Hlavní obsah

Pád přežila jediná. Annette Herfkens pak osm dní čekala zraněná v džungli

Foto: Pexels

Po havárii letu Vietnam Airlines 474 nemohla normálně chodit ani shánět pomoc. Přežila osm dní hlavně díky dešťové vodě, malým plánům a čekání u vraku.

Článek

Po nárazu zůstala naživu. To ale nebyl konec příběhu, nýbrž začátek osmi dnů

Dne 14. listopadu 1992 letěl Yakovlev Jak-40 společnosti Vietnam Airlines z Ho Či Minova Města do Nha Trangu. Na palubě bylo 25 cestujících a šest členů posádky. Let 474 při přiblížení v nepříznivém počasí narazil do horského terénu. Z 31 lidí přežila jediná cestující: Nizozemka Annette Herfkens.

Její pozdější vyprávění je silné hlavně tím, jak málo v něm připomíná filmovou hrdinku. Byla těžce zraněná, téměř se nemohla pohybovat a neměla jídlo ani běžný zdroj vody. Nemohla „vyrazit hledat civilizaci“. Musela udělat pravý opak: přijmout vlastní omezení, zůstat poblíž vraku a řešit jen nejbližší praktický problém.

Nejdřív musela přežít vlastní tělo

V rozhovoru pro The Guardian Herfkens popsala rozsáhlá poranění: řadu zlomenin v oblasti kyčle a kolena, poraněnou čelist a kolabovanou plíci. Po probuzení uvnitř zničeného letadla se podle svých vzpomínek dostala ven a posunula se od samotného vraku.

Někteří další lidé po nárazu podle jejího svědectví ještě žili. Postupně ale jejich hlasy utichaly. Zemřel i její snoubenec Willem van der Pas, se kterým cestovala. Herfkens později popisovala, že si během čekání zakazovala propadat představám o budoucnosti a soustředila se na věci, které měla právě před sebou.

Nejdůležitější nebylo jídlo, ale voda

Bez možnosti normálně chodit nemohla hledat potok. Potřebovala způsob, jak využít déšť. V pozdějším rozhovoru popisovala, že uviděla izolační materiál z poškozeného křídla a napadlo ji použít jej jako houbu.

Posouvala se k němu po loktech. Bylo to tak bolestivé, že omdlela, ale získala několik kusů materiálu. Když pršelo, nasály vodu. Herfkens pak po malých dávkách pila. Pro CNN později vyprávěla, že si vytvořila plán sběru dešťové vody; The Guardian uvádí, že si jednotlivé loky dávkovala po několika hodinách.

Není potřeba z toho dělat univerzální survival návod. Fungovalo to v konkrétní situaci, při konkrétním počasí a s materiálem, který měla po ruce. Důležitější je způsob uvažování: místo nedosažitelného cíle „zachránit se“ si vytvořila malý proveditelný úkol „získat vodu“.

Proč neodešla hledat pomoc

Příběhy o přežití často stojí na pohybu: člověk se vydá k řece, cestě nebo kouři v dálce. Herfkens měla opačný problém. Její zranění jí dlouhý přesun prakticky znemožňovala. Vrak letadla byl navíc jediným jasným bodem, který mohli záchranáři hledat.

Čekání proto nebylo pasivní vzdání se. Byla to strategie vynucená stavem jejího těla i situací. Energii potřebovala na základní věci: udržet se při vědomí, získat vodu, zvládnout bolest a nepropadnout panice.

Myslet jen na to, co je před vámi

Herfkens v rozhovorech opakuje motiv, který se špatně převádí na efektní filmovou scénu: kontrolu pozornosti. CNN popsala, že si nedovolovala rozvíjet katastrofické scénáře a soustředila se na nejbližší úkol. The Guardian zase uvádí její práci s velmi malými dosažitelnými kroky.

To neznamená, že strach nebo zoufalství zmizely. Spíš si záměrně omezovala problém na velikost, kterou mohla v dané chvíli řešit. Potřebovala vodu. Potřebovala vydržet další hodiny. Potřebovala šetřit energii. Obrovská otázka „přežiju?“ jí prakticky nepomáhala.

Záchrana přišla až osmý den

Trosky letadla byly nalezeny po osmi dnech. Herfkens byla stále naživu. Třicet dalších lidí z letu 474 zemřelo.

Je snadné udělat z takového příběhu seznam „správných triků“. Jenže právě její vlastní svědectví ukazuje něco střízlivějšího. Neměla ideální vybavení, neznala předem délku čekání a nemohla ovlivnit, kdy ji někdo najde. Mohla ovlivnit jen několik drobných rozhodnutí: jak zacházet s vodou, energií, bolestí a vlastní pozorností.

A právě v tom je její příběh silnější než samotná nepravděpodobnost přežití. Nejde jen o to, že z 31 lidí zůstala jediná. Jde o osm dní, během nichž se obrovská katastrofa zmenšila na sérii malých úkolů, které bylo možné udělat jeden po druhém.

Zdroje a prameny

The Guardian — rozhovor s Annette Herfkens, 25. 4. 2023 — její vlastní popis zranění, získávání dešťové vody pomocí izolace a práce s malými dosažitelnými kroky — otevřít zdroj

CNN — Erin Burnett OutFront, transcript 6. 1. 2015 — Herfkens popisuje plán sběru dešťové vody a soustředění na bezprostřední úkoly — otevřít zdroj

BBC World Service — Lives Less Ordinary — souhrn jejího svědectví: osm dní, těžká zranění a přežití na dešťové vodě — otevřít zdroj

PlaneCrashInfo — Vietnam Airlines Flight 474 — základní údaje o letu, datu, stroji, počtu osob a průběhu nehody — otevřít zdroj

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz