Článek
Když se mluví o českých silnicích, největší pozornost dostávají dálnice. Otevírá se nový úsek, řeší se chybějící propojení a desítky kilometrů se stávají politickým i dopravním tématem. Jenže při pohledu na celou síť vyjde trochu jiný obraz: dálnice jsou její nápadně malá část.
Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic, které zveřejnil Český statistický úřad, měřila k 1. lednu 2026 česká síť silnic a dálnic 56 020 kilometrů. Z toho připadalo 1 551 kilometrů na dálnice a 34 222 kilometrů na silnice III. třídy. Vlastním přepočtem tedy vychází, že na jeden kilometr dálnice připadá přibližně 22,1 kilometru „trojek“.
To není argument proti dálnicím. Je to připomínka měřítka. Každodenní silniční Česko totiž z velké části netvoří několik velkých tahů, ale hustá síť menších komunikací, které spojují obce, vesnice a lokální cíle.
Středočeský kraj má skoro každý šestý kilometr české sítě
Ještě výraznější rozdíly se objeví při rozdělení podle krajů. Nejdelší síť má Středočeský kraj: 9 690 kilometrů, tedy 17,3 procenta republikového součtu. Druhý je Jihočeský kraj s 6 201 kilometry a třetí Plzeňský s 5 152 kilometry.
Středočeský kraj vede i v hustotě sítě započítané touto metodikou: 886,7 metru silnic a dálnic na kilometr čtvereční. Následují Pardubický kraj s 808,5 metru, Královéhradecký s 795,4 a Ústecký s 794,6 metru na kilometr čtvereční.
Tady ale přichází důležitý metodický háček. Praha má v tabulce pouhých 80 kilometrů a hustotu 161,3 metru na kilometr čtvereční, což může znít absurdně každému, kdo někdy stál v pražské koloně. Důvod je jednoduchý: statistika nezahrnuje místní komunikace ani účelové komunikace. U města, kde obrovská část běžných ulic spadá právě do místní sítě, proto tento ukazatel nepopisuje hustotu ulic, po kterých se skutečně jezdí.
Praha ukazuje, proč bez metodiky čísla klamou
Na první pohled tedy tabulka říká, že Praha má zdaleka nejméně kilometrů sledované sítě. Současně v ní ale má 40 kilometrů dálnic, tedy polovinu svého osmdesátikilometrového součtu. To je přesně situace, kdy procenta bez vysvětlení vytvoří úplně jiný obraz reality.
Stejně opatrně je potřeba číst i krajské pořadí. Středočeský kraj je velký, obklopuje Prahu a má obrovské množství obcí, takže jeho dlouhá síť není sama o sobě důkazem lepší dopravní dostupnosti. Hustota zase ignoruje, kam silnice vedou, v jakém jsou stavu nebo kolik dopravy skutečně unesou.
Za rok přibylo 64,6 kilometru dálnic, celá síť jen 66,9
Zajímavý je i meziroční pohyb. Celá síť se proti předchozímu roku prodloužila o 66,9 kilometru. Dálnic přibylo 64,6 kilometru a silnic III. třídy 208,1 kilometru, zatímco délka silnic I. třídy klesla o 27,4 kilometru a silnic II. třídy o 178,4 kilometru.
Tyto změny se nesmějí automaticky číst jako čisté „postavili jsme“ nebo „zrušili jsme“. Silnice se mezi kategoriemi také přeřazují, nové úseky mohou nahradit staré vedení a po otevření dálnice se původní tah může změnit na nižší třídu. Součet kategorií proto popisuje stav evidence, nikoli jednoduchý stavební účet.
Co mi z těch čísel vyšlo
Největší překvapení není, že máme přes padesát tisíc kilometrů silnic. Je to jejich struktura. Kdybychom se na českou dopravu dívali jen podle mediální pozornosti, mohlo by se zdát, že země stojí hlavně na dálnicích a několika hlavních tazích. Podle délky je realita opačná.
Dálnice tvoří 2,8 procenta sledované sítě. Silnice III. třídy přes 61 procent. Na každý kilometr dálnice připadá přes dvaadvacet kilometrů trojek. A silnice II. a III. třídy dohromady tvoří zhruba 87 procent celku.
To neznamená, že na nich probíhá 87 procent dopravy ani že si zaslouží 87 procent rozpočtu. Znamená to něco prostšího: největší kus české silniční infrastruktury leží mimo nejviditelnější projekty. Dálnice jsou páteř. Ale obrovská část těla jsou pořád cesty, které začínají tam, kde z velkého tahu sjedete.
Metodika vlastních přepočtů
• Poměr silnic III. třídy vůči dálnicím: 34 222 / 1 551 = 22,06.
• Podíl silnic II. + III. třídy: (14 548 + 34 222) / 56 020 = 87,06 %.
• Podíl dálnic + silnic I. třídy: (1 551 + 5 700) / 56 020 = 12,94 %.
• Krajské délky a hustoty jsou převzaty z tabulky ČSÚ/ŘSD k 1. 1. 2026; vlastní jsou pouze jednoduché poměrové přepočty.
• Statistika nezahrnuje místní a účelové komunikace. Proto zejména Praha není srovnatelná s představou „kolik ulic je ve městě“.
Zdroje a ověření
• Český statistický úřad – Dopravní infrastruktura v Libereckém kraji k 1. 1. 2026 — celorepublikové a krajské délky silnic a dálnic, hustota sítě, meziroční změny; primární datový podklad ŘSD
• ČSÚ – Silnice a dálnice v Jihomoravském kraji k 1. 1. 2026 — nezávislá kontrola republikových součtů 56 020 / 1 551 / 5 700 / 14 548 / 34 222 km
