Článek
Ale tohle bude taky veliký. A dokonce možná ještě silnější. A to hned ze dvou důvodů.
Jednak je potřeba říci, jakým způsobem si Sigma pro ten letošní pohár došla. Vyhrát na Slavii, na Baníku … a pak ve finále porazit Spartu … tedy zdolat všechny týmy, které skončily v tabulce nad ní … je brutální úlet. Takže nikdo nemůže ani slovíčkem zmínit cokoliv nezaslouženého.
No a hlavně, tohle je vstupenka do pohárového ráje. Když Sigma vyhrála před 13 lety, tak jsme skloňovali jména, které pak na podzim na Andrák přijedou. Jenže přišla Drobkova igelitka, pan Kapr … „údajná“ korupce … a žádné poháry z toho kvůli trestu od UEFA nakonec nebyly. To se snad už letos opakovat nebude. Sigmička půjde do posledního předkola Evropské ligy. Ze kterého pak maximálně spadne do té hlavní fáze ligy Konferenční. Máme tedy jistotu, že nejméně čtyři úžasní zahraniční soupeři se na podzim do Olomouce podívají. A tohle se děje poprvé v dějinách klubu. Což je počin, za který můžeme být na kluky hrdý a který pro celou Hanou znamená …vážně moc.
Kouč Tomáš Janotka po vítězném finále
Faktor Tomáše Janotky
Smekám před Tomášem Janotkou. V tom roce 2012 se z pravého kraje obrany koukal, jak to Míša Vepřek u druhé lajny narval pod břevno. A teď jsou stejní dva kluci v realizáku. V tom, kterému jsem vůbec nevěřil. Narovinu přiznám, že jsem byl celou sezónu skeptik. Tomáš v podstatě nenechal v klub kámen na kameni. Vzal si kádr, s kterým vloni slavil úspěchy v druhé lize … přidal k tomu pár zkušených hráčů … a šel s tím hrát o úroveň výš. Ne moc techniky, ne moc přidané hodnoty. Ale vůle nováčků se o to poprat. A ono to nakonec zafungovalo.
Další důvody úspěchu Sigmy
en mix pár nadstandardních hráčů s kvalitními plody olomoucké akademie se nakonec ukázal jako skvělý. A i když třeba někdy jeho oblíbenci nezahráli, tak je podržel. A Hadaš, Langer, Král … a zejména Sláma nebo Mikulenka … dnes svůj dluh splatili se všemi úroky světa.
O to epičtější tento úspěch je, že se to povedlo bez Klimenta. Který si dnes pro placku doskákal na jedné noze. A ty poháry si asi taky nakonec zahraje. I když pravděpodobně v dresu pražské Slavie.
Veliké uznání zaslouží kapitán Breite … za všechno, co si s klubem musel poslední roky a měsíce prožít. A taky Honza Navrátil, který se stává jediným hráčem v dějinách klubu, který ty české poháry dokázal vyhrát dva!
Ale kdo byl na trávníku tím jednoznačným letošním králem … asi víme už dlouho. Filip Zorvan je úkaz. Jeho nejlepší ligová bilance doposud byla ta loňská … 1+4. A letos? Totální exploze. 5+10. Jeden z nejproduktivnějších hráčů soutěže. A navíc rozhodl i ty klíčové bitvy v poháru. Dnes to trefil famózně hned v úvodu a létal po hřišti jako helikoptéra. Má slíbeno zahraniční angažmá. Uvidíme, jestli to kvůli té Evropě nepřehodnotí. Tahle trofej je prostě jeho.
Sigma se na finále připravovala dlouhé dny. Vlastně jen na tenhle zápas. A hned na začátku srazila soupeře krásným gólem. Ale ani to neomlouvá Spartu … aby byla takto tragická … a aby dostala v Olomouci trojku za poločas. To je vlastně úplné dno této sezóny. A skutečnost, že z vrcholu tuzemského fotbalu klesnou takto nízko … za necelých 13 měsíců … je i odpovědnost Tomáše Rosického.
Lars Friis? Určitě by se nemělo zapomínat na jeho zásluhy o Ligu mistrů (což se nyní dělá a bagatelizuje se) … ale místo dlouhých debat o jeho setrvání se do toho mělo už dávno říznout. Protože po zápase to bylo tak, nechat ho někde na Hané na benzince. No vida, den po finále poháru už není trenérem Sparty, byl odvolán…pozdě!
V tom mančaftu nefunguje vůbec nic. Mění se rozestavení. Klíčoví hráči jsou zranění, nerozehraní, protivní, rozhádaní, anebo nemají formu. A naprostým zářným příkladem destrukce je to, že máte gólmanskou jedničku, na kterou se nemůžete spolehnout … a tak ji do toho pro vás klíčového zápasu o „záchrannou“ trofej nepostavíte. A ten náhradník, po kterém tedy část vašich fanoušků volá … to zazdí úplně celé.
Záložník Filip Zorvan přispěl ve finále dvěma góly
Ani po tom snížení (penalta zcela správná) tam vlastně nebylo nic, čeho by se měla Sparta chytnout. Vlastně se ti kluci jen hádali mezi sebou. A pak prasili. Možná jsem zaujatý, ale Preciado i Rrahmani měli jít ven. A doktor fackující soupeře? … no comment.
To, že Spartě reálně hrozí, že poprvé od roku 1983 bude bez pohárů, je ostuda. Asi to nakonec uhrají, protože jim defacto stačí porazit Sigmu v posledním domácím zápase doma. A bylo by to i dobře, protože stejně, jako za pár měsíců padli na dno, mohou zase vyletět zpátky nahoru … a ruku na srdce určitě mají větší potenciál pro náš koeficient, než Jablonec. Ale říznout do toho musí pořádně. Až nevídaně. A rozhodně to managementu nezávidím. I když otálením s některými kroky si za to může úplně sám.
Takže gratulace Sigmě. Velká a obrovská. Moc se těším na podzim na los evropských soutěží. Možná se i někam podívám. A snad ten dnešní triumf nějak nezbrzdí prodej klubu (raději pomlčím). Naše město by si opravdu zasloužilo důstojného majitele, vedení, vztah s fanoušky, práci s nimi, následně odpovídající atmosféru na krásném stadionu. A hlavně plné využití perspektivy klubu a regionu. Našlápnuto je. Jen to zase nezazdít.
No a P.S. na závěr. Všichni to tak trochu cítíme. Tohle je pro Johna Uličného. Některá životní období jsou těžká. Tak snad mu to udělalo aspoň trochu radost. Byl jsi první a už nejsi jediný. Drž se, trenére!
Autor komentáře: Sportovní deník fanouška FB
