Článek
Červenec přepsal jednu z nejcitlivějších částek pro podnikatele
Ještě v první polovině roku 2026 platila OSVČ na hlavní činnost při minimálním vyměřovacím základu zálohu na důchodové pojištění 5 720 korun měsíčně. Od července se minimum snížilo na 5 005 korun. Rozdíl je 715 korun každý měsíc.
Na první pohled to vypadá jako jednoduchých 715 korun krát šest zbývajících měsíců roku, tedy 4 290 korun v letošním cash flow. Jenže změna je zajímavější: zákon snížil minimální vyměřovací základ pro celý rok 2026 a skutečný dopad se u běžné OSVČ dopočítá až při podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2026.
Česká správa sociálního zabezpečení uvádí, že pokud se podnikatel za celý rok skutečně pohybuje na novém minimálním vyměřovacím základu, může být jeho výsledné pojistné za rok 2026 nižší o 8 577 korun. To už není kosmetická změna, ale částka odpovídající více než jedné a půl současné minimální měsíční záloze.
Proč záloha spadla z 5 720 na 5 005 korun
Změna vychází ze snížení minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Do června odpovídal 40 procentům průměrné mzdy, nově se počítá z 35 procent. Pro rok 2026 tak ČSSZ pracuje u hlavní činnosti od července s minimálním měsíčním vyměřovacím základem 17 139 korun.
Po použití sazby pojistného vychází minimální měsíční záloha na 5 005 korun. Změna se netýká stejně všech OSVČ. Pokud podnikateli podle jeho skutečných příjmů vychází vyšší vyměřovací základ, může být jeho záloha vyšší než nové minimum.
ČSSZ uvádí i model, kdy člověk dosud platil 5 720 korun, ale podle předchozího příjmu mu po přepočtu nevychází minimum 5 005 korun, nýbrž například 5 420 korun. Nejde tedy o plošnou slevu 715 korun pro každého podnikatele. Je to snížení spodní hranice.
Kolik člověk ušetří během druhé poloviny roku
Pro OSVČ, které po přepočtu skutečně spadnou na nové minimum, je měsíční rozdíl snadno viditelný. Původní záloha 5 720 korun minus nových 5 005 korun znamená 715 korun.
Od července do prosince jde o šest záloh. Čistě z pohledu plateb během druhé poloviny roku tak podnikatel odešle na sociální pojištění o 4 290 korun méně, než kdyby původní minimum zůstalo beze změny.
Je ale důležité nezaměnit tuto částku za konečný roční efekt. Změna minimálního vyměřovacího základu se promítá do výpočtu pojistného za celý rok 2026. ČSSZ proto upozorňuje, že skutečná úspora se projeví až při podání přehledu a při splnění podmínek může dosáhnout 8 577 korun.
Prvních šest měsíců se podnikateli neztratí
Logická otázka zní: když člověk od ledna do června platil vyšší minimum, co se s těmito penězi stane? U běžné OSVČ nejde o situaci, kdy by ČSSZ v červenci automaticky poslala šestkrát 715 korun zpět na účet.
Zálohy jsou průběžné platby. Konečná výše pojistného za rok se porovná se zaplacenými zálohami až v přehledu za rok 2026. Pokud z vyúčtování vznikne přeplatek a nejsou jiné závazky, lze jej použít podle pravidel ČSSZ nebo vrátit.
Právě proto je přesnější říkat, že druhá polovina roku přináší okamžitě nižší měsíční platbu, zatímco plný roční dopad se ukáže až při vyúčtování. Není to okamžitý červencový bonus na účet.
Paušální daň: tady je rozdíl ještě větší - 822 korun měsíčně
Změna zasáhla také nejrozšířenější první pásmo paušálního režimu. Měsíční paušální záloha od července klesla z 9 984 na 9 162 korun. Rozdíl tedy činí 822 korun měsíčně.
Za šest měsíců od července do prosince jde o 4 932 korun. U paušálního režimu je ale letošní situace ještě zajímavější, protože změna se promítla zpětně i do prvního pololetí. Finanční správa proto oznámila, že lidem, kteří od ledna do června platili původních 9 984 korun, vznikl za toto období přeplatek 4 932 korun.
Podnikatel tak může mít za celý rok proti původně nastavené částce rozdíl 9 864 korun. Finanční správa umožnila přeplatek použít ke snížení některé další paušální zálohy; v konkrétním příkladu mohla být místo standardních 9 162 korun uhrazena pouze částka 4 230 korun.
