Článek
Nosit ho znamená být tvůrcem, tahounem i showmanem. Od elegantních křídelníků minulosti až po moderní hvězdy, které píšou nové kapitoly fotbalových dějin – jednička vedle jedničky zůstává symbolem stylu, odvahy a geniality.
Mohamed Salah
Jako by egyptskému křídelníkovi obléknutí dresu s číslem 11 vlilo do žil novou energii. Poprvé se v tomto dresu představit po přestupu do AS Řím a doteď ho nesundal. Právě italské angažmá Salahovi vyneslo přestup do Liverpoolu, kde píše obrovský příběh. S The Reds vyhrál zatím 7 trofejí, a především v poslední sezoně dominoval. Ve 38 zápasech Premier League zapsal 29 branek a k nim hned 19 asistencí. Aktuální sezona zatím není v jeho režii, ale vše se může rychle změnit. Smlouvu má do roku 2027 a po jejím konci zřejmě evropského fotbalu zanechá.
Neymar
Většina fanoušků si brazilského kouzelníka vybaví s číslem 10, ale dalo by se říct, že nejlepší roky kariéry zažil s číslem 11. Tento dres oblékal v Santosu na začátku kariéry, ale i po přestupu do Barcelony. V mateřském celku se dokonce dostal do Top 10 v anketě Zlatý míč, ačkoliv nehrál v Evropě. Během působení na Camp Nou vyhrál vysněnou Ligu mistrů a určitě nikterak za hvězdnými spoluhráči nezaostával, ba naopak. V barcelonském dresu vstřelil 105 branek během 186 duelů. Po přestupu do PSG už však nikdy takový hype ani fotbalové nadšení nenašel.
Marco Reus
Němec je jedním z největších smolařů a zároveň jeden z odkazů oddanosti v celé historii. Před mistrovstvím světa v Brazílii se zranil, a přišel tak o zlatou medaili. V dresu Dortmundu působil hned 12 let, během kterých prohrál 2× finále Ligy mistrů a téměř před každou sezonou přicházel o hvězdné spoluhráče. V dresu BVB vždy nastupoval s číslem 11, se kterým vyhrál 2× DFB-Pokal a 3× německý Superpohár. Častokrát se jeho Borussie pohybovala v čele Bundesligy, ale ani jednou mu nakonec fotbalový Bůh vytouženou trofej nedopřál.
Pavel Nedvěd
Český vítěz Zlatého míče číslo 11 původně nenosil, což se ale změnilo přestupem do Juventusu. Po dvou letech jeho nošení vyhrál nejprestižnější individuální ocenění a po změně čísla zažil hvězdné roky i v reprezentaci. Od roku 2002 se podílel na 3. místě z EURA 2004, ale i poslední české účasti na MS. Po jeho konci v národním týmu jako kdyby vyhasl oheň celé české reprezentace. Bohužel pro něj s magickým číslem nemohl naskočit do finále Ligy mistrů v roce 2003, které nakonec Stará dáma nezvládla. Vroubky za svou kariérou si dělá svým dalším působením, jelikož jeho jméno můžeme sledovat v kauze přestupových podvodů.
Didier Drogba
Útočník známý především z Chelsea zazářil s číslem 11 právě na Stamford Bridge. Během svého dvojnásobného působení zde odehrál 381 zápasů, ve kterých vstřelil 164 branek a dalších 82 připravil. Stal se 2× nejlepším střelcem Premier League, kterou hned 4× ovládl. Nesmíme zapomenout ani na jeho vliv v Pobřeží Slonoviny, za které ve 105 startech nasázel 65 gólů. Kdyby měl více štěstí, tak by se z trofejí radoval i s národním týmem. Bohužel ani on se nevyhnul ostudnému ukončení kariéry, kterou dohrával v nepříliš fotbalových státech.
