Článek
Pomlčka a lomítko nejsou ozdoba
České číslo účtu často zapisujeme skoro mechanicky: několik číslic, někdy pomlčka, pak hlavní číslo a za lomítkem čtyřmístný kód banky. Jenže ten zápis není libovolný. Česká národní banka přesně určuje, z jakých částí se národní formát skládá a jak dlouhé mohou být.
Před lomítkem je identifikátor účtu klienta. Ten může mít dvě části: volitelné předčíslí o nejvýše šesti číslicích a povinnou základní část o nejvýše deseti číslicích. Za lomítkem stojí čtyřmístný kód platebního styku, který identifikuje instituci. Celé číslo tedy není jedna dlouhá řada. Je to několik polí poskládaných podle přesného schématu.
Předčíslí může úplně chybět
Vyhláška ČNB říká, že první část identifikátoru účtu může obsahovat nejvýše šest číslic a v národním zápisu nemusí být vůbec. Proto má někdo účet například ve tvaru 123456789/0100 a jiný 19-123456789/0100.
Předčíslí není další kód banky. Je součástí identifikátoru účtu uvnitř konkrétní instituce. V interních datových formátech se prázdné předčíslí často doplňuje nulami na šest pozic, ale při běžném zápisu se nulové předčíslí nepíše.
Základní část má až deset číslic
Druhá část identifikátoru účtu má nejvýše deset číslic. V technických formátech ČNB se kratší čísla doplňují zleva nulami. Pro člověka tedy účet může vypadat krátce, zatímco systém s ním pracuje v pevné délce.
Právě tahle vlastnost je důležitá při převodu do IBANu. Český IBAN má vždy 24 znaků. Po úvodním CZ a dvou kontrolních číslicích následuje čtyřmístný kód banky a potom šest pozic předčíslí a deset pozic základní části účtu. Co v běžném zápisu chybí, doplní systém nulami.
Čtyři číslice za lomítkem nejsou součástí vašeho účtu uvnitř banky
Kód za lomítkem patří poskytovateli platebních služeb. ČNB vede oficiální číselník těchto kódů. Proto může stejná číselná kombinace před lomítkem existovat u různých bank a přesto jít o dva různé účty: rozdíl udělá právě kód instituce.
V národním formátu tedy teprve spojení identifikátoru účtu a kódu banky vytvoří údaj, který se používá pro směrování platby ke správnému poskytovateli a správnému účtu.
Nejzajímavější část je skrytá: modulo 11
Číslice nejsou jen omezené délkou. ČNB používá kontrolu na modulo 11. U jednotlivých pozic se číslice násobí předem danými vahami a součet musí být dělitelný jedenácti.
Pro desetimístnou část jsou váhy zprava 1, 2, 4, 8, 5, 10, 9, 7, 3 a 6. Pokud výsledný součet podmínku nesplní, číslo není podle pravidel vytvořené správně. Podobně se kontroluje i předčíslí, pokud existuje.
Neznamená to, že matematika odhalí úplně každý možný překlep. Je to ale jednoduchá kontrolní pojistka, díky které systém umí zachytit velkou část nesmyslných kombinací ještě před tím, než by se s nimi dál pracovalo.
IBAN není jiné konto, jen jiný zápis
Když český účet převedeme do IBANu, nevzniká nový účet. Jen se jeho struktura zabalí do mezinárodního formátu. ČNB uvádí například národní číslo 19-2000145399/0800 a jeho IBAN CZ65 0800 0000 1920 0014 5399.
Z příkladu je vidět všechno najednou: CZ označuje stát, 65 jsou kontrolní číslice IBANu, 0800 je kód banky a zbytek obsahuje předčíslí a základní část doplněné na pevné délky.
Obyčejná pomlčka a lomítko tak ve skutečnosti skrývají docela přísně organizovaný systém. Až příště internetové bankovnictví odmítne některou kombinaci jako neplatnou, nemusí jít jen o to, že účet „neexistuje“. Už samotný tvar čísla může matematicky porušovat pravidla, podle kterých české účty vznikají.
Zdroje a prameny
Česká národní banka — vyhláška č. 169/2011 Sb. — pravidla národního formátu, délky jednotlivých částí a 24znaková struktura českého IBANu — otevřít zdroj
ČNB — Pravidla CERTIS, příloha 1 — aktuální algoritmus kontroly čísla účtu modulo 11 a používané váhy — otevřít zdroj
ČNB — IBAN, mezinárodní formát čísla účtu — struktura českého IBANu a příklady převodu národního čísla účtu — otevřít zdroj
ČNB — Číselník kódů platebního styku — role čtyřmístných kódů bank a dalších poskytovatelů — otevřít zdroj