Paušální režim a běžná OSVČ nejsou totéž
Částky je potřeba držet odděleně. Běžná OSVČ platí samostatně zálohu na důchodové pojištění ČSSZ, zdravotní pojištění a následně řeší daň z příjmů. Paušální režim naopak spojuje daň z příjmů, sociální a zdravotní složku do jedné měsíční platby finančnímu úřadu.
Proto nelze vzít pokles z 9 984 na 9 162 korun a tvrdit, že všem OSVČ zlevnilo sociální pojištění o 822 korun. U běžné hlavní činnosti se v titulkovém minimu bavíme o poklesu sociální zálohy o 715 korun. Částka 822 korun patří pouze prvnímu pásmu paušálního režimu.
Zdravotní pojištění se touto změnou nesnížilo
Další důležitá hranice: změna se týká důchodového pojištění. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro rok 2026 činí 3 306 korun měsíčně a červencová změna sociálního minima ji sama o sobě nesnižuje.
Člověk, který si vede jednoduchý domácí rozpočet podnikatele, by proto neměl odečíst 715 korun od všech povinných odvodů dohromady a čekat, že se stejným způsobem změnila i zdravotní platba. Pokles se odehrál v sociální složce.
Začínající podnikatelé mají vlastní minimum
Ještě jiný režim platí pro část začínajících OSVČ. Pokud člověk zahájil hlavní samostatnou činnost a v předchozích 20 kalendářních letech ji nevykonával, používá se u něj zvýhodněný minimální vyměřovací základ ve výši 25 procent průměrné mzdy.
Pro rok 2026 z něj vychází minimální měsíční záloha 3 575 korun. Červencový pokles obecného minima z 5 720 na 5 005 korun tedy neznamená, že by začínající podnikatel automaticky přešel na 5 005 korun - může mít už z jiné zákonné úpravy minimum nižší.
Čtyři modely: kdo opravdu pocítí 715 korun
Model A: OSVČ na hlavní činnost platila do června skutečné minimum 5 720 korun a po přepočtu jí vyjde nové minimum. Od července posílá 5 005 korun. Měsíčně má o 715 korun nižší odtok peněz.
Model B: podnikateli vychází podle příjmů záloha 5 420 korun. Takový člověk sice také ušetří proti původnímu minimu, ale ne celých 715 korun. Jeho vlastní příjem ho drží nad novou spodní hranicí.
Model C: OSVČ má vysoké příjmy a už před změnou platila například 8 000 korun měsíčně podle svého vypočteného vyměřovacího základu. Samotné snížení minima pro ni nemusí měsíční zálohu změnit vůbec.
Model D: podnikatel je v prvním pásmu paušálního režimu. Od července platí 9 162 korun místo 9 984 korun a navíc řeší přeplatek 4 932 korun za první pololetí podle postupu Finanční správy.
Proč je změna zajímavější než obyčejné „OSVČ dostaly slevu“
Na první pohled svádí téma k jednoduchému titulku o dárku podnikatelům. Realita je techničtější. Změnil se parametr, podle kterého se počítá minimální sociální pojistné. Největší dopad proto mají lidé na spodní hranici systému, nikoli automaticky každá OSVČ.
Z pohledu peněženky je ale rozdíl velmi konkrétní. Sedm set patnáct korun měsíčně může zaplatit telefon, část energií, účetní software nebo několik pracovních obědů. U malého živnostníka není podobná částka zanedbatelná.
Ještě důležitější je roční efekt. Pokud člověk splní podmínky pro nové minimum za celý rok, ČSSZ uvádí snížení výsledného pojistného o 8 577 korun. To už je částka, kterou v malém podnikatelském rozpočtu není potřeba hledat lupou.
Nejdůležitější rada: nekopírujte částku z článku, zkontrolujte vlastní předpis
Ačkoli nové zákonné minimum činí 5 005 korun, není bezpečné jen změnit trvalý příkaz podle titulku. ČSSZ podnikatelům přepočítává předpis podle údajů, které má k dispozici, a konkrétní částka může být vyšší.
Aktuální měsíční předpisy záloh a evidované platby lze zkontrolovat na ePortálu ČSSZ ve službě Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ. Právě tam podnikatel uvidí částku vztahující se k jeho vlastní situaci.
Nové minimum je tedy dobrá zpráva pro část OSVČ, ale není to univerzální tarif pro všechny. Nejpřesnější shrnutí zní: spodní hranice sociální zálohy na hlavní činnost od července spadla o 715 korun. Kolik skutečně ušetří konkrétní člověk, rozhodnou jeho příjmy a následné roční vyúčtování.
Zdroje
