Hlavní obsah
Lidé a společnost

Karel Kryl do smrti litoval, že zpíval s Karlem Gottem hymnu na Melantrichu

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Wikimedia Commons/CC-BY-SA-4.0/Josef Karas

Svou tvorbou ovlivnil spoustu současných umělců. Jeho písně převzal třeba Daniel Landa nebo Tomáš Klus.

Jeho písně jsou nadčasové a dodnes velmi oblíbené. Karel Kryl je právem považován za symbol boje proti komunismu. Skládal písně, které režim nenáviděl. V životě nebylo moc okamžiku, kterých by litoval, tedy až na vystoupení s Karlem Gottem.

Článek

Psal se zrovna 4. prosinec 1989, krásné časy, pouhé dva týdny po Sametové revoluci. V ten den na balkoně Melantrichu vystoupili Karel Kryl s Karlem Gottem a zpívali československou státní hymnu. Sledovalo je na tři sta tisíc lidí, atmosféra byla až elektrizující. Oba tehdy nejspíš měli husí kůži.

„Nápad tehdy vzešel z týmu okolo Václava Havla. Občanské fórum chtělo mít umělce na své straně, tak vznikla myšlenka symbolického spojení dvou světů. Emigranta Karla Kryla, známého z Rádia Svobodná Evropa, a mě, který svou zemi neopustil,“ popsal před lety Gott.

Byla to chyba

I když působili v euforii, v Karlovi Krylovi to už tehdy nejspíš pořádně vřelo. Byla pro něj sice čest zpívat hymnu před tolika lidmi, už horší ale bylo, s kým zrovna stál na balkóně. Karel Gott byl sice všemi milovaný hudebník, ale rovněž měl pověst člověka, který šel režimu „na ruku“. A bylo mu jedno, jaký zrovna byl.

Později Gott přiznal, že se k němu dostala zpráva, která ho velmi zklamala. Krylovi měla jeho rodina vyčíst, že se k vystoupení s ním nechal přemluvit. „Měl se prý ode mě distancovat. Načež při nějakém rozhovoru řekl, že naše společné zpívání byla politická hymna, jakási agitka, a že tam nebyl on s Karlem Gottem, nýbrž Karel Gott s ním,“ postěžoval si Gott v rozhovoru pro Primu.

Jednoduše to nešlo dohromady

Když se na to podíváme s odstupem času, tak je skutečně až bizarní, že s Karlem Krylem na Melantrichu vystoupil právě Gott. Určitě by se našlo mnoho vhodnějších umělců, kteří by byli do dvojce s ním vhodnější. Jenže Gottova aura byla už tehdy tak silná, že tomu nejspíš nešlo odolat.

Kryla ale do smrti nemrzelo jen vystoupení s Gottem, ale ještě jedna věc. Dodnes se říká, že si moc přál, aby ho na hradě přijal prezident Václav Havel. „Tento hrot v Karlu Krylovi zůstal,“ řekl k tomu pražský světící biskup Václav Malý, který se s ním sešel právě v listopadových dnech 1989. Přitom se mezi umělci snad nenašel nikdo, kdo by si vřelé pozvání od prezidenta zasloužil tak moc, jako právě Kryl.

Komunisté mu soustavně ničili život

Rodák z Kroměříže začínal svou kariéru na malých scénách na Moravě. Rozhlas hrál jeho první písně někdy v polovině šedesátých let, ovšem zásadní zlom přišel až v době sovětské okupace. Právě ta se stala terčem jeho písní a díky nim získal svou první větší popularitu.

Jeho první deska vyšla jen pár měsíců poté, co vtrhla vojska Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. A jakmile se soudruzi dozvěděli, že existuje píseň Bratříčku, zavírej vrátka, okamžitě se stala „trezorovou záležitostí“. Lidé ji ale o to víc milovali, byla symbolem tehdejší doby.

Foto: Wikimedia Commons/CC-Zero/VANOCE2022

Plaketa na Benešově náměstí v Teplicích.

Tvořil v exilu

Až do Sametové revoluce tak Karel Kryl tvořil v exilu, konkrétně v západním Německu. Tam sice prožil složité začátky, protože nikoho neznal, ale brzy se spojil s těmi správnými lidmi a dočkal se od nich pomoci a podpory.

„Žádný strach, ve světě se neztratím, a hlavně klid, nic se neděje. Chleba je tu stejnej jako doma, lidi jsou dobří i zlí jako doma, snad se mi nebude příliš stýskat,“ napsal tehdy v dopise svým rodičům.

Litoval rozpadu Československa

Přestože žil dlouhé roky v Německu, nikdy nepožádal o tamní občanství. Byl to hrdý Čech a pevně věřil, že se do své rodné země jednou vrátí. To se mu také splnilo, a v listopadu 1989 se do Československa na několik dní podíval. Těžko ale říct, zda by přijel, kdyby mu v té době nezemřela maminka na jejímž pohřbu za žádnou cenu nechtěl chybět.

I když ale v jeho milované zemi „padl režim“, polistopadová politika se mu nelíbila. Zejména pak byl kritikem rozpadu Československa. Zareagoval na něj skladbou Od Čadce k Dunaju, nic víc s tím ale udělat nemohl.

Ani na sklonku života nepřestal Karel Kryl skládat a koncertovat. Jeho smrt přišla náhle, když 3. března 1994, tedy před třiceti lety, zemřel v německém Mnichově na následky infarktu myokardu. Pochován je ale na Břevnovském hřbitově v Praze, tedy v zemi, kterou celý život miloval.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz