Článek
Notebook běží doma, svítí monitor, v zimě se topí a během dne se spotřebovává elektřina i voda. Home office sice zaměstnanci šetří cestu do kanceláře, část provozních nákladů ale přesouvá na jeho domácnost. Český zákoník práce proto počítá s tím, že náklady spojené s prací na dálku mohou být zaměstnanci hrazeny. Pro rok 2026 stanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí paušální částku na 4,70 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku.
Neznamená to ovšem, že každý člověk na home office automaticky dostane ke mzdě několik stokorun navíc. Zákon připouští více režimů: zaměstnanec může prokazovat skutečně vzniklé náklady, zaměstnavatel může po splnění zákonných podmínek používat hodinový paušál a zaměstnanec se zaměstnavatelem se mohou také předem písemně dohodnout, že náhrada nákladů nebo její část nepřísluší. Právě tahle věta je pro pochopení celé věci nejdůležitější.
Pro rok 2026 je sazba 4,70 Kč za každou započatou hodinu
Vyhláška č. 572/2025 Sb. stanovila pro rok 2026 paušální částku náhrady nákladů při práci na dálku na 4,70 Kč. Platí od 1. ledna 2026 a navazuje na § 190a zákoníku práce. Ten říká, že pokud je paušální režim písemně sjednán nebo stanoven vnitřním předpisem zaměstnavatele, náhrada se poskytuje za každou započatou hodinu práce na dálku.
Slovo „započatou“ může v praxi hrát roli. Není to sazba za celý den home office, ale za hodiny, které se do zákonného režimu započítají. Při běžné osmihodinové směně tak představuje základní paušál 37,60 Kč za den. Pokud člověk pracuje z domova jen část směny, počítá se počet započatých hodin práce na dálku.
Samotných 4,70 Kč přitom není příplatek za komfort ani odměna za to, že zaměstnanec zůstane doma. Jde o náhradu nákladů. Smyslem je administrativně jednoduchým způsobem pokrýt běžné výdaje domácnosti spojené s výkonem práce, aniž by zaměstnanec dokládal jednotlivé kilowatthodiny elektřiny, vodné nebo vytápění.
Dva dny týdně znamenají zhruba tři stovky za čtyřtýdenní měsíc
Na první pohled působí 4,70 Kč jako drobná částka. Při pravidelném režimu se ale během měsíce nasčítá. Pro jednoduchý model vezměme osmihodinový pracovní den a měsíc o čtyřech pracovních týdnech. Pokud člověk pracuje z domova dva dny týdně, jde o 64 hodin a paušál vychází na 300,80 Kč. Při třech dnech týdně je to 96 hodin a 451,20 Kč. Při plném pětidenním home office jde o 160 hodin, tedy 752 Kč za měsíc.
Skutečný kalendářní měsíc samozřejmě nemá vždy přesně čtyři pracovní týdny, takže konkrétní suma bude podle počtu směn a hodin kolísat. Smyslem modelu není slíbit přesnou měsíční částku, ale ukázat řád. U hybridního zaměstnance jde typicky o stovky korun měsíčně, u téměř plného home office může roční součet přerůst několik tisíc korun.
Paušál není jediná možnost. Základní alternativou jsou skutečně prokázané náklady
Zákoník práce nestaví paušál jako jedinou cestu. Náklady spojené s prací na dálku mohou být nahrazeny také podle toho, co zaměstnanci skutečně vzniklo a co zaměstnavateli prokáže. To může být administrativně náročnější, protože je třeba určit, které výdaje skutečně souvisejí s výkonem práce a v jakém rozsahu.
Paušál tento problém zjednodušuje. Pokud je jeho používání písemně sjednáno nebo stanoveno vnitřním předpisem, zaměstnanec nemusí běžnou spotřebu domácnosti rozpočítávat položku po položce. Zákon zároveň výslovně stanoví, že poskytovaný paušál zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při práci na dálku vznikly v rámci tohoto režimu.
Vedle toho ale existuje ještě § 190 zákoníku práce o opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro práci. MPSV upozorňuje, že tato náhrada a režim podle § 190a řeší rozdílné kategorie nákladů a mohou vedle sebe existovat. Pokud tedy zaměstnanec používá například vlastní vybavení, nelze automaticky tvrdit, že hodinový paušál vyřešil úplně každou otázku spojenou s jeho opotřebením.
