Článek
Palestinský ‚sociální antropolog‘ Yasar Abu Ghosh žijící celý život v Česku a pracující na pražské UK v něm překrucuje fakta a vše podává z pohledu palestinských teroristů.
Na úvod taková perlička:
Když byl v 7 letech rok na Západním břehu:
„V paměti mi utkvělo i to, jak jsem si získal uznání celého okolí, když jsem poprvé hodil kámen na džíp izraelské armády.“
„Nakbu“ nepovažuje za důsledek pokusu Arabů v r. 1948 zlikvidovat Izrael, ale za vyhnání palestinských Arabů.
Stát Izrael označuje za apartheid jen proto, že Izrael se označuje jako stát židovského národa, i když tamní Arabové mají stejná práva jako Židé (btw Československo se celou dobu označovalo za stát národa československého nebo národů českého a slovenského, ale za „apartheid“ ho nikdo neoznačuje).
Jednání a dohody z Osla podává jako podrazy Izraelců: „Nebyl důvod důvěřovat, že jakákoli Barakova nabídka bude realistická“. Typickým příkladem jeho přístupu bylo „divení se“ nad tím, že premiér Barak požadoval, „že dohody budou konečné. Trval na tom, že Palestinci se po jednáních zřeknou jakýchkoli dalších nároků“.
Ad Gaza: tvrdí, že příměří porušili v 80% případech Izraelci, a že si Palestinci myslí, že současnou válku nerozpoutal svým masakrem 7. 11. Hamás. Obhajuje válečný zločin, že teroristé jsou v civilu, „vnímá se to tak, že každý bojuje proti okupaci.“ Obhajuje tunely, prý jimi taky proudilo zboží pro obyvatele Gazy. A popírá prokázané propojení tunelů s nemocnicemi a školami. A dokonce obhajuje i zneužívání civilních objektů Hamásem:
„Hamás je prostě guerillová milice, která bojuje z městských struktur.“
A obhajuje i známé heslo „Palestina od moře k řece“ : „Pokud i Hamás má oficiální slogany, týkaly by se spíše odstranění státu Izrael, ale ne vyhlazení Židů.“
A jeho představa řešení:
„Jistě, kdybych žil v roce 1948, i já bych přemýšlel jinak. Dnes už není možné přát si nebo požadovat zánik státu Izrael. Přirozeně se musí najít i způsob řešení, který umožní, aby jedna strana neovládala tu druhou. Z hlediska Palestinců, kteří usilují o naplnění práva na sebeurčení a zároveň jsou odhodláni žít v Palestině, je tedy zřejmě nejvýhodnější opravdu usilovat o jeden společný stát pro dva národy. Zdá se mi ale jasné, že na tomto území dlouhodobě dva antagonistické státy nebudou moci fungovat. Kromě toho by to bylo pro Palestince mimořádně nevýhodné, protože jsou slabší a v mnohem horší mezinárodní konstelaci.“
Tak jasně, ten závěr mluví za vše: Pustit do Izraele cca 5,5 mil. Palestinců, kteří z velké části 75 let sedí v táborech a čekají na pomstu, na to, co Izraelci za tu dobu vybudovali.
Pozn. Není to první propalestinsky zaměřený článek, ale tento už překračuje všechny meze seriózního investigativního média.
Zdroj:https://denikn.cz/1329625/uz-nelze-zadat-zanik-izraele-a-vzajemne-se-vyhanet-reseni-muze-byt-v-navratu-mini-palestinsky-akademik-zijici-v-praze/
