Článek
Čísla 201 a 231 mohou na první pohled vypadat jako dvě verze téhož zákona. Nejsou. Poslanecký tisk 201 zachovává samotný systém rozhlasových a televizních poplatků, jen zužuje skupinu těch, kdo jej musí financovat. Vládní tisk 231 jde dál: chce poplatkový zákon zrušit a nahradit příjmy České televize a Českého rozhlasu zákonem stanoveným příspěvkem ze státního rozpočtu. Rozdíl není technický. Rozhodoval by o tom, komu by zůstala povinnost platit i kdo by posílal peníze médiím.
Co navrhuje tisk 201
Návrh předložila 22. května 2026 skupina poslanců v čele s Patrikem Nacherem. Doplňuje osvobození například pro držitele průkazů TP, ZTP a ZTP/P, nezaopatřené děti, poskytovatele pobytových sociálních služeb a poskytovatele zdravotních služeb. U podnikatelů a právnických osob posouvá hranici osvobození podle počtu zaměstnanců. Smyslem předlohy tedy není, že by poplatek přestal existovat: má z něj vypadnout část dosavadních poplatníků.
Nejdůležitější detail se skrývá v podmínkách. Nově uváděné osvobození držitelů příslušných průkazů a nezaopatřených dětí návrh váže na samostatně žijící osoby; připouští také domácnost, ve které společně žijí výhradně takto vymezené osoby. Neznamená to automatickou výjimku pro celou domácnost jen proto, že v ní jeden takový člověk žije. Právě tento rozdíl by se v krátkém heslu o „osvobození zdravotně postižených“ snadno ztratil.
U lidí starších 75 let záleží i na evidenci
Znění tisku 201 počítá s tím, že poplatníkem je fyzická osoba mladší 75 let. Samostatně však řeší odhlášení člověka staršího 75 let z evidence: pokud se starší poplatník neodhlásí, má se podle navrženého § 8 odst. 11 za to, že poplatníkem nadále je. U společné domácnosti by pak při odhlášení nastupovala oznamovací povinnost jiného člena domácnosti, jestliže má povinnost platit. V praxi je tedy zavádějící napsat, že by po narozeninách každému bez dalšího automaticky zmizely všechny administrativní povinnosti.
U firem a podnikatelů navrhované změny posouvají hranici z dosavadního režimu do 24 zaměstnanců na režim s osvobozením do 50 zaměstnanců. Tisk 201 by měl nabýt účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení, pokud by prošel celým legislativním procesem. To je důležité: návrh sám o sobě ještě žádnému poplatníkovi nárok na osvobození nezakládá.
Vládní tisk 231 nabízí úplně jinou cestu
Vládní návrh, předložený Sněmovně 19. června, navrhuje zrušit zákon č. 348/2005 Sb. a financování obou médií převést na státní rozpočet. V předloženém znění počítá od 1. ledna 2027 s částkou 5 741 826 000 korun ročně pro Českou televizi a 2 065 766 000 korun pro Český rozhlas. Převod by se týkal systému jako celku, nikoliv jen konkrétních věkových či sociálních skupin. Povinnosti a dluhy vzniklé před účinností by se přitom podle přechodných ustanovení nevymazaly.
Dva souběžné návrhy nejsou dva platné zákony
Vláda vyslovila s tiskem 201 souhlas 24. června, současně ale sama předložila výrazně širší reformu. Oba tisky jsou vedle sebe evidovány ve Sněmovně; vládní tisk 231 byl 23. října otevřen v prvním čtení. Neplatí proto ani tvrzení, že „poplatky už byly zrušeny“, ani zjednodušení, že lidé nad 75 let už mohou na základě tohoto návrhu přestat platit. O osudu obou předloh rozhodne další legislativní postup.
Čtenář, který chce vědět, co má dělat dnes, dostává zatím jedinou spolehlivou odpověď: dokud nenabude účinnosti schválená a vyhlášená změna, řídí se dosavadním zákonem. Na dvojici tisků je navíc vidět zásadní politicko-právní otázka: má se upravit okruh plátců, nebo zrušit princip poplatkového financování? To jsou dvě různé debaty a jedna nesmí zakrývat druhou.
Prameny a dokumenty
