Ze dna na vrchol: Hráči, které zachránila druhá šance

Známe hráče, kterým přesun do nového klubu hrubě nevyšel, ať už vinou zranění, nevytíženosti, nebo přehnaného tlaku kvůli vysoké přestupní částce. Pojďme si představit ty, kteří odmítli nálepku flop a znovu nastartovali svoji kariéru.

Tento odchovanec Stade de Reims se v létě stal posilou Liverpoolu. Poprvé na sebe upozornil už v sezoně 21/22, kdy zaznamenal deset branek v nejvyšší francouzské soutěži. O tehdy devatenáctiletého útočníka se následně strhl boj na přestupovém trhu a právě Reds byli jedním z údajných zájemců. Ekitiké se nakonec rozhodl pro přestup do PSG. Kvůli hvězdnému triu Messi, Mbappé a Neymar, které v pařížském útoku zrovna úřadovalo, však byla jeho vytíženost velmi malá. Následující podzim zasáhl do jediného utkání, a tak odešel na hostování do Frankfurtu. Pokud někde umí vychovávat nadějné útočníky, tak je to právě ve Frankfurtu. Ani francouzský dlouhán nebyl výjimkou. V létě se přesunul do Německa natrvalo a po sezoně s celkovou bilancí 22+12 si vysloužil již zmíněný přestup do Liverpoolu za 95 milionů eur.

Na jméno tohoto Brazilce možná už spousta lidí zapomnělo, odchovanec Cruzeira byl po přestupu do Barcelony mnohými nálepkován jako znovuzrození Ronalda Nazaria. V katalánském velkoklubu se ale neprosadil, výraznější úspěch nepřišel ani na hostování v sevillském Realu Betis. A tak se dnes už dvacetiletý útočník přesunul v únoru zpět do své domovské krajiny, za jihoamerickou rekordní částku 25 milionů euro si ho pořídil Palmeiras. Poprvé se sice trefil až ve dvanáctém utkání, momentálně už však má na kontě šestnáct branek a tři asistence. I díky němu se tak Palmeiras drží v boji o titul, na vedoucí Flamengo ztrácí tři kola před koncem čtyři body. Se stejným týmem se Roque a spol. utkají v sobotu také ve finále Copa Libertadores. Otázkou zůstává, zdali je ve hře návrat talentovaného mladíka zpět do Evropy.

Zdá se, jako by většina hráčů po odchodu z United nabrala životní formu. Zářným příkladem je dvojice Antony a Scott McTominay. Brazilského dribléra si za astronomických 95 milonů eur na Old Trafford přivedl Ten Hag s očekáváním napodobení úspěchů z Ajaxu, kde oba fotbalisté dříve společně působili. Anglický styl fotbalu mu ale výrazně nesedl a brzy se pakoval na hostování do Španělska, konkrétně do Realu Betis. Zde se velmi rychle stal miláčkem fanoušků, zlepšil produktivitu a dotáhl Betis až do finále Konferenční ligy. V létě se tak hostování Antonyho proměnilo ve vysněný přestup. Ještě o půl roku dříve opustil United odchovanec McTominay, který zamířil do Neapole. V Itálii si skotský reprezentant užívá náramně, i díky dvanácti brankám ze středu zálohy byl zvolen nejlepším hráčem sezony Serie A a výrazně pomohl Neapoli k historicky čtvrtému ligovému titulu.

Dembélé v minulé sezoně vystoupl na pomyslný vrchol své fotbalové kariéry. Dvěma asistencemi ve finále Ligy mistrů přispěl k demolici Interu, a pařížský gigant si tak kromě treblu připsal také premiérový titul v milionářské soutěži. Následně ukončil čekání na francouzského držitele Zlatého míče, kterým byl naposledy Zinédine Zidane v roce 1998. Přitom to není tak dávno, kdy nad ním fotbalová veřejnost lámala hůl. Mladý Dembélé vyletěl jako kometa francouzského fotbalu. V A-týmu Rennes vydržel pouze rok, než přestoupil do Dortmundu. Ani v Německu se moc neohřál, vyhlédla si ho Barcelona a po sezoně za něj zaplatila neuvěřitelných 135 milionů eur. Jeho výkony v Katalánsku nebyly vůbec špatné, ale obrovským problémem bylo zdraví. Mezi lety 2017 a 2023 vynechal Dembélé z důvodu zranění 141 zápasů za Barcelonu a francouzskou reprezentaci. V létě 2023 přišel tak trochu vymodlený přestup do Paříže a zbytek už všichni známe. Loňská klubová bilance 35+16 udělila Dembélému status světové megastar.

Ani De Bruynemu nevyšel první velký přestup podle představ. Jeho talentu, který předváděl v barvách Genku, si všimla Chelsea a v roce 2012 ho přivedla do svých řad. Následoval ročník na hostování v Brémách a poté prvních devět zápasů za Chelsea. De Bruyne ale vedení Blues svými výkony nepřesvědčil a už v zimním okně byl prodán do Wolfsburgu. Zde už kariéra belgického špílmachra nabrala na obrátkách. Ve své jediné kompletní sezoně za Wolfsburg zaznamenal deset gólů a neuvěřitelných dvacet asistencí, čímž stanovil rekord za nejvíce asistencí v sezoně Bundesligy (v sezoně 19/20 překonáno Thomasem Müllerem – 21). Další vývoj už je všem známý, De Bruyne přestoupil do Manchesteru City a stal se jednou z ústředních postav týmu, který celkem šestkrát ovládl Premier League.

Undav momentálně patří mezi elitní bundesligové střelce a zároveň je členem širšího kádru německé reprezentace. Jeho cesta na vrchol přitom byla velmi trnitá a poněkud neobvyklá. Ještě v sezoně 19/20 totiž nebyl ani profesionálním fotbalistou. Po dvou sezonách v třetiligovém Meppenu si ho vyhlédl úřadující belgický mistr Royale Union SG, tehdy se ovšem nacházel ve druhé nejvyšší soutěži. Undav sedmnácti brankami Unionu vystřílel postup. Po následující sezoně přišel zasloužený přesun do Brightonu, kde se Undav s bilancí 26+12 stal nejproduktivnějším hráčem belgické Pro League. V Anglii se však herně trápil a už po roce se stěhoval zpět do Německa, tentokrát do bundesligového Stuttgartu. Osmnácti góly mu pomohl k senzačnímu druhému místu a účasti v Lize mistrů. V letošní sezoně má Undav na kontě šest ligových branek, v uplynulém kole se blýskl hattrickem v remízovém zápase s Dortmundem.

Autor: Jakub Zhříval