Článek
Když jsem s touto prací začínala, měla jsem o svých klientech poměrně jasnou představu. Předpokládala jsem, že přijdou, zaplatí si za konkrétní službu a zase odejdou. Všechno bude jednoduché, předvídatelné a bez zbytečných emocí. Já budu vědět, za co dostávám zaplaceno, a oni dostanou to, pro co si přišli. Jenže realita mě postupně naučila, že lidské motivace bývají mnohem složitější.
Samozřejmě, že sex hrál důležitou roli. Někteří muži přesně věděli, co chtějí, nezdržovali se dlouhými rozhovory a naše setkání probíhala podle očekávání. Jenže jiní mě překvapili hned v prvních minutách. Sotva jsme se usadili, začali vyprávět o své práci, rodině, problémech nebo o vztahu, který už dávno nefungoval tak, jak by si přáli. Někdy jsem měla pocit, že samotný sex pro ně ani není tím hlavním, kvůli čemu přišli.
Jeden typ klientů se opakoval častěji, než jsem čekala. Muži, kteří působili úspěšně, sebevědomě a finančně zajištěně, ale zároveň vypadali, jako by jim v životě něco důležitého chybělo. Dokázali si zaplatit drahý hotel, luxusní večeři i moje služby. Přesto se během setkání opakovaně vraceli k tomu, jak jsou unavení, jak jim nikdo nenaslouchá nebo jak dlouho s nimi nikdo pořádně nemluvil.
Zpočátku jsem nevěděla, jak na to reagovat. Byla jsem tam přece pracovně, ne jako terapeutka nebo kamarádka. Postupem času jsem ale pochopila, že někteří lidé přicházejí nejen za fyzickým zážitkem, ale také za pocitem, že se na chvíli mohou uvolnit. Nemusejí nic dokazovat, hrát roli dokonalého partnera ani předstírat, že mají svůj život pod kontrolou.
Překvapilo mě také, kolik mužů potřebovalo slyšet něco obyčejného. Že vypadají dobře. Že jejich starosti dávají smysl. Že je někdo skutečně poslouchá. Někdy stačilo, že jsem se jich zeptala, jak se mají, a počkala na odpověď. Najednou se rozpovídali způsobem, který bych od člověka přicházejícího za placeným sexem vůbec nečekala.
Neznamená to, že jsem si s každým klientem vytvořila nějaké zvláštní pouto. Byla to práce a hranice pro mě byly důležité. To, že se mi někdo svěřil, ještě neznamenalo, že jsem za něj měla nést odpovědnost nebo řešit jeho osobní problémy. Naučila jsem se rozlišovat mezi obyčejnou lidskou vstřícností a situací, kdy ode mě někdo očekával víc, než jsme si domluvili.
Právě očekávání totiž někdy dokázala být komplikovanější než samotné intimní chvíle. Někteří muži chtěli, abych se na ně těšila, pamatovala si každý detail jejich života a chovala se, jako bychom měli vztah. Jiní potřebovali ujištění, že je neodsuzuji. A občas se objevil někdo, kdo si zaplacenou službu vykládal jako nárok na mou pozornost, čas nebo souhlas se vším, co si vymyslel. V takových chvílích bylo nezbytné připomenout, že peníze neznamenají, že přestávají platit moje pravidla.
Lidé mají často tendenci dívat se na sexuální práci černobíle. Buď si představují ženu, která je do všeho nucená a nemá žádnou možnost rozhodovat, nebo někoho, kdo si bezstarostně vydělává velké peníze. Skutečnost může být mnohem pestřejší. Každá žena má jinou zkušenost, jiné důvody i jiné hranice. Stejně tak nelze všechny klienty házet do jednoho pytle.
Jedna věc mi ale postupem času začala připadat zajímavá. Za peníze si člověk může koupit čas, konkrétní službu nebo předem domluvený zážitek. Nemůže si tím ale automaticky zajistit opravdovou náklonnost, důvěru ani pocit, že mu někdo rozumí. Někteří muži jako by doufali, že když zaplatí dost, dostanou i něco navíc, co se nedá přesně popsat ani vyúčtovat.
Možná právě proto mě nejvíc překvapilo, že za dveřmi, za kterými jsem očekávala hlavně fyzickou intimitu, se někdy otevírala témata samoty, nejistoty a potřeby být přijatý. Ne každý klient něco takového hledal a nebylo by fér tvrdit opak. Přesto jsem se setkala s muži, kteří mi připomněli, že i člověk, jenž na první pohled působí naprosto sebejistě, může mít problém říct nahlas, co mu v životě chybí.
Dnes už vím, že mě na této práci nepřekvapily jen částky, které byli někteří muži ochotni zaplatit. Mnohem víc mě překvapilo, co všechno od setkání očekávali. A také to, jak obtížné může být rozpoznat rozdíl mezi tím, co si člověk zaplatí, a tím, po čem ve skutečnosti touží.
