Článek
Nikdo asi nepředpokládal, že ve formě hrající úřadující mistr Německa dá Spartě na svém domácím stadionu šanci. Ta přesto přišla v úvodu druhého poločasu. Victor Olatunji tváří v tvář Kovářovi zvolil dobré řešení. Jen ho špatně provedl. Lobem netrefil branku. Další střela stejného hráče také slušně potrápila českého brankáře ve službách Bayeru. Jinak jasný scénář, který byl známý už několik hodin před utkáním. Domácí budou dobývat, Sparta bude čekat.
To se vyplnilo do puntíku. Peter Vindahl musel ráno vstát pravou nohou. Díky němu žila Sparta dlouho v naději na zdramatizování zápasu. Některé jeho zákroky byly fantastické. Florian Wirtz ukázal, že je ofenzivním mozkem týmu domácích. Snad u každé útočné akce si ho balon našel. Skvělý hráč. Patrik Schick se tentokrát neprosadil, což bylo dáno i dobrou obrannou hrou Sparty. Leverkusen se už posledních dvacet minut nikam nehnal i vzhledem k tomu, že znal výsledky, které mu zaručovaly účast v elitní osmičce.
Jinak Sparta vlastně neodehrála špatné utkání, jen mi chyběla větší odvaha v útočné fázi. Několikrát se dostala k možnosti odcentrovat, ale raději to nějaký hráč zasekl a hrál zase zpátky. V těchto momentech mi chyběla odvaha jít do nějakého centru, zakončení nebo přechodu hráče jeden na jednoho. To ukázal až střídající Haraslín, který se nebál na polovině vymotat dva hráče soupeře. Nakonec si vymodlil faul. To bylo přesně to sebevědomí, které mi na hřišti do té doby chybělo. Na vítězství to nebylo, to je jasné, ale Sparta se mohla směrem dopředu ukázat v lepším světle, než které jsme sledovali. Škoda.
Pozitivem je kompaktnější obrana, která se vyvarovala chyb v rozehrávce, kvůli kterým dřív Sparta často dostávala laciné góly. Další dobrou zprávou je navracející se Lukáš Haraslín. Nesmím opomenout ani dobrý výkon Adama Ševínského, který byl tak trochu hozený do vody. Řekl bych, že plaval velmi slušně. Jeho výkon se mi líbil a myslím si, že před prvním jarním ligovým utkáním zamotal Friisovi hlavu při skládání obranné řady.
Celkově hodnotím vystoupení Sparty v Lize mistrů tak nějak neutrálně. Narazila na těžké soupeře. Úvod byl fantastický. Po dvou zápasech měla čtyři body a fanoušci už viděli postup do další fáze. Pak však přišel velký podzimní herní pád ve všech soutěžích, několik debaklů v nejprestižnější klubové soutěži, a nakonec poslední dva slušně odehrané zápasy proti Interu a Leverkusenu. Jestli mě mrzí nějaký výsledek, tak hlavně domácí debakl proti Madridu a porážka s Brestem. Na City se asi nedalo čekat, že Sparta prohraje o gól.
Nutno dodat, že Letenští vlastně do žádného utkání nenastupovali v pozici favorita. Snad jen s Brestem všichni doufali, že si Sparta doma připíše tři body. Jinak mohla v podstatě jen překvapit. Většina hráčů zažila utkání, která už třeba nikdy nezažije, a především pro mladé hráče to byla obrovská zkušenost do dalších zápasů. Hráli před vyprodanými arénami, ukázali se v Evropě. Sparta si také přišla na slušné peníze. Teď jde o to, aby na další účast nečekala moc dlouho. Budu si to přát a doufat, že úvodní znělku nejlepší klubové soutěže na Letné znovu brzy uslyšíme.
