Článek
Jedny dveře v přízemí, za nimi směs půlky domu
V paneláku to bývala jedna z těch místností, kolem kterých člověk chodil každý den a skoro je nevnímal. Dveře v přízemí nebo suterénu, někdy jednoduchý nápis, uvnitř několik kočárků, jízdní kola, dětské tříkolky, sáňky a všechno, co bylo příliš velké na malý byt. Kočárkárna měla jednoduchý účel: ušetřit rodinám tahání objemného dětského kočárku do patra a současně ho nenechat stát na chodbě.
Jenže stejně jako mnoho společných prostor paneláku rychle získala druhý život. Když děti z kočárků vyrostly, místnost se často proměnila v kolárnu, sklad sezónních věcí nebo místo, kam se odložilo něco, co se doma už opravdu nikam nevešlo. A právě proto si různé generace pod slovem kočárkárna představí trochu něco jiného.
Kočárkárna nebyla náhoda. Projektanti s ní opravdu počítali
Dochované projekty a popisy poválečných bytových domů ukazují, že kočárkárna nebyla improvizovaná místnost, kterou si obyvatelé zabrali sami. Patřila k technickému a provoznímu zázemí domu.
U slavných věžových domů v Kladně-Rozdělově byla kočárkárna hned u vstupu, zatímco v suterénu se nacházely prádelny, sušárny, žehlírna, sklepy a další technické prostory. Podobně Památkový katalog popisuje věžový dům v Jabloneckých Pasekách: v přízemí měl kočárkárnu, prostor pro popelnice i prodejnu a v suterénu sklepy a čtyři prádelny.
Ani pozdější panelové domy na tom nebyly jinak. Energetický audit panelového domu v brněnském Novém Lískovci ještě na začátku tisíciletí uvádí ve vstupním podlaží kočárkárnu, místnost pro kola, prádelnu, sušárnu, mandl a sklepní boxy. Byla to tedy normální součást domovního vybavení, ne exotická výjimka.
Proč vůbec zvláštní místnost pro kočárky
Důvod je prostší, než by se dnes mohlo zdát. Staré hluboké kočárky byly rozměrné a těžké, výtahy v domech bývaly malé a některé domy je neměly vůbec. Tahat kočárek několikrát denně do vyššího patra proto nebylo příliš praktické. Společná místnost u vstupu řešila problém elegantně: kočárek zůstal dole a rodina si domů nesla jen dítě a potřebné věci.
Kočárkárna navíc zapadala do logiky tehdejšího bytového domu jako malého systému společných služeb. Vedle ní mohla být kolárna, prádelna, sušárna, mandlovna nebo místnost pro popelnice. Byt byl relativně kompaktní, zatímco část objemných každodenních potřeb měla svůj prostor mimo něj.
Kočárky zmizely, kola zůstala
V okamžiku, kdy v domě ubylo malých dětí nebo se změnily potřeby obyvatel, začala být původní funkce místnosti méně důležitá. Z mnoha kočárkáren se proto prakticky staly kolárny. Jinde se tam objevily lyže, sáňky, staré dětské sedačky, náhradní židle nebo různé domácí předměty, které nikdo nechtěl vyhodit.
Tahle proměna ostatně přežila až do současnosti. Nejvyšší soud opakovaně řadí kočárkárnu mezi typické společné prostory domu vedle chodby, prádelny, sušárny nebo půdy. Zároveň upozorňuje, že rozhodující je stavebněprávní určení konkrétní místnosti. To je důvod, proč se ze staré kočárkárny nedá prostým hlasováním sousedů automaticky udělat cokoli.
Po roce 1989 dostaly některé kočárkárny úplně jinou kariéru
Právě změna využití společných prostor po roce 1989 vytvořila několik pozoruhodných příběhů. Ve Velké Hleďsebi se například obec v roce 1992 dohodla s obyvateli panelového domu a nevyužívanou kočárkárnu přestavěla na novou knihovnu. Z místnosti pro kočárky vznikl prostor s knihami, výpůjčním pultem, stolky a křesly.
