Článek
Dvacet let je v herním světě skoro geologická éra. FIFA 07 ale i dnes působí jako velmi čitelná fotografie období, kdy se série právě překlápěla z klasických konzolí do HD generace. Na obalu byl Ronaldinho, v kariéře se řešil sponzor, výplaty a mladé talenty a soundtrack dokázal zanechat v hlavě celé generaci hráčů Muse, Keane nebo Seu Jorge.
Zároveň je dobré nenechat se unést nostalgií. FIFA 07 už měla online hraní a EA kolem něj stavěla jednu z hlavních novinek ročníku. Nebyla to tedy „hra bez internetu“. Rozdíl je jinde: její Manager Mode byl plnohodnotná offline kariéra a ekonomika hry ještě nestála na Ultimate Teamu, balíčcích a trvalém online servisu.
Konec září 2006: po mistrovství světa zpátky ke klubům
EA představila FIFA 07 v létě 2006 krátce po německém mistrovství světa. Dobové evropské materiály počítaly s vydáním na konci září; GameSpot tehdy uváděl 22. září, zatímco některé britské retailové záznamy u konkrétních verzí vedou 29. září. V Severní Americe měla hra oficiální datum 3. října.
Na PC, PlayStation 2, původní Xbox, GameCube, PSP, Nintendo DS a Game Boy Advance tak vycházela v období, kdy byl fotbalový herní trh úplně jiný než dnes. Xbox 360 verze navíc dorazila později a EA ji stavěla jako samostatně přepracovanou next-gen variantu.
Ronaldinho byl na každém regionálním obalu
EA v srpnu 2006 oznámila sedm fotbalových hvězd pro regionální obaly. Jedna byla společná všem: Ronaldinho z Barcelony, tehdy dvojnásobný nejlepší hráč světa podle FIFA. Vedle něj se podle trhu objevovali například Wayne Rooney ve Velké Británii, Lukas Podolski v Německu, David Villa ve Španělsku nebo Juninho Pernambucano ve Francii.
Je to možná nejrychlejší způsob, jak vystihnout dobu. Ronaldinho nebyl jen reklamní tvář hry; v roce 2006 zosobňoval představu fotbalu jako směsi techniky, improvizace a show. FIFA 07 tomu přizpůsobila i samotné ovládání: pravá analogová páčka dostala výraznější roli při tricích a hra se snažila dát hráči větší kontrolu nad střelou a pohybem.
Manager Mode: sponzor, vedení, finance a mladí hráči
Nejsilnější nostalgie dnes míří na Manager Mode. Po převzetí klubu si hráč vybral sponzora, dostal cíle od vedení a vedle výsledků řešil i finance, mzdy, smlouvy, přestupy, oblibu u fanoušků a chemii týmu. Dobové recenze popisovaly kariéru jako patnáctiletou.
FIFA 07 přidala propracovanější růst hráčů. Mladí fotbalisté dostávali zkušenostní body rychleji, ale aby se z nich staly hvězdy, musel je hráč skutečně nasazovat. EA také přešla na realističtější finanční částky v reálných měnách místo abstraktních bodů a rozšířila úkoly vedení například o práci s rozpočtem nebo platy.
Na PS2 a PSP bylo možné kariérní save mezi zařízeními přenášet. Dnes je to skoro kuriozita: kariéru jste mohli rozehrát doma na televizi a pokračovat na přenosném PSP bez cloudového účtu nebo permanentního připojení.
Kariéra byla offline. Celá FIFA 07 ale rozhodně ne
Právě tady je potřeba opravit romantickou vzpomínku na „starou FIFA bez online věcí“. EA tehdy naopak silně propagovala Interactive Leagues. Hráči si vybrali svůj klub a online zápasy se vázaly na skutečný ligový kalendář. Když se v realitě hrálo určité utkání, fanoušci stejných klubů mohli své výsledky přidávat do virtuální ligy.
Podporované byly například Premier League, Bundesliga, francouzská liga a mexická nejvyšší soutěž. Online hra tedy nebyla okrajový bonus. Jen nebyla nutnou podmínkou pro dlouhou Manager Mode kariéru.
