Článek
Inter Milán to dokázal a vyřadil velkého favorita z Barcelony.
Asi všichni víte, že fandím Interu. Takže tohle možná nebude úplně objektivní. Ale čert to ven. Hlavní myšlenka? Když Inter za Mourinha tyhle zápasy uhrával na 0:0 … asi jsem byl daleko více klidnější. Ona se ta paralela se semifinále 2010 přímo nabízí. Tehdy proti Černomodrým také stála obrovská barcelonská ofensivní síla. Ibra, Messi, Iniesta. Ale Inter měl kvalitu na to ji eliminovat. V odvetě hrál vlastně celý zápas v desíti a stejně si Barca vypracovala tak tři vyložené šance.
Tohle bylo naprosto jiné. Celý dvojzápas. Nestranní fanoušci zaplavují internet tím klasickým klišé „reklama na fotbal“. A mají pravdu. A o tom ta Liga mistrů tak nějak je. Přesně takovéto duely chce produkovat. Tohle přitáhne lidi. Tohle vydělá peníze. Nejofensivnější semifinále v dějinách. Vyrovnání rekordu Liverpool – AS Řím z roku 2018. Ale hlavně totální napínavost a přelévaní momentů z jedné strany na druhou.
I když byl Inter pořád o krok vpřed, mohl to celé nakonec ztratit. A nikdo by nemohl říct ani popel. Barcelona sice za celý dvojzápas vedla pouhých 6 minut … ale nebojím se přiznat, že byla lepší. Fotbalovější a útočnější.
Jenže … fotbal je komplexní hra. A naprosto pevnou součástí její celistvosti … je defensiva. V žádných pravidlech není napsáno, že by měl útok nějakou přednost nad obranou. Prostě jde o to dát více gólů, než soupeř. A to má aktuální Barcelona hodně těžké. Bez ohledu na to, jak galaktické útočníky má.
V ligové části dostala 13 branek. Pro srovnání … Liverpool 5, Arsenal 3 … a Inter jednu jedinou. V play-off toho úplně Top soupeře nepotkala. I tak schytala v Dortmundu trojku.
Anketa
To byl večer! Inter je ve finále Ligy mistrů!
No a pak přišel Inter. A je nutné říci … jarní Inter. Simone Inzaghi velice rád lpí na tom, aby klíčoví hráči odehráli co nejvíce minut to půjde. A tak se občas na jaře stane, že se mu zraní, anebo jim dojde šťáva. Stejně jako letos. Thuram, Lautaro, Dumfries, Dimarco … ti všichni už na jaře s něčím laborovali. A kdo zůstal nějakým zázrakem zdravej … tahá vodu. A tak Inter během 14 dní ztratil šanci na zisk domácího poháru … a vlastně možná i na Scudetto. A pokud jste viděli včerejší prodloužení … tak už někteří snad ani nemohli chodit.
Jenže … Inter zachránila právě ta barcelonská obrana. Inzaghiho tým je kvalitní. Ale těch použitelných zbraní zase tolik nemá. Jedna z nich je založení protiútoku a rychlý přechod přes půli hřiště. A dělá se to skoro pokaždé úplně stejně. Obrana (většinou Bastoni) získá míč. Ťukne si ho s Barellou. Balón se posune na hrota, který je na půli zády k bráně … a ten z první pošle křížný pas za obranu na křídlo. A je z toho brejk. Pořád stejná šablona. Neříkám, že úplně lehce bránitelná … protože to Nerazzurri dělají precizně … ale opravdu neustále se opakující.
No a proti Barceloně … fungovala v podstatě nonstop. Osobně jsem napočítal 12 případů v Katalánsku a neuvěřitelných 7 na Meazze … jen za první poločas! A soupeř proti tomu udělal … jedno … velké … nic. Ba naopak. V Miláně hrál tu defensivu ještě výše. Totální risk a gambling … a já se nebojím použít slovo hloupost a naivita. Pokud chcete praktikovat takový styl fotbalu, musíte na to mít vzadu kvalitu. Jenže to se u Barcelony neděje. Při absencích Koundého a Baldeho museli na krajích nastoupit Eric Garia a Gerard Martin. A zejména druhý jmenovaný plápolal jak oheň, když dáte účastníku Survivoru křesadlo. A Denzel Dumfries tam neustále lítal jak rodič při premiérovém dni otevřených dveří ve škole své ratolesti. 2+3 v semifinále LM je na krajního beka vlastně úplně šílená bilance. A pak to měl přijít zachránit Araujo … a dopadlo to ještě hůř.
Vůbec bych ale těm bekům nechtěl nakládat. Měli to těžké. Fakt ano. Ale osobně jsem čekal, že na tuhle stále se opakující situaci bude někdo z trenérů reagovat. Nestalo se.
Já samozřejmě vnímám, jakým fotbalem se chce Barcelona prezentovat. Že je v její DNA bavit lidi a moc si toho vážím. Takové kluby musejí být a nikdo nemůže po Blaugranes chtít, aby hráli zanďoura. Ale bez alespoň nějakého náznaku obrany … se trofeje budou vyhrávat strašně složitě. I týmy kolem Ronaldinha, Messiho, Villy, Neymara či Suaréze … tedy historicky jedny z nejgeniálnějších útočných uskupení v historii fotbalu … měly vzadu hvězdy, na které se dalo spolehnout … a hlavně měly systém.
A na tom si to Barca v těch dvou zápasech s Interem zcela projela. Spoléhala na to, že to urve útočnou silou. A málem se jí to podařilo. Protože je brutální a dechberoucí. Do teď nechápu, jak může být Yamal v 17. letech takhle dobrej. To je úkaz z jiné planety. A kdyby měli Katalánci o trochu více štěstí … tak teď slaví. Ale právě tou děravou obranou tomu zkrátka nešli naproti.
A tak je ve finále Inter. A je to naprosto neuvěřitelné. Jakože fakt. S Bisseckem, který ještě dva roky zpátky hrál v Aarhusu. S Mchitarjanem, kterého už všichni asi sedmkrát odepsali. Darmian vlastně to samé. S Taremim, který dal za poslední rok dva góly. A hlavně … to celé není náhoda. Protože se tohle děje už podruhé za tři roky.
Ten tým má neskutečnou vůli, bojovnost a srdce. A nikdy se nevzdává. A když už nevěřím ani já … najednou se na hrotu zjeví sedmatřicetiletý Accerbi … a svou slabší nohou to celé zachrání neomylnou petardou pod břevno. To fakt nevymyslíš. To musíš vidět!
A samozřejmě je potřeba zmínit Honzu Sommera. Ten kluk je malý vzrůstem. Dostal v semifinále 6 gólů … ale je naprostým hrdinou Milána. A nejde ani o to, jak vytáhl míč z té prázdné brány. Garcia to zakončení fakt zpackal. Ale hlavně o ten save v prodloužení proti Yamalovi. Klíčový moment. Protego Totalum.
Smekám před Barcelonou. A je mi jich líto. Předvedli nádherný fotbal. Navíc s partou mladých kluků, kteří budou za pár let jako Avangers. Ten úspěch je jednou nemine. O tom jsem přesvědčen. A i tohle je pro ně (a asi i pro realizák) velice silná lekce.
Krásný zážitek. Sice trochu pro kardiochirurga. Ale žiju. A ještě že jsem booknul letenky do Mnichova už po prvním zápase s Bayernem. Nyní jako když najdeš. A já věřím. Věřím, že tentokráte jsme schopni ten poslední krok zvládnout. Nechci samozřejmě podcenit PSG nebo Arsenal … budou favorité a jsou skvěle organizovaní. Ale není to Manchester City z před dvou let. Bude se s nimi dát hrát. A jakmile do toho dá Barella, Hakan, Accerbi, Dimacro nebo Frattesi … to podstatné co mají … tedy EMOCE … nic není nemožné.
Asi se nedá více se těšit. Zažil jsem Madrid. Zažil jsem Istanbul … a nyní Mnichov. Netřeba dalších slov.
Grazie Ragazzi. Forza INTER!
Autor komentáře: Sportovní deník fanouška FB
