Článek
216 214 korun za rok. V přepočtu 18 tisíc měsíčně a 592 korun denně
Český statistický úřad zveřejnil nové výsledky Statistiky rodinných účtů za rok 2025. Průměrné spotřební výdaje českých domácností dosáhly 216 214 Kč na osobu za rok.
Převedeno do částek, které se dají lépe představit, je to přibližně 18 018 Kč měsíčně na osobu. Denní průměr vychází na zhruba 592 Kč. To ale neznamená, že průměrný Čech každý den skutečně vytáhne šest stovek z peněženky. Do ročního součtu se rozpočítávají velké i nepravidelné výdaje od bydlení přes dopravu až po pojištění.
Ještě důležitější je struktura. Dvě největší položky – bydlení a potraviny – dohromady spolknou přes 94 tisíc Kč ročně na osobu. To je téměř 44 procent všech spotřebních výdajů.
Primární data: ČSÚ – Statistika rodinných účtů, data za rok 2025
Největší položka není jídlo. Je to bydlení
Za bydlení, vodu, energie a paliva připadlo v roce 2025 průměrně 54 042 Kč na osobu. To je přibližně 4 504 Kč měsíčně a přesně čtvrtina všech sledovaných spotřebních výdajů.
Tahle částka ale není totéž co nájem jednoho člověka v samostatném bytě. ČSÚ pracuje s domácnostmi a údaje přepočítává na osobu. Náklady na bydlení se v domácnosti dělí mezi více členů, a proto průměr na osobu vypadá výrazně nižší než nájem garsonky nebo bytu na realitním portálu.
Je to zároveň dobrá připomínka, proč samotný průměr nelze použít jako osobní normu. Single člověk v nájmu může za bydlení dát násobně víc. Člen domácnosti ve vlastním splaceném bytě naopak méně.
Jídlo vychází na 3340 Kč měsíčně na osobu
Potraviny a nealkoholické nápoje byly druhou největší skupinou. Ročně na ně připadlo 40 071 Kč na osobu, tedy přibližně 3 339 Kč měsíčně nebo 110 Kč denně.
ČSÚ zároveň uvádí, že z potravin utrácely domácnosti nejvíce za maso. Samotný průměr kolem tří tisíc měsíčně opět není návod, kolik má stát jídelníček jednoho člověka. Záleží na velikosti domácnosti, nákupech ve slevách, stravování mimo domov i na tom, kolik potravin domácnost skutečně spotřebuje.
Zajímavé je srovnání s rokem 2024. Potraviny tehdy vycházely na 37 888 Kč na osobu, takže v roce 2025 tato položka meziročně vzrostla zhruba o 2 183 Kč.
Třetí je doprava: skoro 1800 Kč měsíčně
Doprava stála v průměru 21 218 Kč ročně na osobu. Měsíční přepočet je asi 1 768 Kč. Do této skupiny nepatří jen benzín nebo nafta, ale širší soubor výdajů spojených s dopravou.
Hned za dopravou je rekreace, sport a kultura s 19 512 Kč ročně, tedy 1 626 Kč měsíčně. Stravovací a ubytovací služby přidávají dalších 15 662 Kč ročně, přibližně 1 305 Kč za měsíc.
Právě v těchto položkách je dobře vidět, proč průměrná domácnost není jedna konkrétní rodina. Člověk bez auta může mít dopravu velmi nízkou a utratit víc za cestování. Jiný má dva vozy a do restaurace prakticky nechodí. Součet všech domácností vytvoří průměr, který nikomu nemusí přesně odpovídat.
Kam jde průměrných 18 tisíc měsíčně
Když roční data ČSÚ převedu na měsíc, vznikne orientační rozpad jednoho průměrného spotřebního rozpočtu na osobu:
Bydlení, voda, energie a paliva: 4 504 Kč
Potraviny a nealkoholické nápoje: 3 339 Kč
Doprava: 1 768 Kč
Rekreace, sport a kultura: 1 626 Kč
Stravovací a ubytovací služby: 1 305 Kč
Vybavení a služby pro domácnost: 1 039 Kč
Informace a telekomunikace: 1 029 Kč
Osobní a sociální péče, různé zboží a služby: 809 Kč
Odívání a obuv: 682 Kč
Zdraví: 648 Kč
Pojištění a finanční služby: 591 Kč
Alkoholické nápoje a tabák: 513 Kč
Vzdělávání: 166 Kč
Součet vychází přibližně na 18 018 Kč měsíčně. Částky jsou zaokrouhlené, proto se mohou v součtu o několik korun lišit.
Co kdybychom průměr jednoduše vynásobili počtem lidí
1 osoba: modelově 216 214 Kč ročně tedy 18 018 Kč měsíčně
2 osoby: modelově 432 428 Kč ročně tedy 36 036 Kč měsíčně
3 osoby: modelově 648 642 Kč ročně tedy 54 054 Kč měsíčně
4 osoby: modelově 864 856 Kč ročně tedy 72 071 Kč měsíčně
Tohle je záměrně jen matematický model, nikoli odhad reálného rozpočtu konkrétní rodiny. Domácnosti sdílejí bydlení, energie, internet, auto i část vybavení, takže výdaje nerostou lineárně s každým dalším členem. Právě proto ČSÚ zveřejňuje i podrobnější třídění podle typu domácnosti.
Zaměstnanci utrácejí víc než průměr, důchodci méně. Struktura je ale úplně jiná
U domácností zaměstnanců dosáhly spotřební výdaje v roce 2025 v průměru 224 196 Kč na osobu. U domácností důchodců bez pracujících členů to bylo 201 002 Kč.
Rozdíl ale není jen v celkové částce. Zaměstnanecké domácnosti měly výrazně vyšší výdaje na dopravu: 26 342 Kč na osobu za rok oproti 10 200 Kč u důchodců. Za stravovací a ubytovací služby utratily 18 119 Kč proti 8 713 Kč.
Důchodcovské domácnosti naopak vydaly více za bydlení: 65 917 Kč na osobu oproti 51 355 Kč u zaměstnanců. Více utratily i za potraviny a nealkoholické nápoje – 44 629 Kč proti 39 512 Kč.
To je podle mě nejzajímavější část celé statistiky. Dvě domácnosti mohou mít podobný celkový roční účet, ale úplně jiný pocit z peněz. Jedna řeší auto, restaurace a volný čas. Druhá bydlení, jídlo a zdraví.
Proč se 216 tisíc nezdá jako 216 tisíc
Když člověk slyší částku přes 216 tisíc Kč ročně na osobu, může působit překvapivě vysoká. Jenže velká část peněz odchází bez jediného dramatického nákupu. Bydlení, elektřina, internet, doprava, jídlo a pojištění se skládají měsíc po měsíci.
Právě pravidelné malé a střední platby vytvářejí velké roční číslo. Například tisíc korun měsíčně je 12 tisíc za rok. Pět podobných položek už dělá 60 tisíc, aniž by člověk jednou jedinkrát koupil něco, co by považoval za luxus.
Proto je roční přepočet užitečný. Předplatné za 299 Kč měsíčně není v ročním pohledu 299 Kč, ale 3 588 Kč. Telefon a internet za tisícovku měsíčně jsou 12 tisíc. A rozdíl 500 Kč v měsíčním nájmu znamená šest tisíc za rok.
Data zároveň ukazují, kde výdaje meziročně rostly a kde klesly
Celkové průměrné spotřební výdaje vzrostly z 212 569 Kč v roce 2024 na 216 214 Kč v roce 2025. Rozdíl činí 3 645 Kč na osobu za rok, tedy přibližně 304 Kč měsíčně.
Ne všechny kategorie ale rostly. Bydlení, voda, energie a paliva v průměru klesly z 54 935 na 54 042 Kč. Klesly také výdaje za alkohol a tabák nebo za odívání a obuv.
Naopak doprava vzrostla z 21 063 na 21 218 Kč, rekreace, sport a kultura z 18 904 na 19 512 Kč a zdraví z 6 880 na 7 775 Kč. Výdaje za potraviny vyskočily z 37 888 na 40 071 Kč.
Counter-check: průměrná čísla nejsou účet konkrétního člověka
Bylo by chybou vzít těchto 216 tisíc Kč a tvrdit, že kdo utrácí víc, neumí hospodařit. Náklady na bydlení se mezi Prahou a menší obcí liší o tisíce. Domácnost s autem má jinou dopravu než člověk s ročním kuponem na MHD. Rodina s dětmi má úplně jiné výdaje než důchodce nebo single zaměstnanec.
Statistika rodinných účtů je cenná právě jako mapa celé země. Neříká, jak má vypadat váš rozpočet. Ukazuje, kam v průměru skutečně tečou peníze českých domácností a jak se jejich struktura mění.
Verdikt: největší český účet je bydlení. A hned za ním každodenní jídlo
Z více než 216 tisíc Kč průměrných ročních spotřebních výdajů připadá čtvrtina na bydlení a téměř pětina na potraviny. Dohromady jsou to dvě položky, které určují rozpočet mnohem víc než většina viditelných nákupů.
A právě tady podle mě leží největší síla nových dat ČSÚ. Ukazují, že domácí rozpočet většinou nerozbije jedna káva nebo jeden nákup v e-shopu. Největší peníze odcházejí ve velkých, opakujících se kategoriích, které se mění pomalu a často se jim nedá jednoduše vyhnout.
Průměrný člověk tak podle statistiky spotřebuje v penězích kolem 592 Kč denně. Jen malá část z toho ale vypadá jako „utrácení“. Většina je prostě cena každodenního života.
Zdroje
