Článek
Až by jeden řekl, že vládní poslanci ten den hráli hru „před pikolou, za pikolou“. Pardon, tedy kromě ministra Jurečky, který na její obhajobu zůstal sedět v lavicích pro členy vlády sám, sám jako „kůl v plotě“. Takže opozice mluvila opět do prázdných zdí, jak se při jednáních této Sněmovny často stává, a sledovali jsme jen její silně emocionální výkřiky do tmy.
Návrh prošel díky nadpoloviční většině poslanců vládní čtyřkoalice ve sněmovně. Výsledek byl předem jasný, a jen naivka a pošetilec by věřil v sociální cítění lidovců, a doufal, že nakonec vládní návrh nepodpoří. Jenže lidovci se už dávno sociální politiky zřekli výměnou za dobře placené funkce.
Přesto se před a po hlasování vyskytly tři zábavné momenty.
Například když premiér Petr Fiala krátce po hlasování vyzval na tiskové konferenci diváky ČT24, aby jeho vládní koalici dali v příštím roce opět hlas, aby mohla být garantem pokračovaní důchodové reformy. ANO totiž předem avizovalo, že pokud ve volbách zvítězí, že ji zruší. Petr Fiala asi zapomněl, že podle veřejných průzkumů agentury CVVM jeho vládě plně důvěřují 2% lidí a že další pokračování jeho vlády je něco jako z oblasti sci-fi.
Za druhé mne velmi pobavili Piráti, jmenovitě Olga Richterová a Jakub Michálek, kteří ve Sněmovně neustále hráli hru „my nic, my muzikanti“. Jak jinak si vysvětlit, že se náhle distancovali od návrhu reformy, kterou sami ve vládě 2 roky projednávali s koaličními partnery?
A za třetí, jak se říká, nejlepší vtip na konec: definitivní, opozicí a odbory naprosto nestravitelnou podobu návrhu důchodové reformy, určil poslanec Marek Benda, který hned po škole zasedl do lavic poslanecké sněmovny a sedí v jejích přítmích dodnes. Jak takový člověk může něco vědět o náročných profesích, když nikdy nespatřil na vlastní oči sluníčko? Ví vůbec, jak vypadá reálný život tam venku, za zdmi Poslanecké sněmovny?
No řekněte sami, není to, po nedávném zvýšení platů poslanců a senátorů, další výsměch milionům pracujících lidi? Naštěstí mnohokrát se potvrdilo, že arogance moci vždy předchází pádu. A ten je pro čtyřkoalici, dá se říci s jistotou, nevyhnutelný.
