Článek
Částka 7,8 miliardy korun může působit jako ohromný balík peněz. Bez druhého čísla ale neříká skoro nic. Obě veřejnoprávní média mají pro rok 2026 naplánované poplatkové příjmy přes 9,2 miliardy korun. Pokud by od roku 2027 místo nich dostala částky navržené vládou, hlavní zdroj financování by se jim mezi těmito dvěma modely snížil téměř o 1,4 miliardy. To není odhad z politické tiskovky: rozdíl lze spočítat z rozpočtových dokumentů obou institucí a z parametrů vládního návrhu.
Jedna tabulka, která oddělí příjmy od celého rozpočtu
Rozpočet České televize na rok 2026 předpokládá příjem z televizních poplatků 6,730 miliardy korun. Rozpočet Českého rozhlasu počítá s výnosy z rozhlasových poplatků 2,4762 miliardy. Pro rok 2027 je v návrhu vládního tisku 231 uveden příspěvek 5,741826 miliardy pro ČT a 2,065766 miliardy pro ČRo. Porovnání je záměrně jen mezi hlavním poplatkovým příjmem a jeho plánovanou náhradou: obě média mají také další příjmy a jejich celé roční rozpočty nejsou totožné s poplatkovou položkou.
Součet dává pokles o 1 398 608 000 korun, tedy přibližně 15,2 procenta proti plánovaným poplatkovým příjmům za rok 2026. U ČT činí relativní rozdíl zhruba 14,7 procenta a u rozhlasu 16,6 procenta. Čísla však srovnávají plán 2026 s navrženým systémem 2027, nikoliv skutečné inkaso dvou již uzavřených účetních období. Budoucí hospodářský výsledek se proto z této jediné tabulky vypočítat nedá.
Co v rozpočtu České televize znamená miliarda
ČT má na rok 2026 naplánované celkové výnosy 8,536 miliardy korun. Mezi hlavními nákladovými okruhy stojí mzdy a zákonné pojištění 2,927 miliardy, výrobní úkol 2,850 miliardy a provozní a režijní náklady přibližně 1,913 miliardy. Výrobní úkol se týká vzniku a zajišťování pořadů; samotná položka ale není celý účet za vysílání. Část výroby se promítá také do práce zaměstnanců, práv a dalších provozních služeb. Nelze proto jednoduchým škrtem v jedné kolonce určit, který seriál, zpravodajská relace nebo sportovní přenos by skončil.
Pro představu: rozdíl 988 milionů u ČT odpovídá zhruba 34,7 procenta letošního rozpočtovaného výrobního úkolu. To je měřítko velikosti částky, nikoliv návrh odebrat třetinu výroby. Vedení televize by případný nový rámec muselo promítnout do celého finančního plánu, do víceletých smluv, investic i personálního provozu. Bez rozpočtu na rok 2027 a konkrétních rozhodnutí nelze poctivě tvrdit, že právě o tolik klesne výroba.
Český rozhlas: 25 stanic a provoz, který musí pokračovat
Český rozhlas plánuje pro rok 2026 vyrovnané výnosy a náklady 2,736 miliardy korun. Z toho na osobní náklady připadá 1,352 miliardy a na služby přibližně 1,046 miliardy. Dokument zároveň počítá s investicemi 200 milionů korun do techniky, digitalizace a dalšího vybavení. Přitom zajišťuje vysílání 25 stanic, z nichž významnou část tvoří regionální programy. Předpokládaný rozdíl 410,4 milionu u hlavního příjmu je vyšší než dvojnásobek rozpočtovaných investic – opět pouze jako ilustrace řádu, nikoli doporučení investice zrušit.
Z hlediska posluchače nejsou regionální studia jen budovy a vysílače. Jsou to lidé, kteří pokrývají místní události, dopravní situaci či mimořádné zprávy. Kolik peněz by po změně zůstalo právě regionům, veřejné tabulky zatím neříkají. Bylo by nepřesné vydávat obecné varování před menším rozpočtem za již schválený seznam rušených pořadů.
Co vládní návrh současně slibuje
Pro úplnost: vládní záměr není pouhé jednorázové snížení dvou příjmů. Mění i jejich zdroj. ČT a ČRo by podle předlohy dostávaly pravidelný příspěvek ze státního rozpočtu stanovený přímo zákonem. V dokumentaci je také valorizační mechanismus navázaný na kumulovanou inflaci. Zastánci reformy argumentují úlevou domácnostem a firmám, odpůrci varují před závislostí na politickém rozhodování i před nedostatečnou výší příspěvků. Obě námitky lze posuzovat samostatně: způsob placení není totéž co dostatečnost financování.
Tři poctivé závěry z rozpočtových dokumentů
První: částka 1,4 miliardy je ověřitelný rozdíl mezi plánovaným poplatkovým příjmem v roce 2026 a navrženými příspěvky od roku 2027. Druhý: veřejnoprávní média nemají pouze poplatkové příjmy, takže ji nelze bez dalšího odečíst od jejich letošních celkových výnosů a výsledek označit za hotový rozpočet roku 2027. Třetí: konkrétní dopad na pořady, sportovní práva, zaměstnance nebo regionální studia bude záviset na finálním zákonu a skutečných finančních plánech. Teprve ty ukážou, co se změnilo na obrazovce a v éteru, nejen v legislativní tabulce.
Debata o médiích veřejné služby si zaslouží víc než číslo v titulku. Při porovnání oficiálních rozpočtů je vidět jak velikost navrhované změny, tak hranice toho, co z ní dnes můžeme vyvozovat. A právě to je pro plátce poplatků i daňového poplatníka důležitější než další rychlý spor o to, kdo kterému médiu fandí.
Prameny a dokumenty
