jakékoliv organizace.
Jak vnímáte jmenování nového trenéra reprezentace v kontextu práce s mládeží? Trenér Bačo dlouhodobě prokazuje schopnost pracovat s mladými hráči. Jaká jsou Vaše očekávání, a to i ohledně boje o postup na MS 2028?
Změna reprezentačního trenéra byla předem avizována, jelikož Marian Berky už sám cítil, že je na čase skončit. Je to nesporně obrovská osobnost slovenského futsalu, která ještě má co předat, ale momentálně už na jiné platformě. Riša Bača znám velmi dlouho, prakticky jsem se futsal učil hrát pod jeho vedením v PKP Košice. Pro mě byl od začátku hlavním adeptem na tento post a s tím jsem i realizoval celý proces výběru.
Pomocí agentury Tomáše Drahovského jsem si udělal průzkum zahraničních trenérů a následně bylo jasné, že půjdeme domácí cestou. Náš cíl je postupná generační výměna, což Rišo na klubové úrovni dlouhodobě zvládá. Kvalifikace na MS je ještě náročnější než ta na ME, ale chceme překvapit dravostí a mladickou energií. Máme nějakou kostru a do ní potřebujeme dostat mladé hráče, což je náročnější a delší proces. Pokud bychom přivedli zahraničního trenéra, proces by byl dvojnásobně delší a čtyřnásobně dražší. Všichni, kdo spekulují o něčem jiném, bohužel nemají šajnu, jak to všechno funguje.
V barážovém dvojzápase s Gruzií nás od mistrovství Evropy dělil jediný gól. Co podle Vás sehrálo největší roli v tom, že se to nepodařilo?
Barážový dvojzápas s Gruzií byl skutečnou reklamou na futsal a mně osobně hodně ukázal a pomohl. Byl to skvělý odrazový můstek pro marketing. Na další úžasný výkon Drahovského navázali někteří další hráči a domácí zápas bylo slavné drama s hořkosladkým koncem. Bohužel první venkovní zápas ukázal naše nedostatky a to hlavně v líderství, když jsme hráli bez Draha. Čekal jsem, že se ukáží i jiní hráči. Já tu ale nejsem od hodnocení hráčů, na to máme trenéry, ale myslím, že na to máme stejný názor.
Zápas v Bratislavě byl provázen velmi kvalitní marketingovou prezentací. Jak chcete tento standard udržet a dále rozvíjet? Mohou v tom pomoci Vaše zkušenosti z fotbalového Bristol City nebo Swindon Town?
V době, když jsem já působil v zahraničí jako hráč, jsem moc nevnímal a zřejmě ani netušil, co je to marketing. Ten jsem začal vnímat až teď později, když cestuji po různých stadionech a sleduji sport víc jako fanoušek. Marketing hodnotím sám podle sebe. Pokud to baví mě, mělo by to bavit všechny, protože já jsem dost náročný fanoušek.
Jak jsem zmínil, domácí zápas nám po marketingové stránce velmi pomohl. Lidé mají rádi emoce, příběhy a tento dvojzápas měl všechno. Zároveň se nám to podařilo dobře marketingově zpracovat. Máme tým mladých lidí, kteří to dělají s nadšením a přinesli s sebou novou energii. Od toho se chceme odrazit. Cílem je propagovat naši ligu, naše hráče, prostě náš futsal. Máme Drahovského a máme další talenty, které píší vlastní příběhy. Společně to můžeme stále posouvat výše, protože nás to všechny baví.
Uvažujete o užší spolupráci s českým futsalem? Může být jednou z možností i společný československý pohár ve formátu final 8 na konci sezóny?
S českým futsalem budu rád spolupracovat, jsme přeci bratrské země. Zatím však více komunikuji s trenérem maďarské reprezentace Sergiem Mullorem, se kterým jsme během našeho osobního setkání řešili něco podobného, něco ve stylu V4, ale na klubové úrovni. Československý pohár však zní také velmi zajímavě a dali jste mi brouka do hlavy. Celkově se chci věnovat i mezinárodním spolupracím, a to ať už na úrovni reprezentace, tak i klubů a hráčů. Ve spojení se je cesta. Futsal potřebuje renesanci celosvětově, protože nám zde vznikají různé pseudosporty, z nichž já osobně nejsem nadšený. To je ale na jinou debatu.
Redaktor: Marian Baláž
