Do Česka přichází další vlna veder. Teploty vystoupají až k 36 stupňům

Meteorologové současně upozorňují na výraznou tepelnou zátěž, riziko dehydratace a možnost vzniku silných bouřek při přechodu fronty.

Aktualizováno 29. července 2026 v 9:20.

Do střední Evropy začíná od jihozápadu proudit velmi teplý vzduch. Po několika chladnějších dnech tak Česko čeká další série tropických teplot. Nepůjde pravděpodobně o tak mimořádnou událost, jakou byla rekordní vlna veder na konci června, přesto mohou následující dny představovat výraznou zátěž pro lidský organismus, dopravu i energetickou infrastrukturu.

Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu mají ve středu 29. července nejvyšší teploty dosahovat převážně 29 až 34 stupňů. Na severovýchodě území má být přibližně 27 stupňů. Ve čtvrtek se může oteplit přibližně na 35 stupňů a v pátek mohou maxima vystoupat až k 36 stupňům Celsia.

Právě čtvrtek 30. července a pátek 31. července by měly představovat vrchol současné horké epizody. V nižších polohách se budou teploty na řadě míst pohybovat výrazně nad hranicí tropického dne, tedy nad 30 stupni.

V některých městech mohou navíc noční teploty zůstat poblíž 20 stupňů nebo tuto hranici překročit. Organismus pak nemá během noci dostatek prostoru k ochlazení a regeneraci. Problém bývá nejvýraznější ve velkých městech, kde rozpálené silnice, střechy a fasády uvolňují nahromaděné teplo ještě dlouho po západu slunce.

ČHMÚ již pro některé oblasti vydává výstrahy před vysokými nebo extrémně vysokými teplotami. Například pro Prahu je na čtvrtek a pátek uváděno oranžové varování před velmi silnou tepelnou zátěží. Přesný stupeň výstrahy se však může v jednotlivých regionech lišit a meteorologové jej mohou podle dalšího vývoje upravovat.

Největší riziko nepředstavuje pouze samotná hodnota na teploměru. Tepelnou zátěž ovlivňuje také vlhkost vzduchu, rychlost větru, intenzita slunečního záření a délka období, během kterého je člověk vysokým teplotám vystaven. Právě kombinaci těchto faktorů využívá také univerzální index tepelné zátěže UTCI.

Během pátku a soboty začne počasí od západu ovlivňovat zvlněné frontální rozhraní. To může přinést přeháňky a bouřky a v části země také mírné snížení teplot. Očekávané ochlazení však nemusí přijít všude ve stejnou dobu ani se stejnou intenzitou.

Zatímco v západní části republiky může být o něco chladněji, na jihovýchodě se teploty mohou i během víkendu držet poblíž 35 stupňů. Při bouřkách navíc může vysoké teploty vystřídat nebezpečí přívalového deště, silného větru nebo krup.

Přesnou podobu víkendového počasí proto ještě mohou změnit jednotlivé výpočty předpovědních modelů. Čím vzdálenější termín sledujeme, tím větší je nejistota především v přesném rozmístění bouřek a v rychlosti přechodu fronty.

Současná vlna veder má být výrazná, dostupné předpovědi však zatím nenaznačují opakování extrému z konce června 2026.

Právě červen letošního roku byl v Česku teplotně silně nadnormální. Průměrná měsíční teplota dosáhla 19,1 stupně, což bylo o 2,6 stupně více než klimatický normál z let 1991 až 2020. Červen 2026 se tím zařadil jako třetí nejteplejší červen od roku 1961.

Během víkendu 27. a 28. června bylo navíc překonáno dosavadní absolutní maximum teploty naměřené na území České republiky. V Doksanech nejprve teplota vystoupala na 40,9 stupně a následující den dokonce na 41,9 stupně Celsia. Předchozí český rekord činil 40,4 stupně a pocházel z Dobřichovic z roku 2012.

Aktuálně očekávané hodnoty kolem 35 až 36 stupňů tedy rekordní být nemají. I tak však představují teploty, při kterých už může docházet k přehřátí, dehydrataci a zhoršení zdravotního stavu rizikových osob.

Státní zdravotní ústav upozorňuje, že vysoké teploty mohou způsobit potíže komukoliv. Nejvíce ohroženi jsou ale lidé starší 65 let, malé děti, těhotné ženy, dlouhodobě nemocní a lidé užívající některé druhy léků.