Ještě známější případ najdeme na pražském Žižkově. Vyhlášená Žižkovská štrúdlárna sama uvádí, že od roku 1993 funguje v bývalé kočárkárně panelového domu. Český rozhlas při návštěvě provozovny popsal, že samotná výrobna skutečně vznikla v prostoru někdejší kočárkárny a vedlejší část sloužila dříve jako místnost na popelnice.
Je na tom něco skoro symbolického. Prostor, který vznikl jako praktické zázemí socialistického bytového domu, se po změně režimu mohl změnit v knihovnu, pekárnu nebo jinou provozovnu. Architektura zůstala, jen potřeby domu se posunuly.
Také dnes má kočárkárna právně větší význam, než vypadá
Název může znít trochu archaicky, ale samotný princip společné místnosti pro kočárky a kola rozhodně nezmizel. Současné domovní řády stále běžně vymezují kolárny a kočárkárny jako místa určená právě pro tyto předměty. A soudní rozhodnutí z posledních let je stále používají jako učebnicový příklad společných prostor sloužících všem obyvatelům domu.
Zároveň má taková místnost svoje limity. Hasiči dlouhodobě upozorňují, že společné a sklepní prostory bytových domů nemají být skladištěm hořlavin a nebezpečných předmětů. Místnost, která postupně pojala deset kol, starý nábytek, barvy a vše, co obyvatelé nechtěli doma, se může z praktického skladu snadno změnit v bezpečnostní problém.
Místnost, která si pamatovala celé dětství
Kočárkárna nebyla dominantou domu. Neměla barevnou reklamu, zvláštní design ani vlastní zvuk jako výtah nebo domovní telefon. Přesto se v ní v průběhu let vystřídala zvláštní časová osa rodiny: nejdřív hluboký kočárek, potom tříkolka, malé kolo, větší kolo a nakonec třeba sáňky, které už děti vytáhly jen jednou za zimu.
Možná právě proto je to tak dobrý spouštěč vzpomínek. Stačí říct „kočárkárna“ a člověk si nevybaví jednu věc. Vybaví si přízemí domu, těžké dveře, řadu kol, gumy, zámky, kočárky a všechny ty předměty, které patřily všem i nikomu zároveň. Byla to obyčejná místnost. Jen se do ní vešlo překvapivě velké množství života.
Zdroje a prameny
VŠB-TU Ostrava - Architektura v perspektivě 2012, věžové domy Kladno-Rozdělov — otevřít zdroj — dobový/projektový popis provozního zázemí domu včetně kočárkárny, místností pro kola, prádelen a sušáren
Památkový katalog - věžový dům v Jabloneckých Pasekách — otevřít zdroj — kočárkárna v přízemí konkrétního poválečného výškového domu
MČ Brno-Nový Lískovec - energetický audit panelového domu Oblá 15-19 — otevřít zdroj — doklad kočárkárny, kolárny, prádelny, sušárny a mandlu ve vstupním podlaží panelového domu
Nejvyšší soud - 26 Cdo 1827/2025 — otevřít zdroj — kočárkárna jako typický společný prostor domu a význam kolaudačního určení
Knihovna Velká Hleďsebe - historie knihovny — otevřít zdroj — přestavba nevyužívané panelákové kočárkárny na knihovnu v roce 1992
Žižkovská štrúdlárna - oficiální web — otevřít zdroj — výrobna a prodejna fungující od roku 1993 v bývalé kočárkárně panelového domu
Český rozhlas Radio Wave - Nejvyhlášenější štrúdly v Praze peče pan Barák v žižkovském paneláku — otevřít zdroj — reportáž přímo z provozovny v bývalé kočárkárně
HZS ČR - požární bezpečnost bytových domů — otevřít zdroj — rizika ukládání hořlavin a předmětů ve společných a sklepních prostorách
