Článek
Jugoslávie nebyla Západ - ale ani obyčejná socialistická dovolená
Pro československého turistu měla Jugoslávie zvláštní postavení. Byla socialistickou zemí, ale stála mimo sovětský blok a cestování do ní mělo vlastní pravidla. Kdo chtěl vyrazit individuálně, řešil pas, výjezdní doložku a především možnost legálně získat jugoslávské dináry.
Právě tady je důležitá oprava jednoho rozšířeného zjednodušení: devizový příslib do Jugoslávie nebyl totéž co příslib do západních kapitalistických států. Historická studie ÚSTR uvádí, že dinárů bylo k dispozici více a získat příslib pro Jugoslávii bylo podstatně snazší. Stále však nešlo o automatický nárok a možnost vycestovat zůstávala pod kontrolou státu.
Dovolená začínala papírováním
Výjezdní doložka byla jedním z nástrojů, kterými stát zahraniční cesty kontroloval. Úřady mohly žádost odmítnout a u cest do Jugoslávie hrála roli i obava, že ji někteří lidé využijí jako tranzitní cestu k emigraci na Západ. Pamětnické příběhy proto ukazují velmi rozdílné zkušenosti: někdo příslib získal, jiný neuspěl ani opakovaně.
Není tedy přesné napsat, že „většina žadatelů byla bez vysvětlení zamítnuta“. Přesnější je mluvit o nejistotě, administrativních překážkách a o tom, že výsledek nebyl samozřejmý.
Proč se vozily konzervy a vařiče
Další část příběhu už zná mnoho rodinných alb: kufr auta zaplněný trvanlivým jídlem, kempingovým vybavením a zásobami na velkou část pobytu. Důvod nebyl jen ve zvyku šetřit. Příděl legálně směněných dinárů byl omezený, takže každé jídlo v restauraci ukrajovalo z rozpočtu, který nešlo jednoduše doplnit kartou nebo výběrem z bankomatu.
Řízky, paštiky, konzervy, instantní jídla nebo vlastní vařič proto nebyly bizarní rekvizitou, ale praktickou strategií. Zároveň je přehnané tvrdit, že rodina musela zvládnout čtrnáct dní „bez utracení jediného dináru“. Lidé v Jugoslávii samozřejmě utrácet mohli; problém byl v omezeném množství legálně získané měny.
Cesta autem: dlouhá ano, jednotný horor ne
Individuální cesta k Jadranu mohla znamenat mnoho hodin v autě bez dnešního komfortu, navigace nebo klimatizace. Jezdilo se různými trasami a různými vozy, od škodovek přes žigulíky až po trabanty. Poruchy, přehřívání nebo improvizované opravy patří k autentickým vzpomínkám řady motoristů, nelze je ale vydávat za povinný scénář každé dovolené.
Stejně tak není přesné tvrdit, že československé rodiny nutně zdolávaly rakouské Alpy. Trasa závisela na období, výchozím místě, cíli i povoleních. Pro článek je silnější držet se doložitelného jádra: cesta byla výrazně pomalejší, auta méně komfortní a zahraniční dovolená vyžadovala podstatně více příprav než dnes.
Proč na ni lidé přesto vzpomínají tak silně
Jugoslávie nabízela něco, co bylo pro obyvatele normalizačního Československa mimořádné: Jadran, odlišnou atmosféru, pestřejší obchod a pocit, že se člověk ocitl ve světě otevřenějším než doma. Právě proto mohou být vzpomínky na tyto dovolené velmi pozitivní, i když cesta samotná byla administrativně i finančně komplikovaná.
Nejzajímavější na tom není tvrdit, že každá cesta byla „boj o přežití“. Silnější je kontrast: rodinná dovolená, na kterou se vzpomíná celý život, vznikala v systému, kde o možnosti vycestovat a o množství peněz na cestu nerozhodovala jen rodina sama.
Zdroje a prameny
ÚSTR - Na západ je cesta dlouhá: cestování československých občanů do zahraničí — https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1503/003-014.pdf — výjezdní doložky a specifika devizových příslibů pro Jugoslávii
ÚSTR - Dokumentace státních hranic 1948-1989 — https://www.ustrcr.cz/uvod/dokumentace-usmrcenych-statni-hranice/ — postup při devizovém příslibu a výjezdní doložce, kontrola cest do Jugoslávie
iDNES - Řízek s chlebem a pašování. Jaká byla dovolená v Jugoslávii před rokem 1989 — https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/dovolena-v-jugoslavii-retro-roh-vyjezdni-dolozka.A190719_161114_kolem-sveta_hig — praktický a pamětnický kontext cest k Jadranu
Paměť národa - Jaroslav Čapek — https://www.pametnaroda.cz/cs/capek-jaroslav-20221110 — konkrétní pamětnický příklad žádosti o devizový příslib do Jugoslávie
Paměť národa - Jitka Veselá — https://www.pametnaroda.cz/cs/vesela-jitka-20191123-0 — konkrétní příklad rozdílného vyřízení příslibu členům jedné rodiny
