Článek
Před pár dny jsem potkal jednu starší paní. Byla chvíle času, a tak jsme se dali do řeči. Vynechám tradiční stížnosti na zdravotní stav, těžkou dobu a nezvedené chování mladých lidí, jak je ve vyšším věku obvyklé. Možná i vás zaujme její pohled na aktuální záležitost. Nesporně jí je a zřejmě nadále bude očkování. Konkrétně proti chřipce, jejíž epidemie se očekává o něco později, a také proti C-19, kde čísla nepříznivě rostou, jak se můžeme průběžně dozvídat v našich médiích.
Co se mi podařilo z povídání oné paní zachytit? Předám jí slovo: Často poslouchám rádio i TV. Co mám dělat. Jsem sama. A často slyším, že se lidé mají dát očkovat. Když to všechno začalo před nějakými pěti roky, nějakou dobu jsem váhala, ale poté jsem vyslechla naléhání své paní doktorky a taky mě vystrašilo pár nehezkých průběhů v mém okolí. Já jsem tehdy měla asi štěstí, neboť u mě ten C-19 měl docela lehký průběh.
Dnes ve zprávách hlásili, že očkování probíhá na nějakém „vebu“. To je jako co? Jestli si dobře vzpomínám, kamarádka Jiřka říkala, že to nějak souvisí s tím internetem. Ale jak by mu měla věřit? V TV bylo už kolikrát, že si má člověk na ty internety dávat velký pozor, proto s ním raději nechci nic mít. Asi by mi mohl nějak ublížit. Mám strach. Ale kdyby to s tím očkováním bylo nějak spojeno, tak pak si nevím rady.
Kdo mi ale poradí, co mám dělat? Fakt nevím. Synovi je 69. No - měla jsem ho docela brzo, ale taková byla doba. Ten už moc nerozumí, jak se má s tím internetem nakládat. Asi by mi mohl pomoct vnuk, ale to by se u mě musel zastavit. Když jednou za tři týdny zavolá, říká, že nemá čas. Prý honí nějaké projekty a ještě používá další cizí slova, kterým nerozumím. A ptát se ho nechci. Vypadala bych jako moc hloupá, že? A kdo ví, jestli by na mě měl čas. Nebo trpělivost mi něco vysvětlovat. Už kolikrát v některých věcech povídal - „babi, s tebou to je marný, ty nic nechápeš,“ tak to radši nechám být.
Seděla u mě včera sousedka. Je jí ještě o dva roky více. Slyšela někoho říkat, že s očkováním je potíž. Prý se doktoři vymlouvají na logiku. Já myslím, že by ji měli mít jasnou. Určitě za očkování dostanou zaplaceno. Tak proč neočkují? V supermarketu jeden pán vykládal, že v Americe stačí dojít do jakékoli lékárny a tam vám dávku dají. Tam se snad na logiku nevymlouvají? Po sousedce se zastavil konečně syn. Stěžovala jsem si na tu logiku a ptala se ho, co na tom není jasné. Chvíli poslouchal a pak mi říká, že spíš než o logiku asi půjde o logistiku. Já v tom moc velký rozdíl nevidím. Nějaké písmeno navíc. Měli by se snažit. Hlavně tam nahoře. Udělat něco pro nás staré. Vždyť jsme prý riziko!
Co je mi platné, že se může někam jet. Kam já asi tak pojedu? Sedím na zadku na vesnici a moc spojů od nás do města nejezdí. A tam se prý zrovna neočkuje. Tak po nás chtějí, aby tak učinili, ale i když se starý člověk rozhodne, tak to nějak nejde. Než se někam dobelhám, snad ani nedojdu a upadnu. A co kdyby pršelo v den, kdy by mě objednali?
Pak mi volala jiná sousedka a že prý má bezvadný nápad. Co kdybychom zavolaly někam do nemocnice, aby za námi přijeli? Když byly volby, tak tato služba fungovala. Sama jsem jí využila. Zrovna jsem měla lehkou horečku a nechtěla jsem sama riskovat a ještě ohrozit někoho jiného. Přece jen patřím do rizikové kategorie. Jak tentokrát očkování proběhne, vůbec nevím. Ráda bych ho měla, což o to. Budu nebo nebudu? Moc už nemůžu, moc mě toho bolí, ale ráda bych na světě ještě chvíli vydržela. Třeba bude vnuk mít dítě a já bych ho ráda viděla…
