Článek
Vody z hor a vrchovin se postupně skládají do větších toků. Při cestě krajinou mizí menší jména z mapy, ale voda pokračuje dál. Někde si název udrží hlavní řeka, jinde se při soutoku dvou přítoků narodí úplně nové jméno. Není to jen školní zeměpis: podobné spojnice vysvětlují, kudy se voda z jednoho údolí dostává do druhého.
Připravili jsme patnáct schematických uzlů. Na každém je znát, který tok přichází a který od soutoku pokračuje. Rozhodovat budete podle skutečné říční sítě, nikoli podle náhodného odhadu barvy nebo šířky namalované čáry. Schémata schválně nejsou přesné mapy: ukazují vztahy, ne polohu na souřadnicích.
Mapy řek učí přemýšlet jinak než obvyklý seznam krajů a okresních měst. Jedna kapka vody může opustit kraj, připojit se k větší řece, postupně změnit několik názvů a pokračovat přes hranice. Názvy přítoků z mapy mizí, ale jejich povodí zůstávají součástí většího systému.
Právě proto není každé spojení dvou řek rovnocenné. Někdy vznikne nový úsek s vlastním názvem, jindy se přítok pouze přidá k toku, který jej přijímá. V běžné řeči obě situace nazýváme soutok, pro orientaci v hydrologii je však dobré vědět, která z nich nastala.
ZKUSTE TAKÉ