Riziko se týká především osob se srdečními a cévními onemocněními, vysokým krevním tlakem nebo dalšími chronickými problémy. U osaměle žijících seniorů je vhodné několikrát denně ověřit, zda jsou v pořádku a mají dostatek tekutin.

SZÚ doporučuje během tropických dnů vypít zpravidla nejméně dva až tři litry tekutin denně, při zvýšené fyzické aktivitě ještě více. Vhodné je střídat čistou vodu s minerální vodou, která pomůže doplnit minerály ztracené pocením. Lidé s omezeným příjmem tekutin kvůli zdravotnímu stavu by se měli řídit doporučením svého lékaře.

Zvýšenou fyzickou aktivitu je vhodné přesunout do ranních nebo večerních hodin. Přes poledne a brzy odpoledne by lidé měli pobyt na přímém slunci co nejvíce omezit. Samozřejmostí by měla být lehká pokrývka hlavy, světlé a prodyšné oblečení a pravidelné doplňování tekutin.

Klimatizované místnosti ani automobily by neměly být přechlazené. Státní zdravotní ústav doporučuje udržovat rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou přibližně na pěti až sedmi stupních. Příliš prudké přechody mezi horkem a silně vychlazeným prostředím mohou organismus zbytečně zatěžovat.

Zvlášť důležité je nikdy nenechávat děti ani zvířata v zaparkovaném automobilu. Interiér vozu se na přímém slunci zahřívá velmi rychle a nebezpečná situace může vzniknout během několika minut.

Mezi možné příznaky přehřátí patří bolest hlavy, závratě, výrazná únava, nevolnost, svalové křeče, zmatenost nebo zvracení. Závažný úpal se může projevit vysokou tělesnou teplotou, horkou pokožkou, zrychleným pulsem, poruchami vědomí nebo bezvědomím.

Při podezření na vážné přehřátí je nutné postiženého přemístit do stínu nebo chladnějšího prostředí, začít jej postupně ochlazovat a zavolat zdravotnickou pomoc. Při poruše vědomí se člověku nesmějí podávat tekutiny.

Horké počasí nemusí skončit posledním červencovým dnem. Měsíční výhled ČHMÚ pro období od 27. července do 23. srpna očekává celé čtyřtýdenní období jako teplotně nadprůměrné a srážkově průměrné až podprůměrné.

Týdny od 27. července do 9. srpna mají být podle tohoto výhledu teplotně nadprůměrné. Průměr nejvyšších denních teplot za první týden má být přibližně 31 stupňů, v následujícím týdnu kolem 29 stupňů. Ve druhé polovině srpna se očekávají teploty spíše průměrné až nadprůměrné.

To však neznamená, že bude každý den stejně horký nebo že nás čeká několik týdnů nepřetržitých tropů. Měsíční výhled popisuje především celkový charakter počasí a pracuje s pravděpodobnostmi. Nedokáže s velkým předstihem přesně určit teplotu pro konkrétní den ani rozmístění lokálních bouřek.

Jednotlivou vlnu veder nelze jednoduše vysvětlit pouze klimatickou změnou. Dlouhodobá měření ale ukazují, že se česká léta oteplují a tropických dnů přibývá.

Podle ČHMÚ se od šedesátých let průměrná teplota v Česku zvýšila přibližně o dva stupně, v letních měsících zhruba o tři stupně. Průměrný počet tropických dnů se zároveň zvýšil přibližně ze čtyř na dvanáct ročně. Extrémně vysoké teploty tak přicházejí častěji a horká období mohou trvat déle než v minulosti.

Současná epizoda pravděpodobně nepřinese nový historický rekord. Přesto není důvod ji podceňovat. Několik dní s teplotami kolem 35 stupňů, teplými nocemi a vysokou tepelnou zátěží může představovat vážný problém zejména pro zranitelné skupiny obyvatel.

Předpověď i platné výstrahy se mohou během následujících hodin měnit. Před cestou, prací venku nebo plánovanou sportovní aktivitou je proto vhodné sledovat aktuální informace Českého hydrometeorologického ústavu.

Tématu se podrobněji věnuji také v novém dílu svého podcastu. Rozebírám v něm nejen aktuální předpověď pro Českou republiku, ale také příčiny stále častějších vln veder, jejich dopady na lidské zdraví, města, zemědělství a energetiku. Podcast najdete zde: https://youtu.be/q9u0ln2SjUc (pokud nejde otevřít zkopírujte do nového okna)

Zdroje byly ověřeny a předpovědní údaje aktualizovány 29. července 2026.