Článek
Jednoduchá otázka: kolik času zabere jedna celá jízda na každé lince?
Pražské metro používám často, ale jednu věc člověk běžně nevnímá: jak velký systém vlastně projede, když sedí od jedné konečné ke druhé. Proto jsem vzal oficiální délky a jízdní doby všech tří současných linek a udělal jednoduchý model. Neřeším čekání, přestupy ani cestu mezi konečnými. Jen čistou jízdu: jednou projet celé A, jednou celé B a jednou celé C.
Dopravní podnik ve výroční zprávě uvádí pro trasu A 16,957 km a 31,17 minuty, pro B 25,706 km a 41,17 minuty a pro C 22,425 km a 35,83 minuty. Součet dává 65,088 kilometru a 108,17 minuty. Jinými slovy: 1 hodinu, 48 minut a zhruba 10 sekund v soupravě.
B je nejdelší. C je v přepočtu o chlup rychlejší
Nejdelší linka B potřebuje na cestu mezi Černým Mostem a Zličínem něco přes 41 minut. Přitom v mém jednoduchém přepočtu vychází její průměrná rychlost téměř stejně jako u céčka: zhruba 37,5 km/h proti 37,6 km/h.
Áčko je jiné. Mezi Nemocnicí Motol a Depem Hostivař je výrazně kratší, ale průměrná rychlost vychází jen asi 32,6 km/h. To není známka toho, že by jeho soupravy byly „pomalejší“. Výsledné číslo ovlivňuje počet zastavení, rozestupy stanic, průběh trati i provozní jízdní doba.
Výsledek mého modelu
3 celé linky = 65,088 km mezi středy konečných stanic = 108,17 min čisté jízdy = průměrně asi 36,1 km/h.
Proč DPP uvádí také 65,4 km? Čísla nejsou nutně v rozporu
Při sčítání jednotlivých linek z výroční zprávy vyjde 65,088 km. Na současné stránce DPP v datech ale Dopravní podnik uvádí délku sítě metra 65,4 km. Tohle jsem nechtěl zamést pod koberec, protože právě podobné rozdíly umí z jednoduchého datového článku udělat falešně přesnou matematiku.
Výroční zpráva u jednotlivých tras vysvětluje, že délkou trati se rozumí vzdálenost mezi středy koncových stanic v jedné koleji. Souhrnný údaj o síti může používat odlišné zaokrouhlení nebo provozní metodiku. Proto v tomto článku používám pro výpočet 65,088 km: je to transparentní součet tří čísel, ze kterých zároveň počítám jízdní dobu a rychlost.
Pražské metro má 61 stanic. V modelu ale přestupní čas neexistuje
DPP dnes uvádí tři linky a 61 stanic, přičemž přestupní stanice se v tomto počtu počítají na každé trati zvlášť. Můj model není návod, jak projet celou síť jedním nepřerušeným výletem. Konečné stanic A, B a C nejsou navzájem propojené tak, aby člověk po dojezdu jedné linky jednoduše přesedl na další.
Ve skutečném pokusu by proto celkový čas narostl o přejezdy mezi konečnými, čekání na soupravy, chůzi ve vestibulech a případné výluky. Těch 108 minut je záměrně čistá laboratorní hodnota: co by ukázaly hodiny, kdybych mohl každou linku spustit přesně v okamžiku, kdy předchozí skončí.
Ještě jeden reality check: výsledek sedí i s celkovou rychlostí DPP
Když se celkových 65,088 km vydělí 108,17 minutami, vyjde asi 36,1 km/h. Dopravní podnik pro metro jako celek aktuálně uvádí průměrnou cestovní rychlost 35,65 km/h. Není to totožná veličina ani totožná metodika, ale rozdíl je malý. Pro mě je to užitečná kontrola, že jednoduchý model není úplně mimo realitu.
Největší překvapení tedy není, že metro je rychlé. Je to spíš fakt, že projet od jedné konečné ke druhé na všech třech linkách znamená skoro dvě hodiny života pod Prahou.
Metodika a omezení
• Používám jízdní doby a délky jednotlivých linek z výroční zprávy DPP 2024.
• Rychlost počítám jako délka / čas; nejde o okamžitou rychlost soupravy.
• Součet 108,17 min nezahrnuje čekání, přestupy, chůzi ani cestu mezi konečnými.
• Součet délek jednotlivých tras (65,088 km) se mírně liší od souhrnného údaje sítě DPP 65,4 km; rozdíl v textu transparentně uvádím.
• Výsledek je datový model, nikoli záznam skutečně absolvovaného pokusu.
Zdroje