Ángel di María
Všude, kde byl, tam Argentinec zářil. S číslem 11 na zádech tomu tak bylo především v národním týmu. Na klubové scéně tradiční fotbalové číslo oblékal velmi střídavě, nejvíce v PSG, ale nasadil ho třeba v Benfice nebo nyní v CA Rosario Central. Každopádně za Argentinu nové číslo navlékl v roce 2016 a od té doby s národním týmem zvedl hned 4 trofeje. Nebylo to tak, že by se k nim dostal jak slepý k houslím, protože di María skóroval jak ve finále mistrovství světa, tak i ve finále Copa America. Nejednou mu mohl Lionel Messi děkovat za důležité góly.
Gareth Bale
Podobně jako u předešlých fotbalistů vedla i u Velšana změna čísla k lepšímu. Jedenáctku nasadil v poslední sezoně před přestupem do Realu Madrid, který si vysloužil 26 góly a 10 asistencemi ve 44 duelech. Kdyby neexistovala zranění, tak by Bale ve Španělsku exceloval ještě více. Bílému baletu dopomohl k 16 trofejím. Ve statistikách mu svítí 106 branek a 68 asistencí během 258 startů. Ve své době byl nejdražším přestupem v historii a určitě to nebyly vyhozené peníze. Navíc zářil i v reprezentaci, se kterou byl třeba i v semifinále evropského šampionátu.
Arjen Robben
Nizozemce si většina lidí, stejně jako třeba Neymara, představí s číslem 10, ale dominoval i s číslem 11. Dvě stejné číslice vedle sebe oblékal během působení v Realu Madrid, PSV nebo i téměř po celou svou kariéru v národním týmu. Pro jeho smůlu však na Santiago Bernabeu strávil jen dvě sezony a poté byl prodán do Bayernu Mnichov kvůli velkým výdajům. Celá situace byla ovšem prospěšná pro jeho kariéru. Kdyby mohl změnit jeden moment s číslem 11 na zádech, určitě by to byla zahozená penalta ve finále MS v roce 2010.
Miroslav Klose
Pokud mluvíme o Klosem, mluvíme o nejlepším střelci MS v historii. Šestnáct branek doposud nikdo nepřekonal, a tak se tímto titulem může Němec stále pyšnit. Magické číslo nosil právě v německé reprezentaci, ale i v Laziu nebo Brémách, odkud si vysloužil přestup do Bayernu Mnichov. V Itálii strávil poslední sezony své kariéry, a tak zapsal „pouze“ 63 branek a 35 asistencí ve 171 duelech. Stejný počet branek nastřílel i ve Werderu, kde na to potřeboval o 30 duelů méně. Největší slávu zažil pravděpodobně v dresu Bayernu, kde získal několik mistrovských titulů.
Ryan Giggs
Další levé křídlo z Walesu, tentokrát s odkazem v Premier League. Giggs je symbolem nadvlády Manchesteru United, kde strávil celou svou kariéru. V anglické nejvyšší soutěži zapsal hned 167 asistencí, což je mimochodem rekordní počet. Celou soutěž 13× vyhrál, na tento počet nedosáhla zatím většina klubů. K titulům přidal třeba i 2× Ligu mistrů, v konečném součtu získal 35 trofejí. Většina fotbalových fanoušků si myslí, že právě on by byl jedním z hráčům, kteří by v dnešním fotbale neuspěli, ale potvrzení nikdy nedostaneme.
Marc Overmars
Posledním hráčem na našem seznamu je další Nizozemec. Overmars strávil hned několik let v Barceloně nebo Arsenalu. Největší úspěch své kariéry však zapsal v dresu Ajaxu během sezony 1994/95, kdy zvedl nad hlavu trofej Ligy mistrů. Zajímavostí je, že během této sezony vystřídal hned tři čísla na zádech. Číslo 11 mu patřilo ve všech sezonách v Anglii i ve Španělsku. Celkem s ním nasázel 59 branek a podílel se na zisku čtyř trofejí. Překvapivě nezískal ani jednu s Barcelonou. V reprezentačním dresu ani on, ani jeho tehdejší spoluhráči díru do světa neudělali.
Autor: Jiří Holovský





