Článek
Psát dnes o trampotách s bramborovým salátem se může zdát opožděné. Má být přece včas hotov a z části již pozřen. Nicméně patří do celkového koloritu vánočních svátků a s nimi spojených návštěv. Někdo příští řádky uvítá, poněvadž se nad nimi může mírně pobavit, případně si připomenout, jak se dění vyvíjelo u něj doma. Pak bychom od jednoho muže zaslechli, že se ocitl v ještě docela dobré situaci, zatímco druhý si bude myslet něco úplně jiného a lecčemu se divit. Tak se podívejme, o čem bude řeč.
Jak už se stává, na jistém místě se sešli dva muži. Znají se dlouhá léta a považují se za více než za kamarády. Na jejich místě je správné hovořit o přátelství, které prošlo řadou skutečných zatěžkávacích zkoušek. Jedna z okolností, která je sblížila, jsou jejich trable s manželkami. Tady se jim během dlouhých let podařilo najít řadu společných ploch. Mj. se přesvědčili, jak na ně platí různé životní moudrosti, které vystupují jako osvědčené. Napadá mě - „za vším hledej ženu“, „kam nemůže čert, nastrčí bábu“, „kdo chce psa bít, hůl si najde“, „nikdy nevíš, kam zaletí jiskra z tvého ohně“ a ještě několik by se jich našlo. Navzdory obtížnému údělu se jim nechce z boje utíkat. Co kdyby měla platit lidová „kolegyně“ ve smyslu - z bláta do louže či z deště pod okap? Okénko úsloví zakončím zkušeností - „zvyk je železná košile“.
Nyní je už načase se dozvědět, co se dělo s bramborovým salátem. Na prvním muži spočívá tíha a osobní odpovědnost za jeho přípravu a výrobu. Žena se podílí na sehnání ingrediencí, přičemž někdy nastane maličká diskuse, jestli by neměl být o něco ochuzen či naopak obohacen. Kupříkladu se jedná o návrh na ubrání mastné majolky či o přidání hrášku a mrkve. Většinou dojde na původní verzi, jak se ji muž naučil v původní rodině. Za léta ustoupil pouze v záležitosti, že část majolky je nahrazena lehkým jogurtem nebo slabší šlehačkou. S výrobkem léta panuje obecná spokojenost, jak se ostatně vyjadřuje ne jedna návštěva. Ženskou půlku nevyjímaje. Ocenění hřeje. Potud se ocitáme v čemsi jako kladné pole.
Teď zaměříme pozornost na druhého muže, tj. přítele. Věci na sváteční pochoutku může nakoupit, leč musí postupovat podle seznamu, jaký dostal. A zpravidla je mu určen obchod, kam by se měl pro podklady dostavit. Ovšem tady nevidí problém. Ani v čase jeho výroby. Komplikace nastávají později. Je mu povoleno, aby vše připravil, nakrájel a sesunul do velké mísy. Kdo by si myslel, že na závěr své bramborové mise vše zamíchá a dochutí, hluboce by se mýlil. Jde o výsostnou úlohy manželky. Celou dobu sedí a pečlivě kontroluje, jestli je uplatňován správný postup. Zda jsou vajíčka třikrát protlačena, jestli na bramboru nezůstane slupka nebo ďubka, nejsou-li okurkové či salámové kostičky moc velké atd. Jistě si dovedete představit, jak se muži hezky, snadno, radostně a uvolněně pracuje. Zejména když pomyslíme na výše uvedené lidové postřehy. Závěr patří ženě, kdy vše sama zamíchá, ochutí a uloží na příslušné místo. Patrně se domnívá, že na danou výšku manžel již nestačí. Ani po mnoha letech!
Jednoho roku se stalo, že ženě nebylo dobře. Navštívila ji rýma a kašel, přesto se své kontrolní a ani finální role nevzdala. Marně jí muž nabízel, že zaskočí. Jen ať se šetří, vždyť… Jak ji znal, „raději“ si odpustil teze o nakažení salátu jejími viry a vše vsadil na kartu „námaha“ a „šetřit se“. Se zlou se potázal. Nikam výše nepostoupil. Jen ho stihl nevraživý pohled.
Myslím, že postoje si čtenářská obec zaujme svoje a rovněž poučení si vyvodí samostatně. Jako námět nabídnu, jestli je správné, aby se muž uvnitř sebe a tajně dohadoval, jestli není zneužíván, šikanován či dokonce obětí drobného domácího násilí. Já úplně nevím. Ale vy jako nezainteresovaní můžete relativně svobodně uvažovat…
PS: pokud někoho zaujaly příspěvky na vánoční téma, jejich souhrn najde v níže uvedeném odkaze:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-tri-prava-na-jednom-miste-a-vanoce-107872
