Článek
Premiéra za téměř dvě miliardy. A dva góly do domácí sítě
Datum 25. října 2025 se do historie jihlavského hokeje zapsalo definitivně. Po letech příprav, bourání starého zimního stadionu a výstavby se v nové Horácké aréně konečně hrálo soutěžní utkání.
Prvním soupeřem Dukly byl Zlín.
Na tribunách sedělo 2 416 diváků. Kapacita tehdy ještě byla z provozních důvodů omezená, ale na historický okamžik to nic neměnilo. Jihlava dostala novou halu, která měla změnit způsob, jakým se ve městě chodí nejen na hokej.
Chyběla jediná drobnost. Domácí gól.
Zlín zvítězil 2:0 a obě branky vstřelil Robert Říčka. Zatímco se domácí příznivci těšili na první vítězný večer, hosté si odvezli body a Dukle nechali alespoň vzpomínku na slavnostní otevření.
Byla to docela trefná připomínka jedné hokejové pravdy: za téměř dvě miliardy můžete postavit mimořádnou arénu, ale gól vám sama nevstřelí. Ani když má na střeše běžecký ovál.
A tím čekání neskončilo.
Dukla nevyhrála ani další dva domácí zápasy. Historicky první vítězství v nové hale tak nepřišlo na první, druhý ani třetí pokus.
Slavia přijela 1. listopadu. A konečně to vyšlo
Zlom nastal 1. listopadu 2025.
Do Jihlavy dorazila pražská Slavia a domácí konečně předvedli večer, na který jejich fanoušci od otevření arény čekali. Dukla zvítězila 5:2 před 5 837 diváky.
Tentokrát už byla návštěvníkům zpřístupněna plná kapacita. Hlediště mělo úplně jinou atmosféru než při úvodním provozně omezeném utkání a konečně přišlo také vítězství, které se bude s prvními týdny nové haly spojovat.
Nula proti Zlínu, dvě další neúspěšná vystoupení a potom pět branek proti Slavii. Scénář, který by si slavnostní otevření nejspíš nevybralo, ale pro pozdější vzpomínání funguje dokonale.
A právě Slavia se dnes, 25. října 2026, vrací do Jihlavy.
Utkání má začít v 17:30 a pořadatelé připravili také speciální předzápasový program. Výroční duel tak nebude jen připomínkou otevření arény. Přijede soupeř, proti němuž si domácí připsali svůj první skutečně vítězný večer.
Někdy se podobná symbolika musí složitě vymýšlet. Tady stačilo otevřít rok staré výsledky.
Před rokem novostavba. Dnes už prostě Horácká
Na dnešní fotografii je hala ještě prázdná. Červené sedačky čekají na diváky, na ledě se rozlévá světelný motiv a pod stropem svítí jména spojená s jihlavskou hokejovou historií.
Právě v takovou chvíli člověk nejlépe vidí, co se za rok změnilo.
Při otevření se řešilo téměř všechno. Jak bude aréna fungovat, jak se do ní lidé dostanou, jak vypadá z jednotlivých míst, jestli se podařilo splnit očekávání a co všechno se ještě musí dokončit.
Dnes už je to mnohem obyčejnější.
Návštěvník si kupuje vstupenku, hledá svoje místo, jde pro občerstvení a sleduje zápas. Nemusí přemýšlet nad tím, kolik stála nosná konstrukce nebo jak náročné bylo přesunout jihlavský hokej do nové budovy.
Tahle samozřejmost se přitom nedá otevřít slavnostním přestřižením pásky. Musí vzniknout postupně.
A Horácká aréna má za sebou teprve první rok.
Zajímavá je i její druhá tvář. Vedle ledové plochy nabízí restaurace, hotelové zázemí, tělocvičnu nebo běžecký ovál na střeše. Skyboxy a další návštěvnické prostory rozšiřují možnosti, jak v hale strávit večer. Budova tak není pouze novým domovem Dukly, ale místem, které má sloužit i dalším sportovním a společenským akcím.
Na papíře to zní velkolepě. V praxi o úspěchu rozhodují mnohem méně slavnostní věci: orientace návštěvníků, fungující služby, pohodlí a schopnost zvládnout večer, kdy se několik tisíc lidí rozhodne přijít ve stejnou dobu.
O těchto detailech se při odhalování architektonických vizualizací mnoho nemluví. Přitom právě kvůli nim se lidé rádi vracejí.
Rok provozu ještě neznamená, že je všechno hotové
První výročí neznamená, že se za celým projektem definitivně zavřely dveře.
Aréna zahajovala provoz ve zkušebním režimu. Ještě na začátku října 2026 město informovalo o dokončování provozních detailů a přípravách kolaudace.
Pro návštěvníka, který přijde na hokej a vidí fungující tribuny, restaurace a ledovou plochu, může být taková informace překvapivá. U rozsáhlé multifunkční stavby ale samotné zahájení provozu nemusí znamenat konec všech administrativních a technických úkolů.
A právě následující roky ukážou, jak dobře se podaří využít možnosti, které nová hala nabízí.
První nadšení nad novostavbou totiž časem opadne. Pak už nebude stačit, že Jihlava má moderní arénu. Rozhodovat bude, co se v ní skutečně odehrává a zda se do ní lidé budou chtít vracet.
To je ostatně osud každé podobné investice. Z architektonické události se musí stát fungující místo.
Dnes opět Slavia. Tentokrát už bez slavnostního čekání na první výhru
Na dnešním zápase je sympatické právě to, že spojuje začátek nové éry s její současností.
Před rokem Jihlava otevírala halu, kterou předtím znala hlavně z plánů, fotografií a staveniště. Dnes může slavit první výročí v prostoru, který už stihl získat své pravidelné návštěvníky, své příběhy i první výrazné hokejové vzpomínky.
Jednou z nich zůstane Zlín a Robert Říčka. Další Slavia a první domácí vítězství.
Výsledek dnešního utkání je zatím otevřený. Výroční program teprve čeká na své vyvrcholení a Dukla bude mít příležitost přidat k prvním narozeninám další hokejový zápis.
Za rok se ale stalo něco, co se výsledkem jednoho zápasu měří jen obtížně.
Z nové stavby se stala adresa, kam lidé chodí za svým klubem.
A jestli má dnes Horácká aréna dostat nějaký narozeninový dárek, nemusí to být nic složitého. Stačí dobrý hokej, plné tribuny a tentokrát ideálně nula na kontě hostů.
Tu první totiž před rokem dostala Jihlava.