Ultimate Team ještě neexistoval
Kontrast s pozdějšími ročníky je proto nejviditelnější právě v ekonomice. FIFA 07 vznikla ještě před Ultimate Teamem. EA tento režim představila až pro FIFA 09 a v březnu 2009 ho vydala jako placené stažitelné rozšíření.
To neznamená, že FIFA 07 byla bez online funkcí nebo že dnešní model je automaticky horší. Znamená to jen, že hlavní kariérní motivace byla jiná: vybral jste klub, hrál sezonu za sezonou, nakupoval fotbalisty za herní rozpočet a žádný balíčkový systém nebyl součástí Manager Mode.
Na hřišti se měnil pohyb, střelba i práce s míčem
Dobové recenze GameSpotu upozorňovaly, že FIFA 07 se proti předchůdci hrála odlišněji, než mohl první zápas naznačit. Hráči realističtěji zrychlovali a zpomalovali, při běhu nebylo možné měnit směr tak prudce a větší roli získala práce s prostorem a přihrávkami.
EA přepracovala i střelbu. Kvalitu pokusu neměl určovat jen rating hráče, ale také postavení těla, úhel, rychlost přihrávky před zakončením a způsob stisku tlačítka. Přibyl výraznější finesse shot a u standardních situací šlo lépe pracovat s rotací míče.
Recenze současně nebyly bezvýhradné. GameSpot u PC, PS2 a Xboxu psal, že ne všechny změny proti FIFA 06 byly krokem vpřed. Xbox 360 verzi sice označil za nejlepší FIFA na této konzoli do té doby, ale zároveň upozornil, že v některých ohledech byla chudší než PS2 a původní Xbox.
Jedna hra, překvapivě mnoho různých verzí
FIFA 07 nebyla napříč platformami úplně totožná. PC, PS2 a původní Xbox si byly blízké, ale i mezi nimi existovaly rozdíly. PS2 například nabízela propojení Manager Mode s PSP. PC naopak podle GameSpotu postrádalo oblíbený FIFA Lounge.
GameCube přišel o online hraní, a tím i Interactive Leagues. Xbox 360 byl zvláštní kapitola: pozdější vydání, nový engine, odlišné menu a upravený Manager Mode. Když tedy dnes někdo vzpomíná na „FIFA 07“, může mít ve skutečnosti v hlavě docela jinou hru podle toho, na čem ji hrál.
Soundtrack měl 40 interpretů z celého světa
Hudba byla další část identity série. EA v srpnu 2006 zveřejnila soundtrack se čtyřiceti interprety z mnoha zemí. V jedné hře se potkali Muse se skladbou Supermassive Black Hole, Keane s Nothing In My Way, Seu Jorge s Tive Razao, Shiny Toy Guns s You Are The One nebo Paul Oakenfold s Beautiful Goal.
Právě globální mix byl pro tehdejší FIFA typický. Nešlo jen o největší angloamerické hity; vedle britských a amerických kapel byly zastoupené Brazílie, Japonsko, Korea, Chile, Libanon, Mexiko, Francie nebo Norsko. Pro řadu hráčů tak FIFA fungovala i jako hudební objevovací služba dávno před dnešními algoritmickými playlisty.
FIFA 07 nebyla vrchol dokonalosti. Byla ale výrazným mezníkem
Je snadné po dvaceti letech tvrdit, že staré sportovní hry byly automaticky lepší. Dobové recenze ukazují mnohem střízlivější obraz: byly tu technické nedostatky, rozdílná kvalita verzí, nevyrovnané online hraní a Manager Mode, který byl zábavný, ale proti čistokrevným manažerským simulacím pořád poměrně jednoduchý.
Přesto FIFA 07 stojí za připomenutí. Zachytila Ronaldinhovu éru, měla výrazný soundtrack, dál rozvíjela dlouhou offline kariéru a současně už experimentovala s propojením skutečného fotbalu a online zápasů. Byla tedy přesně mezi dvěma epochami: starou FIFA, kterou jste večer prostě zapnuli a hráli kariéru, a budoucností série postavenou mnohem víc na síťových režimech a průběžných službách.
A možná právě proto působí po dvaceti letech tak zajímavě. Ne jako dokonalá relikvie, ale jako okamžik, kdy se fotbalové hry začaly měnit v něco, co dnes považujeme za samozřejmost.
Zdroje a ověření