Ano, lze se písemně dohodnout i na tom, že náhrada nebude
Tohle je místo, kde se z jednoduchého titulku „4,70 Kč za hodinu“ stává pracovní právo. Zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů při práci na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší. Taková dohoda musí být písemná; nejde tedy o něco, co by mělo vzniknout jen neformální větou mezi dveřmi.
Pokud žádná taková dohoda neexistuje a zároveň není použit paušální režim, nelze automaticky uzavřít, že home office je pro zaměstnavatele beznákladový. Zákoník práce vychází z principu náhrady prokázaných nákladů. Konkrétní postup ale vždy záleží na pracovních dokumentech, vnitřních pravidlech zaměstnavatele a skutečném režimu práce na dálku.
U DPP a DPČ je pravidlo přísnější: právo na náhradu musí být sjednané
Zvláštní režim platí pro práci na dohodu. U zaměstnance na DPP nebo DPČ je možné náhrady nákladů při práci na dálku poskytovat tehdy, pokud s ním zaměstnavatel toto právo sjednal. Člověk pracující z domova na dohodu proto nemůže bez dalšího vycházet ze stejného předpokladu jako zaměstnanec v pracovním poměru.
Prakticky se vyplatí podívat do samotné dohody, dodatku o práci na dálku nebo dalších dokumentů, které upravují místo práce a náhrady. U home office totiž nerozhoduje jen to, kolik hodin člověk skutečně sedí doma u notebooku, ale také to, jaký právní režim má se zaměstnavatelem nastavený.
Soukromý zaměstnavatel může platit vyšší paušál, daňový režim už se ale mění
Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli mimo tzv. platovou sféru poskytovat i paušální částku vyšší než stanoví vyhláška. To může být například součást firemní politiky, která chce zaměstnancům kompenzovat dražší energie nebo intenzivnější využívání domácího pracovního místa.
Vyšší částka ale není z daňového pohledu totéž co zákonný paušál. Finanční správa pro rok 2026 uvádí, že částka převyšující stanovený limit se zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti. Z pohledu zaměstnance je proto rozdíl mezi zákonnou náhradou a tím, co firma dobrovolně přidá nad ni.
Není to příplatek ke mzdě za pohodlí. Je to náhrada konkrétního typu nákladů
Při pohledu na výplatní pásku může paušál snadno působit jako malý benefit. Právně je ale jeho logika jiná. Neplatí se proto, že zaměstnanec pracuje v teplácích, nemusí stát v koloně nebo má blíž ke kávovaru. Platí se proto, že část nákladů na pracovní provoz vzniká u něj doma.
Právě proto dává smysl oddělovat tři věci: mzdu za odvedenou práci, zaměstnanecké benefity a náhradu nákladů. Paušál 4,70 Kč patří do třetí kategorie. Jeho výše se navíc každý rok stanovuje vyhláškou podle zákonného mechanismu, takže číslo pro rok 2026 nemusí být stejné jako v dalších letech.
Co si zkontrolovat, pokud pracujete z domova pravidelně
Nejdřív má smysl otevřít pracovní smlouvu, dohodu o práci na dálku a případný vnitřní předpis zaměstnavatele. Z nich by mělo být patrné, zda firma používá prokazování skutečných nákladů, hodinový paušál, nebo zda byla písemně sjednána varianta bez náhrady. U DPP a DPČ je potřeba ověřit, zda je právo na náhradu vůbec sjednáno.
Pak je dobré podívat se na evidenci práce na dálku. Paušál se počítá podle započatých hodin, takže pro výpočet není důležitý jen počet „home-office dnů“ v kalendáři. Pokud firma nabízí částku vyšší než 4,70 Kč, může mít přesah nad zákonnou sazbu odlišný daňový režim. A pokud zaměstnanec používá vlastní zařízení, stojí za to odděleně řešit i otázku jeho opotřebení.
Výsledek je méně efektní než jednoduché tvrzení „za home office dostanete 4,70 Kč za hodinu“, ale přesnější: české právo s náhradou nákladů při práci na dálku počítá, pro rok 2026 má hodinový paušál hodnotu 4,70 Kč, jenže samotný nárok a způsob výplaty závisejí na tom, jaký režim je mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nastaven.
Zdroje
