Článek
Někdo by si mohl pomyslet, že se chci pustit do politiky a s ní souvisejících elementů a procesů. Jak víme, jedná se o dlouhodobou záležitost, která přináší vrásky na čelech mnoha lidí, hlavně právě politiků. Nebudu se vyjadřovat a tím méně vměšovat do vnitřních dějství uvedené země. Její lid, přesněji podobně jako u nás jen jeho nějaká část, se nějak rozhodl, a tak se jde kupředu. Nebo možná jinam?
Spíše bych připomněl, že existuje jistá známá lidová moudrost - „když dva dělají totéž, nemusí to být totéž“. Leckdo by přidal konkrétní příklady, při nichž si zadělal na potíže, když po někom chtěl něco opakovat, napodobit ho. Většinou v dobré víře. Leč nestalo se. Jako kdyby měla platit slovní „kolegyně“ ve znění - opakovaný vtip přestává být vtipem. Což ale někdy platí a jindy nikoli. Místo líčení dalších složitostí a peripetií se mírně posuneme.
Dnes by mohla být prvně zmíněná moudrost poněkud posunuta ve smyslu, kdy stejný člověk se výrazně odlišně chová v různých prostředích. Obvykle se snažíme uplatňovat zásady slušného chování, a tak dbáme na místo, kde se nacházíme, což nás vede k uskutečňování různých ohledů, aby nedosáhli v očích a ústech jiných lidí negativního hodnocení. Od odborníků na prožívání, myšlení a chování lidí máme k dispozici poznatek, že jde o normální počínání. Jenže někdy se může dost vymykat. Zejména u lidí, kteří se nacházejí ve veřejném prostoru a jsou velmi viditelní. Mám na mysli politiky. Jiné řečnění a konání předvádějí tzv. doma a dost rozdílné mimo svou zemi. Každý se tu může zamyslet, o nakolik morální postupy se jedná. Leckomu jistě leccos v hlavě naskočí…
Protože se politikou opravdu nechci zabývat, přeskočím do jiné oblasti. Jak vypadá první tvář? Několika postřehy se zastavím u pobytu v termálních lázních. Nikdy jsem v nich nebyl, a tak jsem byl hodně zvědav, jak dění bude vypadat a co mi přinese. Nebo naopak sebere? Kromě dost dlouhé cesty se jednalo o vesměs příjemnou akci. Ubytováním počínaje, kvalitní stravou pokračuje a konče právě širokou nabídkou a solidním vzhledem na místě, kde jsme si spolu s přáteli užívali teplé vody a místních atrakcí a možností. Kromě faktu, že jsme museli po pár dnech končit a vrátit se, pobývání v jižní zemi nemělo chybu.
Slíbil jsem dvě tváře Maďarska. Nyní je místo, abych doplnil sportovní. Nemám v úmyslu se zapojit do zkoumání historie úspěchů bývalého územního souseda. Naopak připojím docela čerstvou záležitost. Naši sportovní fanoušci budou vědět, že do města Paks zajel jeden z českých fotbalových celků, aby zde sehrál odvetné utkání a pokusil se postoupit do základní skupiny Konferenční ligy. Na místě ale fotbalisty čekalo několik nepříjemných překvapení. Člověk leccos vydrží a překousne. Zde se ovšem zdálo, že jde o cílené kroky, jejichž cílem a smyslem bylo rozhodit české sportovce. Následně měli podat horší výkon a umožnit domácímu týmu postoupit. Jistě nebudeme považovat za náhodu, že zrovna den před zápasem probíhají těsně u místa ubytování celku výkopové práce za přispění hlučných strojů a dokonce přes obvyklý čas práce manuálních pracovníků. Dále navzdory letním horkům nefunguje klimatizace atd.
Dvě tváře Maďarska, jak jsem je předestřel, se zakládají na skutečnosti, kterou je možné ověřit. Jednak návštěvou termálních lázní. Jednak dotazem u přímých účastníků fotbalového zájezdu. Jeli tam i obětaví fandové a byli rovněž zaskočeni a pohoršeni. Dospěli sem po dlouhé cestě autobusem, což nebylo v teple snadné. Naštěstí čeští hráči projevili „pevnost“, zvítězili a po sedmnácti letech do poháru postoupili.
